César Franck

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

César Franck byl belgický hudební skladatel, varhaník a pedagog, považovaný za jednoho z nejdůležitějších představitelů romantismu ve Francii. Narodil se v roce 1822 v Lutychu a projevil již v útlém věku mimořádný hudební talent. Studoval na pařížské konzervatoři, kde se zaměřil především na hru na varhany. Později se stal varhaníkem v kostele Sainte-Clotilde v Paříži, kde také působil jako pedagog na konzervatoři. Franckovy kompozice jsou silně ovlivněny náboženskou tematikou a jeho dílo je často spojováno s symfonií komorní hudbou a chrámovou hudbou. Mezi jeho nejznámější skladby patří Symfonie d moll, Variace na píseň Harmonieux Forgeron a Fantazie A dur pro klavír a orchestr. Jeho hudba je charakterizována bohatou harmonií a zvukovou paletou. César Franck zemřel v roce 1890 v Paříži. Jeho život a dílo jsou dodnes studovány a obdivovány hudebními historiky a milovníky klasické hudby. Franckova významná pozice ve francouzském romantismu je nediskutovatelná a jeho hudba má mnoho příznivců po celém světě.

César Franck (10. prosince 1822, Lutych - 8. listopadu 1890, Paříž) byl belgicko-francouzský skladatel a varhaník.

Biografie

Studoval na konzervatoři ve svém rodišti a už tehdy získával ocenění. V roce 1835 se s rodiči přestěhoval do Paříže a stal se soukromým žákem A. +more Rejchy. Po vstupu na konzervatoř (1837) pokračoval ve sbírání cen i zde. S výjimkou přechodného pobytu v Belgii žil od 1843 v Paříži trvale. Živil se nejprve jako varhaník, roku 1872 převzal na konzervatoři třídu varhanní hry, neoficiálně však vyučoval i kompozici. Odtud vyšli mj. d’Indy, Chausson, Paul Vidal a s nimi i proud nové francouzské hudby, který se odklonil od tehdejší nadvlády opery v národním hudebním životě a vedl k založení ústavu Schola Cantorum (1894).

Dílo

Tvořil úsporně a prosadil se až svými pozdními díly; svou jedinou symfonii, velmi oblíbenou Symfonii d moll dokončil v 66 letech, neméně slavnou Sonátu pro housle a klavír A dur v 63 letech. Měkké kontury jeho melodiky, klasicky vytříbená forma a bohatá harmonie mu získaly ohlas u hudební veřejnosti, oceňující i skladatelovu mravní vážnost. +more Mimořádný je jeho význam v oboru varhanní skladby. Větší odezvu než oratoria Les Béatitudes (Blahoslavenství) a Rédemption (Vykoupení) získaly symfonické básně Eolidy (1877), Prokletý lovec (1883), Džinové (1885), Psyché (1888) a zvláště Symfonické variace pro klavír a orchestr (1885).