Claude Auchinleck

Technology

12 hours ago

Author

Sir Claude John Eyre Auchinleck (21. června 1884, Aldershot - 23. března 1981) byl britský maršál činný za druhé světové války. Nebyl považován za příliš úspěšného a schopného velitele. Kritizovány byly zejména jeho schopnosti, pokud jde o výběr nižších velitelů.

V roce 1904 se stal důstojníkem 62. pandžábského pluku indické armády, a v jejích řadách působil během první světové války, i meziválečného období, naposledy jako velitel 3. +more indické divize, a ve štábních funkcích. Po vypuknutí druhé světové války byl pověřen velením spojeneckých sil v Norsku, kdy zejména svými nároky na jejich materiální zabezpečení, poprvé vzbudil Churchillovu nelibost, nutno však říci, že spojenecké akce v Norsku jsou zpětně hodnoceny jako předem beznadějné (Spojenci příliš dlouho váhali a pak nebyli schopni nasadit adekvátní síly). V roce 1941 se stal vrchním velitelem britských sil na Blízkém východě, což znamená, že byl zodpovědný za oblast rozprostírající se od britsko-italských hranic v severní Africe po Persii.

Nahradil tak generála sira Archibalda Wavella. Připravoval ofenzívu proti silám osy pod velením Erwina Rommela, a operace Crusader zpočátku uspěla a uvolnil jí obklíčení Tobruku, posléze však byly jeho jednotky zastaveny a oslabeny ve prospěch nově vzniklých bojišť v Barmě a Malajsku, jakož i nedostatkem zásob, Rommel tak mohl v lednu 1942 přejít do ofensivy, zastavené až v únoru na Gazálské linii. +more Po zahájení další Rommelovy ofensivy v květnu 1942 a porážce 8. armády během série bitev u Gazály, uposlechl Churchillova rozkazu aby hájil Tobrúk, ačkoli tato pevnost na obranu nebyla připravena. Tobrúk padl 21. června. Poté 25. června odvolal dosavadního velitele 8. armády generála Neila Ritchieho a osobně přejal velení, a po porážce u Marsa Matrúh, Rommelův postup zastavil v první bitvě u El Alameinu. Po ní jej Churchill odvolal, protože odkládal útok na Rommelovu Panzerarmee Afrika, neboť neměl dost sil a času na přípravu. Jeho výkon při vedení bitvy u El Alameinu byl dalším z důvodů, neboť ačkoliv uspěl v zastavení Rommelova postupu, jeho jednotky utrpěly značné ztráty při nedbale koordinovaných protiútocích, čímž též znesnadnil svoji případnou ofensivu (např. druhý útok na hřeben Ruweisat během první bitvy u El Alameinu). V letech 1943 - 1947 pak držel post vrchního velitele britských jednotek v Indii.

Jako velitel byl velice nízko hodnocen zejména v Churchillových memoárech i v Montgomeryho pamětech, podle mnohých odborníků šlo však o cílené snižování jeho reputace ve vlastním zájmu obou autorů. Jeho chyby jako vojevůdce spočívaly zejména v neschopnosti vybrat vhodné podřízené (což bylo částečně způsobeno i tím, že strávil delší část života v Indii, neznal dobře schopnosti vyšších důstojníků britské armády) a v neochotě je odvolat, v případě, že se jejich neschopnost projevila. +more To vedlo například k setrvávání nezkušeného Ritchieho ve velení 8. armády, přičemž on sám se mu snažil přispět radami, a výsledkem byly průtahy a nejasnosti v systému velení.

Vyznamenání

Stuha	Název	Datum udělení
60x60pixelů	Československý válečný kříž 1939	1944
+morepng'>60x60pixelů	Croix de Guerre 1914-1918 s palmou	1918
60x60pixelů	Croix de Guerre 1939-1945 s palmou	1949
60x60pixelů	velkodůstojník Řádu čestné legie
60x60pixelů	člen I. třídy Řádu nepálské hvězdy	1945
60x60pixelů	velkokříž Řádu svatého Olafa	1948, 19. března
60x60pixelů	stříbrný kříž Řádu Virtuti Militari	1942, 15. května
60x60pixelů	rytíř velkokříže Řádu lázně	1945, 1. ledna
60x60pixelů	společník Řádu lázně	1934, 3. července
60x60pixelů	rytíř velkokomandér Řádu Indické říše	1940, 20. prosince
60x60pixelů	společník Řádu indické hvězdy	1936, 8. května
60x60pixelů	Řád za vynikající službu	1917, 3. června
60x60pixelů	důstojník Řádu britského impéria	1919, 3. června
60x60pixelů	Britská válečná medaile
60x60pixelů	Africká hvězda
60x60pixelů	Válečná medaile 1939-1945
60x60pixelů	Vítězná medaile
60x60pixelů	Chief Commander Legion of Merit	1948, 23. července