Dačice

Dačice jsou město v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji, 12 km jižně od Telče na Moravské Dyji v nejjižnějším cípu Českomoravské vrchoviny. V roce 1960 byly při správní reformě se svým okolím začleněny do Jihočeského kraje. Od 1. ledna 2000 jsou i součástí samosprávného Jihočeského kraje (do 30. května 2001 Budějovického). Přestože město patří do Jihočeského kraje, leží na historickém území Moravy. Žije zde obyvatel.

Jsou přirozeným centrem nejzazšího cípu jihozápadní Moravy, což je dáno nejen jejich polohou, ale i množstvím služeb, obchodů, firem, i řadou kulturních a sportovních zařízení, jako je kino nebo moderní sportovní stadion. Řada okolních rybníků, lesy, historické památky, i památná, pověstmi proslavená místa, dotvářejí malebný charakter města a okolního kraje. +more Ve městě se pravidelně pořádá také řada kulturních festivalů. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Název

Vesnice byla pojmenována od osobního jména Dak nebo Dač, což byla domácí podoba některého jména začínajícího na Da- (např. Dalibor, Dabor, Dalemil). +more Původní význam místního jména byl "Dakovi/Dačovi lidé".

Z (někdy rovněž uváděného) názvu Datschig vzniklo místní příjmení Točík. (K němu má ale foneticky blízko i Thusing/Toužín na Dyji, která se zde vskutku „točí“ ve velkém meandru. +more) Protože nářečně Datsch = Deutsch (= Němec), lze se domnívat, že mohlo jít o prosté označení německé enklávy, která se sem rozšířila, když od Jihlavy začali přicházet německy hovořící lidé v souvislosti s tamější těžbou stříbra. (Totožný základ pak mohou mít i názvy obcí Dálčice a Dašice poblíž Kutné Hory. ).

Podle škodolibější verze to naopak byli německy hovořící starousedlíci, kdo dal nově příchozím „gastarbeiterům“ právě takové označení: tatschig/datschig/dantschig (= tupý, bezelstný; podle jiného výkladu - z italského donzella - však i milý). Česky hovořící starousedlíci se - podle známé pověsti - zmohli jen na volání: (Jeďte) Dál. +more Číc.

Hypotetická je souvislost názvu Datsch(itz) s benediktinským klášterem Deutz (lat. Tuitio) v Kolíně nad Rýnem: v relativní blízkosti Dačic se nacházejí tři benediktinské kláštery (v Třebíči, Brně a Táboře).

Židovský název města v jidiš zní דאטשיץ.

Historie

Trhová ves, ležící při důležitém brodu přes řeku Dyji, byla původně zeměpanským majetkem. V souvislosti s objednávkou znojemského kníže a moravského markraběte +more_Ota'>Konráda Oty k vysvěcení zdejšího farního kostela olomouckým biskupem Pelhřimem je ves Dačice v roce 1183 poprvé písemně zmíněna a to v kronice Jarlocha, opata premonstrátského kláštera v Milevsku.

Zeměpanské léno obdržel od krále Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou, od kterého ves Dačice někdy mezi lety 1334 a 1359 získali páni z Hradce. Za jejich vlády, jak se dá soudit z městského znaku se zlatou pětilistou růží, se tržní osada Dačice stala městečkem s právem výročního trhu a střediskem bílkovského panství, které drželi po celé další století.

V roce 1459 zakoupil bílkovské panství i s městečkem Dačicemi Wolf Krajíř z Krajku, za jehož panování mu král Jiří z Poděbrad udělil v roce 1464 právo druhého výročního trhu, za Oldřicha Krajíře z Krajku obdržely Dačice v roce 1582 od císaře Rudolfa II. +more statut města. V 16. století přicházejí do města italští umělci, zvláště stavitelé. Z původní trhové vsi, soustředěné okolo farního kostela, vzniklo renesanční městečko, jehož těžištěm se stalo velké trojúhelníkové náměstí, později centrum města s radnicí a ostatními správními či obchodními budovami.

U nového zámku vznikla nová městská čtvrť Hradecké předměstí. Město bylo obdařeno mnoha výsadami, bohatlo obchody a řemesly, organizovanými v ceších. +more V té době se Dačice stávají jedním z významných měst Jednoty bratrské. Pohromou pro město byla třicetiletá válka. Roku 1680 vylidnil Dačice mor, následně roku 1690 obrovský požár zničil na 80 domů. K nejvýznamnější barokní památce patří tzv. františkánský klášter s kostelem sv. Antonína Paduánského na východní straně města.

