DECnet

DECnet je sada síťových protokolů vytvořených firmou Digital Equipment Corporation, jejíž první verze zveřejněná v roce 1975 umožňovala propojit dva minipočítače PDP-11. Postupně se vyvinula na jednu z prvních síťových architektur peer-to-peer, díky čemuž se v 80. letech 20. století z firmy DEC stala významná síťová firma. Původní architektura měla pouze 3 vrstvy, ale v roce 1982 byla nahrazena sedmivrstevnou architekturou vyhovující OSI.

Síť DECnet byla od počátku dostupná na vlajkové lodi formy DEC - operačním systému VMS. Později byl DECnet portován na Ultrix, na počítače Apple Macintosh, na IBM PC pro systémy DOS a Microsoft Windows pod jménem DEC Pathworks, což těmto systémům umožňovalo připojit se k počítačům VAX v sítích DECnet pomocí terminálové emulace. +more Později byla vyvinuta i open-source verze pro GNU/Linux; kód pro DECnet v linuxovém jádře byl 18. 2. 2010 označen jako neudržovaný.

Vývoj DECnetu

Názvem DECnet se označuje sada hardwarových a softwarových síťových produktů, které implementují DIGITAL Network Architecture (DNA). DIGITAL Network Architecture je sada dokumentů definujících obecnou síťovou architekturu, specifikace pro jednotlivé vrstvy architektury, a popisující protokoly jednotlivých vrstev. +more Přestože analyzátory síťového provozu obvykle označují všechny protokoly od firmy DIGITAL jako „DECnet“, neroutované protokoly firmy DIGITAL jako LAT, SCS, AMDS, LAST/LAD nejsou součástí DIGITAL Network Architecture, a proto mezi protokoly DECnet nepatří.

Vývoj DECnetu lze sledovat na vývoji DNA. DNA bylo vyvíjeno od začátku 70. +more let 20. století. DIGITAL publikoval svoji první specifikaci DNA přibližně ve stejné době, kdy IBM oznámila svoji Systems Network Architecture (SNA). Od té doby vývoj DNA prošel následujícími fázemi:.

Phase I (1974) Podpora omezená na dva počítače PDP-11 s operačním systémem RSX-11. Pro komunikaci mezi uzly se používala dvoubodová (point-to-point) linka (DDCMP).

Phase II (1975) Podporovala sítě s nejvýše 32 uzly s několika různými implementacemi, které mohou vzájemně komunikovat. Byla k dispozici pro systémy RSTS, TOPS-10 a TOPS-20, ale komunikace mezi procesory byla stále omezená pouze na dvoubodové (point-to-point) linky. +more Součástí byla podpora pro zavádění operačního systému ze sítě (MOP), protokol File Access Listener (FAL) pro přenos souborů, vzdálený přístup k souborům pomocí protokolu Data Access Protocol (DAP), rozhraní pro programování komunikace mezi procesy a podpora pro správu sítě.

Phase III (1980) Podpora pro sítě s až 255 uzly pracující s dvoubodovými (point-to-point) a vícebodovými linkami. Přineslo adaptivní směrování, záznamový přístup, architekturu pro správu sítě a brány pro další typy sítí včetně sítí SNA firmy IBM a CCITT doporučení +more25'>X. 25.

Phase IV a Phase IV+ (1982) Zpočátku dodávána pro operační systémy RSX-11 a VMS, později i pro systémy TOPS-20, TOPS-10, ULTRIX, VAXELN a RSTS/E. Obsahuje podporu pro sítě s maximálně 64,449 uzly (63 oblastí s max. +more 1023 uzly), kromě sériových linek (DDCMP) podporuje lokální síť Ethernet. Adaptivní směrování bylo rozšířeno o podporu hierarchického směrování (oblasti, routery úrovně 1 a 2), podpora VMScluster (cluster alias) a hostitelských služeb (CTERM). CTERM umožňuje přihlásit se z jednoho počítače na jiný počítač, což je podobná funkce jakou poskytuje protokol Telnet v TCP/IP. Firma Digital také dodávala klient PATHWORKS známější spíše pod jménem PATHWORKS 32 klient, který implementoval větší část DECnet Phase IV pro DOS, pro 16 a 32 bit Microsoft Windows (až po Windows Server 2003).

Phase IV implementovala 8-vrstevnou architekturu podobnou zejména v nižších vrstvách sedmivrstevnému modelu OSI. Protože OSI standardy nebyly v té době dostupné, mnoho protokolů Phase IV je proprietárních.

