Chyriv

Poloha

Chyriv leží nedaleko západního okraje Lvovské oblasti a tím i celé Ukrajiny, jen zhruba patnáct kilometrů východně od polsko-ukrajinské hranice. Nejbližším městem v okolí je jen nepatrně lidnatější Dobromyl ležící zhruba osm kilometrů severozápadně, centrem oblasti bývala polská Přemyšl.

Dějiny

První písemná zmínka je z roku 1374, kdy s privilegiem knížete Vladislava II. +more Opolského sídlo vlastnili rytíři Herburtové z Fulštejna, rod přišlý z Moravy . V roce 1528 byla Chyrivu udělena městská práva. Dřevěný římskokatolický kostel dal postavit v roce 1531 Andrzej Tarło, později byl proměněn na kalvínský. Po jeho požáru za třetí severní války byl roku 1710 postaven nový zděný kostel.

V roce 1580 zde dva jezuité založili jezuitskou kolej, která patřila k největším v polské monarchii, významné bylo její chlapecké gymnázium, matematické a přírodovědné muzeum i knihovna. Až do dělení Polska v roce 1772 byl součástí polského království, pak náležela do habsburské Haliče a byla zrušena. +more K obnovení došlo až roku 1886 .

Dne 13. května 1872 byl zahájen provoz na železniční trati z Přemyšlu. +more Město mělo početnou židovskou komunitu, která si kromě vlastního hřbitova dala roku 1740 postavit synagogu. Podle sčítání lidu mělo město k roku 1913 3400 obyvatel, z nichž okolo 1000 bylo Poláků i Ukrajinců a 2000 Židů.

V letech 1918-1919 se Chyriv stal jedním z bojišť polsko-ukrajinské války. Krvavá bitva o Chyriv mezi Západoukrajinskou lidovou republikou a Polskem trvala od 5. +more do 16. prosince 1919. Zvítězili Poláci v čele s rakousko-uherským generálem německého původu Antinem Kravsem, a proto v meziválečném období patřil Chyriv do druhé Polské republiky, než jej v rámci invaze do Polska zabral v roce 1939 Sovětský svaz, po něm roku 1941 německý wehrmacht. Jezuitská kolej a knihovna byly během nacistické okupace v roce 1941 rovněž zrušeny, knihovna se naštětí dochovala a byla katalogizována; na katalogizaci se tehdy podílel polský spisovatel Bruno Schulz. Budovy jezuitské koleje sloužily oběma armádám jako kasárna i lazaret. Při osvobozování města zde padlo mnoho vojáků Rudé armády, kterým byl na masovém hrobě postaven památník s bronzovou sochou vojáka. Po roce 2014 byla jezuitská kolej s kostelem zakoupena do soukromého majetku a opravena.

Památky

Pravoslavný kostel přesvaté Bohorodičky z roku 1846, architekt Alojz Bondraško * Římskokatolický kostel sv. Josefa s jezuitskou kolejí, založili roku 1580 jezuité Marian Ignacy Dzierżykraj-Morawski a Henryk Jackowski. +more * Další kostely: sv. Vavřince, zvonice kostela sv. Martina ve Skelivce, kostel sv. Jana ve vsi Bereziv * Dvě usedlosti z 19. století, dochované v místních částech Skelivka a Chapli.

Osobnosti a kultura

Spisovatel Jaroslav Hašek byl údajně na zdejší jezuitské koleji ubytován a inspirovala ho, že nechal přes Chyrów cestovat svého hrdinu Josefa Švejka. Přes Chyriv je proto vedena cyklotrasa Stezkou po stopách dobrého vojáka Švejka. +more * Jaroslav Pasternak (2. 1. 1892 Chyriv, † 22. 11. 1969 Toronto) - archeolog ukrajinské národnosti, vystudoval a působil v Praze, vrátil se domů, ale v roce 1944 emigroval ze SSSR do Německa, kde po válce přednášel slovanskou archeologii v Göttingenu. * Rudolf Wünsch - hudební pedagog, krátce zde působil. * Roman Abraham - polský generál, absolvent zdejšího jezuitského gymnázia * Jan Brzechwa - polský spisovatel dětských knih, absolvent zdejšíhom jezuitského gymnázia * Adam Kozłowiecki - kněz SJ, arcibiskup a kardinál, absolvent zdejšího jezuitského gymnázia.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Města ve Lvovské oblasti