Code civil

První strana originálu Code Civil vydaného v roce 1804 Code civil (plným názvem , česky doslova Občanský zákoník Francouzů, v letech 1807-1816 a 1852-1870 nazývaný Napoleonův občanský zákoník, franc. Code Napoléon) je francouzský občanský zákoník, který byl schválen 21. března 1804 a přes mnohé novely zůstává doposud základem francouzského občanského práva. Navíc jím formulované zásady ovlivnily občanské zákonodárství v mnoha jiných zemích.

Napoleonský Občanský zákoník nebyl v Evropě první. Předešel ho bavorský kodex Codex Maximilianeus bavaricus civilis z roku 1756, ale i pruský Allgemeines Landrecht (1794) a západohaličský zákoník z roku 1797. +more Byl to ale první moderní zákoník přijatý v evropském měřítku, rozšířený díky tzv. Napoleonským válkám, který ovlivnil mnoho jiných zemí Evropy i zámoří.

Koncept

Byl koncipovaný řadou právních expertů své doby (Tronchet, Bigot de Prémaneneu, Cambacérès, Malleville aj. ), přičemž Napoleon Bonaparte často zasahoval do utváření jednotlivých návrhů a projevoval značný zájem o závěry komise. +more Po svém vyhlášení obsahoval 2281 článků a definitivně odstraňoval feudalismus a jakékoliv stopy lenního práva. Mezi jinými pak např. potlačil práva prvorozených a stanovil dělbu majetku mezi všechny dědice mužského pohlaví, formálně uznal oprávněnost dřívějšího prodeje státních pozemků zkonfiskovaných církvi a emigrantům či stanovil další podmínky dědictví a rozvodů.

Zákoník je založen na idejích přirozeného práva a lze v něm zároveň nalézt výrazné vlivy římského práva, např. už jeho samotné členění vychází z justiniánské kodifikace.

Systematika

Kodex se skládal ze tří knih (dnes bychom řekli částí), každá z nich se dělila na tituly (hlavy):

* I. O osobách (Des personnes) - 11 titulů, články 7. +more až 515. , * II. O majetku a různých druzích vlastnictví (Des biens et des différentes modifications de la propriété) - 4 tituly, články 516. až 710. , * III. O různých způsobech nabývání vlastnictví (Des différentes manières dont on acquiert la propriété) - 20 titulů, články 711. až 2281. * Předpisy obsažené v těchto knihách předchází krátký titul úvodní se 6 články o vyhlašování, důsledcích a uplatňování práv obecně (De la publication, des effets et de l'application des lois en général).

Tato trojdílné uspořádání volně navazuje na trojdílnost římského práva v Gaiových Institucích. Zároveň uskutečňuje postuláty směru přirozeného práva podobně, jako jiná kodifikace civilního práva té doby, rakouský kodex ABGB (Všeobecný zákoník občanský z roku 1811). +more Podle záměru tvůrců zákoníku měla systematika dát záruku tří nejdůležitějších přínosů revoluce: osobní svobody (kniha I. ), nedotknutelnosti soukromého vlastnictví (kniha II. ) a svobody smluvní (kniha III. ). Ty ustavily fundamentální postuláty revoluční buržoazie a tím základy vytvářející se kapitalistického hospodářství.

Maximy

Code Civil zaručil všem mužským obyvatelům hlavní požadavky revoluce: * Volnost (Liberté) * Rovnost (Egalité) * Bratrství (Fraternité)

prostřednictvím zásad (maxim): * Rovnost před zákonem * Svobodu pro každého * Ochrana soukromého vlastnictví * Úplné oddělení církve od státu * Konec cechovního zřízení * Svoboda zaměstnání a volby povolání * Právní základ svobodného trhu * Matrika - soupis narození a úmrtí (evidence obyvatelstva)

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Zákony Francie Kategorie:Dějiny francouzského práva Francie Kategorie:Evropa v roce 1804 Kategorie:Dějiny Francie 19. +more století.