Dekret o vyhlášení světového míru
![Avatar](assets/img/avatar/39.jpg)
Author
Albert FloresDekret o vyhlášení světového míru je dekret Ústavodárného národního shromáždění přijatý za Velké francouzské revoluce dne 22. května 1790.
Historický kontext
Problematika války a míru se v sešitech křivd podávaných generálním stavům řešila jen zřídka. Pouze třetí stav volebního obvodu Mâcon požadoval, aby žádná dobyvatelská válka nemohla být podniknuta bez souhlasu národa.
V roce 1789 došlo k diplomatickému incidentu v zátoce Nootka mezi královstvími Velké Británie a Španělska. Začátkem roku 1790 se +more'>Ludvík XVI. pokusil o osobní zprostředkování mezi králem Velké Británie Jiřím III. a španělským králem Karlem IV. Pokus se ale nezdařil a hrozila válka. Vzhledem k rodinným vztahům mezi francouzskými Bourbony a španělskými Bourbony byla Francie spojencem Španělska. Proto Ludvík XVI. rozhodl o preventivních vojenských opatřeních. Dne 14. května 1790 ministr zahraničních věcí Montmorin Saint-Héren požádal Ústavodárné shromáždění, aby hlasovalo o mobilizaci námořnictva. Na shromáždění se diskuse, přerušená následující den, změnila po Lamethově intervenci: je třeba vědět, kdo bude mít právo vyhlásit válku.
Dekret
Dne 16. května 1790 Ústavodárné shromáždění zahájilo diskusi k následující ústavní otázce: Měl by národ delegovat na krále výkon práva na mír a válku. +more Dne 19. května Dupont de Nemours navrhl první návrh dekretu o devíti článcích. Dne 20. května Mirabeau nabídl druhý, o jedenácti článcích. Celkem bylo představeno 22 dvacet návrhů. 22. května přijalo shromáždění téměř jednomyslně první tři články dekretu, poté po přijetí článků 4 a 5 odložilo článek 6, který odkázalo ústavnímu výboru; Nakonec téměř jednomyslně čtyři další články.
Ústavodárné shromáždění rozhodlo, že je na něm vyhlásit válku nebo mír na návrh krále Ludvíka XVI. +more Tento dekret, přijatý 22. května 1790 byl nazván Deklarace světového míru, protože hlásá, že "Francouzský národ se zříká jakékoli války s cílem dobývat a [prohlašuje], že nikdy nepoužije sílu proti svobodě žádného národa. ".
Ústava ze 3. září 1791 obsahovala několik částí dekretu z 22. května 1790.
Analýza
Podle historika Jeana Paula Bertauda (1935-2015) nebylo toto prohlášení světového míru diktováno ani tak doktrinálním pacifismem, jako spíše snahou vyhnout se zvýšení vlivu královské moci. Králi, jakožto veliteli armády, by případné vítězství prospělo a mohl by diktovat svou politiku poslancům shromáždění. +more Dekret považuje být v rozporu se zásadami Deklarace práv člověka a občana z roku 1789, kde se hovoří o tom, že národy mají právo na sebeurčení.
Zákonodárné shromáždění nakonec 20. dubna 1792 vyhlásilo válku českému a uherskému králi s tím, že jde o válku spíše proti panovníkovi než proti lidu.
Prohlášení o světovém míru se nachází rovněž v preambuli Ústavy Francouzské republiky z 27. října 1946 a na ni navazující preambuli ústavy Páté republiky ze 4. +more října 1958.