Cesko.wiki Code Noir
Author
Albert FloresCode Noir je francouzský zákoník, který byl vydán roku 1685. Jeho účelem bylo regulovat život otroků a svobodných černochů v francouzských koloniích. Code Noir stanovil práva a povinnosti těchto lidí, ale také stanovil represe a tresty vůči nim. Kromě toho zákoník také reguloval sociální a ekonomické aspekty otroctví, včetně přístupu ke vzdělání a náboženské svobodě otroků. Code Noir byl v platnosti až do roku 1848, kdy bylo otroctví ve Francii zrušeno. Tento zákoník měl významný vliv na další právní systémy v koloniích jiných evropských mocností.
Le Code Noir, edice z roku 1742 J.-B. Colbert mladší, spoluautor prvního vydání Code Noir Code Noir (česky Černý zákoník) je označení pro královský dekret, který upravoval práva majitelů otroků ve francouzských koloniích. První vydání vyšlo v roce 1685, podepsané francouzským králem Ludvíkem XIV.
Dokument mimo povinností otroků a práv majitelů upravoval i práva propuštěných černošských otroků.
.jpg)
Obsah
V 60 odstavcích jsou v dokumentu specifikována práva a povinnosti otroků a jejich majitelů. Dokument též upravoval tzv. +more židovskou otázku, resp. zakazoval židovským obyvatelům žít ve francouzských koloniích.
Náboženská ustanovení
V úvodních odstavcích, týkajících se náboženství bylo povoleno výhradně katolické vyznání. Židé nesměli pobývat ani se usazovat v Nové Francii (odst. +more 1). Otroci museli být bez výjimek pokřtěni jako katolíci podle odst. 2. Povoleny byly pouze katolické sňatky, ostatní nebyly uznávány podle odst. 8. Dále bylo upraveno postavení nově narozených dětí, zda se z nich stanou svobodní Francouzi nebo otroci. Pokud se dítě narodilo otrockému páru, náleželo majiteli otrokyně (matky). Byl-li otcem svobodný muž a matkou otrokyně, stalo se dítě automaticky otrokem. Pokud byl otcem otrok a matkou svobodná žena, bylo dítě podle Code Noir také svobodné (odst. 12 a 13).
Zákazy
Otroci nesměli nosit zbraň, s výjimkou, kdy dělali nosiče zbraní pro lov svému pánu. Otroci si nesměli pořizovat vlastní ošacení, jejich majitelé ale měli povinnosti jim oblečení poskytovat a zajistit jim i stravu (dle určených standardů, odst. +more 22-27). Otrok, který se pokusil napadnout svého pána nebo jiného svobodného člověka, byl popraven (odst. 33). Otroci tvořící rodinu, včetně nezletilých dětí, nesměli být prodáni odděleně.
Tresty
Uprchlí otroci, kteří nebyli dopadeni déle než měsíc, byli po zadržení připraveni o uši a označkováni horkým železem. Pokud se útěk opakoval a byli opět chyceni, Code nařizoval uřezání svalstva na stehnech a další označkování. +more Po třetím pokusu o útěk následovala poprava. Pokud otrokovi na útěku pomáhala osoba černé pleti, bylo nařízeno bití a pokuta 300 liber cukru za každý den, kdy byl úkryt poskytnut. Pokud byla pomáhající osoba bílé pleti, byl trest pouze finanční (10 tourských liber za každý den ukrývání uprchlého otroka, podle odst. 38 a 39). Podle odst. 42 mohli majitelé své otroky spoutat do železných okovů a mohli je bít, zakázáno bylo pouze mrzačení s trvalými následky.
Propuštění otroci
Majitel otroka jej mohl propustit, pokud mu již bylo více než 20 let. Do 25 let věku k tomu byl nutný ještě dodatečný souhlas majitelových rodičů. +more Pokud byl otrok osvobozen, náležela mu stejná práva jako občanům Nové Francie (odst. 58 a 59).
Poslední odstavec Code Noir (60) stanovil odvod všech poplatků jím ustanovených přímo královské koloniální správě, vyjma jedné třetiny, která měla být odevzdána vždy místní nemocnici.
.jpg){kind=link}