Cesko.wiki Delfská metoda
Author
Albert FloresDelfská metoda, nazývaná také Delphi metoda, je kvantitativní metoda systémové predikce, která se používá pro získání informací a názorů od skupiny expertů na určité téma. Metoda byla vyvinuta v 50. letech 20. století a ve své podstatě využívá anonymního sběru názorů od expertů, kteří jsou relevantní pro dané téma. Experti jsou zpravidla vybíráni na základě své odbornosti, zkušeností či pozice v dané oblasti. Samotný průběh Delfské metody se skládá ze série opakovaných dotazů, ve kterých je expertům položena otázka či vyžádáno stanovisko k určitému problému. Experti odpovídají na dotazy přes webovou platformu či jiný vhodný komunikační kanál, čímž je zajištěna jejich anonymita. Odpovědi jsou následně analýzou vyhodnoceny a prezentovány ve formě statistik a přehledů. Delfská metoda je často používána pro predikci budoucích trendů, prognózování vývoje trhu, plánování strategií, rozhodování v rámci veřejného sektoru a mnoho dalších oblastí. Metoda je považována za efektivní způsob získání názorů a informací od odborníků, a to z důvodu, že nevyžaduje osobní setkání a umožňuje získat různorodé perspektivy na dané téma.
Delfská metoda je expertní, resp. prognostická metoda skupinového hledání řešení. Spočívá v tom, že skupina expertů vytváří odhady a prognózy nezávisle na sobě, přičemž výstupy posléze shrnuje prostředník. Ty pak distribuuje pro další kola. Používají se standardizované dotazníky posílané i elektronickou poštou. Postup se opakuje tak dlouho, dokud nedojde k přibližné shodě účastníků.
Patří mezi kreativní techniky a užívá se nejčastěji v oblasti projektového řízení. Podobně jako u brainstormingu se využívá pro generování nových a neotřelých myšlenek, ale na rozdíl od něj je její hlavní nevýhodou časová náročnost.
Historie
Tato metoda je pojmenována dle města antického Řecka Delfy, kde sídlila také věštírna v Delfách.
Byla vyvinuta v instituci RAND Corporation v roce 1959 a spolupracovali na ní Olaf Helmer, Nicholas Rescher a Norman Dalkey. Autoři nebyli spokojení s pojmenováním této metody jako delfská, protože měli pocit, že tento výraz bude v lidech vzbuzovat pocit, že se jedná o něco věšteckého, možná trochu okultního.
Principy metody
Určí se počet nezávislých odborníku. Experti pracují anonymně. +more Odhad expertů je upřesňován v několika kolech, během nichž je jim poskytována zpětná vazba a názory ostatních expertů. Výsledky jsou statisticky zpracovány.
Otázky, kterou jsou expertům kladeny, by měly být kvantitativní. Zároveň experti musí mít dostatečné podklady pro to, aby mohli na dané otázky zodpovědět. +more A také by měli svou odpověď zdůvodnit.
Postup metody
Ustanoví se řídící komise (zpravidla tři až pět členů). Tato komise se snaží co nejpřesněji definovat problém a následně jej převede do dotazníku. +more Poté organizátor zašle dotazník expertům, se kterými se dohodli na účasti. Na základě odpovědí expertů jsou řídící komisí vyhodnoceny shodné i odlišné názory a je sestaven další dotazník, který se opět rozešle. Nový dotazník by měl být sestaven tak, aby se experti seznámili s návrhy a stanovisky ostatních expertů a díky tomu tak mohli případně přehodnotit své stanovisko. Dotazníky jsou opět vyhodnoceny, vytvořeny další dotazníky a ty opět poslány expertům. Celá procedura se opakuje tak dlouho dokud odborníci nedojdou ke vzájemné shodě ohledně řešení problému.
Dotazníky se obvykle rozesílají v intervalu jednoho až dvou měsíců. Doporučují se dvě až tři kola, v případě více kol dochází k nárůstu statistické chyby metody.
Varianty metody
Konferenční delfská metoda
Jedná se o realizaci online. Všichni experti mají stanoviska všech v reálném čase. +more Snadno lze zvýšit počet kol a rozsah sdělovaných informací. V případě této varianty je složitější uchovat anonymitu účastníků.
Derivační delfská metoda
Cílem není konvergence účastníků, ale naopak, obdobně jako v brainstormingu, co nejvyšší varieta řešení, respektive důvody pro a proti jednotlivým variantám.
Interakční delfská metoda
# Experti obdrží zadání a potřebné informace, formulují dotazy a připomínky problému. # Experti na schůzce s řídícím týmem prezentují své dotazy. +more Diskuze mezi nimi je vyloučena. # Proběhne první kolo delfské metody, vyplněné dotazníky jsou vybrány. # Stanoviska se zpracují. # Předloží se expertům k volné diskuzi. Anonymita stanovisek je zachována. # Provede se druhé kolo delfské metody. Každý expert dostane kartičku na anonymní dotazy a poznámky. Kartičky jsou sebrány. # Zpracují se výsledky druhého kola delfské metody. Poznámky a dotazy se veřejně přečtou. # Výsledky druhého kola jsou podrobeny volné diskuzi. # Kvantitativní odhady jsou statisticky zpracovány. # Organizátoři písemně shrnou výsledky a seznámí s nimi všechny experty.
Tato verze delfské metody spojuje její výhody s výhodami panelové diskuze.
Výhody a nevýhody metody
Výhody
Flexibilita metody. * Vyhnutí se přímé konfrontace odborníků. +more * Schopnost poskytnout respondentům anonymitu. * Řízený proces zpětné vazby. * Proces zpětné vazby umožňuje a zároveň vybízí účastníky, aby přehodnotili své původní úsudky a stanoviska. * Snižuje potenciální dopad skupinové dynamiky (jako je manipulace nebo donucení přizpůsobit se nebo přijmout určitý pohled). * Otázka důvěryhodnosti je usnadněna geografickým rozptylem expertů a využíváním elektronické komunikace k získávání a výměně informací.
Nevýhody
Nemůžeme si být stoprocentně jistí, že reakce odborníků jsou skutečně nezávislé (nejsme schopni sledovat možnou komunikaci mezi odborníky). * Časová náročnost. +more * Kritéria pro definování a určování konsensu. * Odbornost, kterou disponují experti, může být nerovnoměrně rozdělena. * Potenciál nízké míry odezvy.
Reference
Související články
Kategorie:Myšlení Kategorie:Management Kategorie:Předpovídání