Rakousko-Uhersko

Počátkem 19. století se Dačice stávají průkopníky v odborném školství a průmyslu. +more Roku 1820 byla péčí lesmistra Vincence Hlavy v Dačicích zřízena jedna z prvních lesnických škol (od roku 1937 zde má žulový pomník). V roce 1829 založili bratři Grenberové v nedalekém Kostelním Vydří první řepný cukrovar moderního údobí v našich zemích a v dačické rafinérii byl J. K. Radem vyroben v roce 1841 první kostkový cukr na světě, patentován 1843. V polovině 19. století se výrazně mění postavení města. Dačice se staly sídlem okresu, který zabíral jihozápadní cíp Moravy se 180 obcemi.

První Československá republika

V letech 1922-1923 si místní komunistická strana vystavěla „Dělnický dům“ s tělocvičnou, kolem kterého se soustředil veškerý její stranický život. Dne 9. +more září 1923 se konalo jeho slavnostního otevření, kterého se účastnily FDTJ z celého 28. okresu. Největší skupiny přijely z Jihlavy a ze Znojma. Do domu byla také přenesena prodejna dělnického konzumního družstva „Vzájemnost“. Zde se také scházela od roku 1926 nově založená Federace proletářské tělovýchovy (sdružující Jednotu proletářské tělovýchovy Dačice, fotbalový klub Rudá hvězda Dačice, Cyklistický klub, Dělnický klubu turistů a Spartakovi skauty práce). Dne 11. srpna 1929 se v Dačicích konalo její oblastní cvičení. Školní mládež se cvičení účastnila až do roku 1931, kdy proletářská tělovýchova obdržela od zemského úřadu výstrahu rozpuštěním. V parlamentních volbách 1935 získala KSČ v Dačicích 320 hlasů.

Protektorát Čechy a Morava

V letech 1939-1945 přišly Dačice o své židovské obyvatele, většinou v polském koncentračním táboře Lublinu. Dne 6. +more června 1945 vydal ONV Dačice výnos o odsunu německého obyvatelstva a o osídlování pohraničních částí okresu, přičemž odsunem pověřil táborské partyzány pod velením Vladimíra Hobzy. Během Hobzova tzv. čištění od Němců došlo k exekuci čtyř Němců a jednoho českého udavače.

Vývoj města po roce 1945

Po druhé světové válce zde byla vystavěna nemocnice a závod na výrobu autodílů, dnes největší zaměstnavatel v okolí. Sídlem okresního úřadu zůstaly Dačice s výjimkou let válečných 1940-1945 až do roku 1960, kdy po více než stech letech ztratily nejen sídlo okresu, ale ocitly se spolu s dalšími moravskými městy a obcemi v Čechách. +more Dnes jsou moravské Dačice sídlem tzv. malého okresu v Jihočeském kraji.

Pamětihodnosti

Nový zámek, poprvé vzpomínaný v roce 1591, nyní v empírové podobě z roku 1831. Národní kulturní památka. +more Ve správě jihočeského NPÚ, v jednom křídle zámku také sídlo Městského muzea a galerie. * Starý zámek, renesanční palác z let 1572-1579. Sídlo městského úřadu. * Kostel sv. Vavřince z let 1775-1785 * Renesanční věž z let 1586-1592 je vysoká 51 m a navazuje na barokní kostel sv. Vavřince. Je zde umístěn sv. Vavřinec z roku 1483. * Františkánský klášter z let 1660-1664, od roku 1994 patří řádu bosých karmelitek, s kostelem sv. Antonína Paduánského z let 1672-1677 * Kaple sv. Rocha a sv. Šebestiána z konce 17. století * Mariánský sloup na Havlíčkově náměstí s barokním sousoším z roku 1725, stavebníkem byl hrabě Václav z Vrbna a Bruntálu (sochy sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, Panny Marie Neposkvrněného početí) Ozdobou sousoší je šestiboká empírová kašna. * Městská radnice *Památník obětem válek (autor: Jan Vítězslav Dušek) * Toužínské stráně a Dubová stráň - přírodní památky.

Kostkový cukr

+more4'>Pomník kostce cukru Zajímavostí je v prostoru před věží farního kostela se nacházející žulový pomník kostky cukru, neboť ve zdejší rafinerii byl v roce 1841 vyroben a v roce 1843 patentován J. K. Radem první kostkový cukr na světě.