Implementace pro Ethernet byla neobvyklá tím, že měnila fyzickou adresu rozhraní Ethernet na AA-00-04-00-xx-yy, kde xx-yy byla síťová DECnet adresa stroje. Díky tomu nebylo nutné používat protokol ARP, protože MAC adresu bylo možné odvodit z DECnetové adresy. +more To však znemožňuje připojení dvou síťových karet jednoho DECnet uzlu k jednomu segmentu LAN.

Původní implementace byly určeny pro operační systémy VMS a RSX-11, později i pro téměř všechny operační systémy, které kdy firma DIGITAL dodávala, s výjimkou RT-11. Protokolový zásobník DECnet existuje pro Linux, SunOS a další platformy, a Cisco a další síťoví dodavatelé poskytují výrobky, které mohou pracovat v síti DECnet. +more K dispozici je kompletní specifikace DECnet Phase IV.

Ve stejné době jako DECnet Phase IV začal být dodáván proprietární protokol pro terminálový přístup pomocí sériové linky a terminálového serveru nazývaný LAT. LAT sdílí fyzickou a linkovou vrstvu s DECnet a terminálové servery používaly protokol MOP pro zavedení operačního systému.

Vylepšení DECnet Phase IV byla nakonec nazvána DECnet Phase IV+, i když systémy, které používaly tento protokol byly plně interoperabilní se systémy DECnet Phase IV.

Phase V a Phase V+ (1987). Podpora pro velmi rozsáhlé (architektonicky neomezené) sítě, nový model správy sítě, lokální nebo distribuovaná jmenná služba, zlepšená výkonnost oproti Phase IV. +more Posun od proprietárních protokolů k Open Systems Interconnection (OSI) a integrace ISO standardů pro zajištění propojitelnosti mezi prvky různých výrobců a kompatibility s DNA Phase IV vedl ke vzniku hybridní síťové architektury (DNA a OSI) s protokolovými zásobníky, které sdílí integrovanou transportní vrstvu. Transparentní linky na transportní vrstvě pro TCP/IP byly popsány ve standardech RFC 1006 (OSI over IP) a RFC 1859 (NSP over IP) vydaných IETF.

Pro zdůraznění propojitelnosti s OSI byla síťová podpora přejmenována na DECnet/OSI. Později, když do ní byly zahrnuty protokoly TCP/IP, na DECnet-Plus.

Dostupnost

Protokoly sítě DECnet vyvinula firma Digital Equipment Corporation samostatně. Od DECnet Phase II (a vyšší) byly však specifikace publikovány jako open standardy, a několik implementací (mimo jiné pro FreeBSD and Linux) bylo vyvinuto mimo firmu DEC.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://docwiki.cisco.com/wiki/DECnet]Dokumentace DECNetu od firmy Cisco[/url]

Inter-campus DECnet

[url=http://www.columbia.edu/cu/computinghistory/]CCNET[/url] (Computer Center Network, 1980s; [url=http://www.columbia.edu/cu/computinghistory/dec20.html#networks]more info here[/url])

DECnet pro fanoušky

[url=http://www.update.uu.se/~bqt/hecnet.html]HECnet[/url] * [url=http://decnet.ipv7.net]Italský Retro DECnet[/url]

Literatura

Carl Malamud, Analyzing DECnet/OSI Phase V. Van Hostrand Reinhold, 1991. +more . * James Martin, Joe Leben, DECnet Phase V: An OSI Implementation. Digital Press, 1992. . * DECnet-Plus manuals for OpenVMS jsou dostupné na http://www. hp. com/go/openvms/doc/ * DECnet Phase IV OpenVMS manuals pro DECnet Phase IV; tyto manuály pro Phase IV jsou archivovány OpenVMS Freeware V5. 0 distribution, na http://arquivo. pt/wayback/20131107100544/http://www. hp. com/go/openvms/freeware/ a dalších serverech. * DECnet Phase IV architecture manuals (včetně DDCMP, MOP, NICE, NSP, DAP, CTERM, routing); na https://web. archive. org/web/20140221225835/http://h71000. www7. hp. com/wizard/decnet/ (originály jsou zrcadleny na [url=http://linux-decnet. sourceforge. net/docs/doc_index. html]DECnet pro Linux[/url]).

Kategorie:Rodiny síťových protokolů Kategorie:Digital Equipment Corporation Kategorie:OpenVMS