Společenský život

Samospráva města od roku 2011 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku.

Členění města

Město Dačice se člení na šestnáct místních částí na jedenácti katastrálních územích: * Bílkov (i název k. ú. +more) * Borek (k. ú. Borek u Dačic) * vlastní město Dačice (části Dačice I, Dačice II, Dačice III, Dačice IV, Dačice V) a Toužín (vše v k. ú. Dačice) * Dolní Němčice (i název k. ú. ) * Hostkovice (k. ú. Hostkovice u Dolních Němčic) * Hradišťko (k. ú. Hradišťko u Dačic) * Chlumec (k. ú. Chlumec u Dačic ) * Lipolec (i název k. ú. ) * Malý Pěčín (i název k. ú. ) * Prostřední Vydří (i název k. ú. ) * Velký Pěčín (i název k. ú. ) Vlastní město Dačice se dělí na šest částí označovaných římskými čísly v uvedeném pořadí: * I. Město (dolní a horní náměstí s okolím) * II. Antonínské předměstí (k nemocnici) * III. Za řekou Dyjí, dříve Stráňské předměstí (Za lávkami, Kapetova, k Hradišťku) * IV. Hradecké Předměstí (Péráček, Nivy) * V. Červený vrch * VI. Toužín (do 60. let 20. století samostatné k. ú. ).

Prostřední Vydří leží na odděleném území a tvoří tak exklávu města.

Osobnosti

Adam Swach (1668-1747), františkánský malíř; působil v Poznani * Vincenc Hlava (1782-1849), lesník a zakladatel školy, pomník ve městě * Jakub Kryštof Rad (1799-1871), ředitel místního cukrovaru, vynálezce kostkového cukru * Matěj Mikšíček (1815-1892), novinář a spisovatel * František Stejskal-Lažanský (1844-1887), novinář *Bedřich Kancnýř (1851-1940), právník a politik *František Skokan (1912-1950), československý důstojník, popraven komunistickým režimem, posmrtně rehabilitován *František Valena (1913 - 1960), JUDr. , oběť komunistického režimu * Vilém Göth (1915-1940), nadporučík letectva (ulice Göthova vychází z Palackého náměstí) * Vladimír Fuka (1920-1996), hudební skladatel * Jan Bistřický (1930-2008), historik, archivář, pedagog a mj. +more i zakladatel a předseda dačického spolku přátel muzea * Ludvík Štěpán (1943-2009), akademický profesor polonistiky, bohemista, překladatel, spisovatel * Ivo Jahelka (* 1954), folkový písničkář * Pavel Spurný (* 1958), astronom * Miloš Vystrčil (* 1960), politik a pedagog, od února 2020 předseda Senátu Parlamentu České republiky * Lenka Lanczová (* 1964), spisovatelka * Dan Svátek (* 1975), režisér, scenárista a herec * Michal Stehlík (* 1976), historik, děkan FF UK.

Partnerská města

Groß-Siegharts, Rakousko * Urtenen-Schönbühl, Švýcarsko

Fotogalerie

Dačice, centrum 01. jpg|Centrum města: vlevo nahoře kostel sv. +more Vavřince, uprostřed budova radnice Saint Lorenc church Dačice. jpg|Městská věž Dacice chateau. jpg|Dačický zámek Dačice, Krajířova 01. jpg|Starý zámek na Palackého náměstí Dačice, Palackého náměstí, stará radnice. jpg|Stará radnice Klášter Dačice. jpg|Klášter karmelitek a Kostel sv. Antonína Paduánského Pivovar Dačice. JPG|Bývalý lihovar Železniční stanice Dačice (07). jpg|Železniční stanice Dačice.

Odkazy

Reference

Související články

Římskokatolická farnost Dačice

Externí odkazy

[url=https://digi.ceskearchivy.cz/Kroniky-SOkA-Jindrichuv-Hradec-Kroniky-obecni-D-Dacice]Obecní kronika[/url]

Kategorie:Města na Moravě Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Obce s rozšířenou působností Kategorie:Městské památkové zóny v Česku Kategorie:Bývalá okresní města v Česku Kategorie:Města v okrese Jindřichův Hradec Kategorie:Mikroregion Dačicko Kategorie:Sdružení pro likvidaci komunálních odpadů Borek Kategorie:Vodovod Landštejn Kategorie:Vodovod Řečice Kategorie:Obce v okrese Jindřichův Hradec Kategorie:Sídla v Křižanovské vrchovině