Cesko.wiki Demokratická strana (Srbsko)
Author
Albert FloresDemokratická strana je proevropsky orientovaná politická strana v Srbsku. Jejím současným předsedou je Bojan Pajtić. Do roku 2012 byl jejím šéfem Boris Tadić, který byl v letech 2004-2012 také prezidentem republiky. Demokratická strana má po volbách v roce 2016 12 poslanců v parlamentu (Narodna skupstina Republike Srbije) a 10 poslanců v Shromáždění Autonomní oblasti Vojvodina.
Členem a předsedou Demokratické strany byl Zoran Đinđić, první předseda srbské vlády v období po svržení režimu Slobodana Miloševiće. Na vládě se strana podílela i v dalších letech.
Strana se hlásí k základům sociálně demokratické politiky, v praxi i k sociálnímu liberalismu (je tedy rozkročena od levého k pravému středu). Skládá se ze tří menších uskupení a je proevropsky zaměřená.
Demokratická strana od obnovení svojí činnosti v roce 1990 přežila celou řadu štěpení a odchodů svých významných politiků. Prakticky všichni nynější politici v Srbsku, kteří se hlásí k demokratickým principům, byli dříve členové Demokratické strany.
Dějiny
První demokratická strana byla založena 16. +more února 1919 v Sarajevu a hrála významnou roli v předválečné Jugoslávii, i když u moci byla jen krátce (dvakrát v letech 1919 a 1924).
Původně stál v jejím čele Ljubomir Davidović, po jeho smrti v roce 1940 se stal lídrem Milan Grol.
Po druhé světové válce ve volbách v listopadu roku 1945 zvítězil SKJ a ten následně zakázal všechny ostatní politické strany, včetně DS.
Obnovení působení v 90. letech
Zakládací kongres se uskutečnil 3. +more února 1990. Předsedou byl zvolen Dragoljub Mićunović, a za předsedu výkonné rady pak Kosta Čavoški. Strana se zúčastnila prvních protivládních demonstrací. Koncem roky 1990 se uskutečnily první volby s účastí více stran a Demokratická strana získala 7 poslanců (měla své kandidáty v 176 z 250 volebních okruhů).
Strana v sobě zahrnovala stoupence různých politických proudů, proto se potýkala s vnitřními rozpory a štěpením. Nedlouho po volbách, v lednu 1991 stranu opustili Nikola Milošević a Kosta Čavoški, ti následně založili novou Srbskou liberální stranu.
V roce 1992 se v souvislosti s možností založení opoziční koalice DEPOS (s jinou opoziční stranou SPO - Srbské hnutí obnovy) odštěpila skupina v čele s Vojislavem Koštunicou, která založila Demokratickou stranu Srbska.
Na kongresu v roce 1994 byl do funkce předsedy strany zvolen Zoran Đinđić.
Demonstrace v letech 1996/97
V létě roku 1996 byla založena koalice Zajedno (Společně), skládající se z Demokratické strany (DS), Srbského hnutí obnovy (SPO), Občanského svazu Srbska (GSS) a Demokratické strany Srbska (poslední se v koalici zúčastnila pouze federálních voleb). Po federálních volbách DSS vystoupila z koalice, a tak se teď už tříčlenná koalice zúčastnila komunálních, v nichž zvítězila v několika městech v Srbsku. +more Režim výsledky voleb v těchto městech neuznal, což vedlo k tříměsíčním protestům. Teprve začátkem roku 1997 byly výsledky uznány.
Vítězství DOS v roce 2000
Na začátku ledna 2000 vznikla koalice Demokratické opozice Srbska (DOS), což bylo seskupení celkem 18 stran, mezi něž patřila i DS. Za kandidáta na prezidentskou funkci vybrala koalice +more_září'>24. září 2000 Vojislava Koštunicu. Ten sice ve volbách zvítězil, avšak výsledky opět nebyly uznány. Následovaly proto mnohé protesty v srbských městech včetně Bělehradu. Ústavní soud nakonec ale rozhodl ve prospěch Koštunici, což uvítali hlavně vzbouřenci a bylo ranou pro Miloševićův režim.
Demokratická opozice Srbska uspěla také ve volbách do poslanecké sněmovny (Skupštiny) Srbska 23. +more prosince 2000 a získala dvoutřetinovou většinu v parlamentu. Za předsedu nové vlády Srbska byl zvolen Zoran Đinđić.
Strana jugoslávského prezidenta Koštunici, DSS, v srpnu 2001 opustila seskupení DOS a odešla i z vlády. To zahájilo velkou krizi vládní koalice, avšak premiér Đinđić udržel většinu v zákonodárném sboru, a koaliční vláda tak fungovala i nadále.
Atentát na Đinđiće a konec DOS
Dne 12. +more března 2003 byl premiér Đinđić zabit při atentátu. Pohřeb se konal o tři dny později v Bělehradě. Ve funkci byl nahrazen Zoranem Živkovićem, který se stal také předsedou DS.
Demokratická opozice Srbska se rozpadla na podzim roku 2003, a vláda ztratila většinu v poslanecké sněmovně. Vypsány proto byly předčasné volby na +more_prosinec'>28. prosince. V těch však DS neuspěla a získala v koalici pouhých 37 křesel. Vládní koalici vytvořily strany DSS, G17+, SPO-NS a SPS.
Období předsedy Borise Tadiće
Po prosincových parlamentních volbách se stal Boris Tadić, místopředseda DS a tehdejší ministr obrany Srbska a Černé Hory, předsedou poslaneckého klubu strany. V řádných volbách předsedy DS v únoru 2004 pak Tadić zvítězil drtivou většinou. +more Dále byli zvoleni čtyři místopředsedové Nenad Bogdanović, Bojan Pajtić, Dušan Petrović i Slobodan Gavrilović.
Tadić se stal kandidátem DS na funkci prezidenta Srbska ve volbách, které se konaly v červnu 2004. Zvítězil nakonec v jejich druhém kole +more_červen'>27. června, když porazil kandidáta Srbské radikální strany, Tomislava Nikoliće.
Ve volbách do poslanecké sněmovny 21. +more ledna 2007 byli na kandidátce DS zástupci regionálních stran národnostních menšin včetně strany Rasima Ljajiće. DS v nich získala 64 mandátů a vstoupila do vládní koalice s Demokratickou stranou Srbska premiéra Vojislava Koštunici a stranou G17 plus Mlađana Dinkiće, obsadila 11 z 25 ministerských postů.
V roce 2008 byl Boris Tadić znovu zvolen prezidentem Srbska.
Pro parlamentní volby 2008 se vytvořila koalice Za evropské Srbsko vedená DS, která zvítězila a získala 102 mandátů, z toho na DS připadlo 64 mandátů. Demokratická strana se stala hlavní součástí vlády Mirka Cvetkoviće.
V roce 2012 vytvořila DS pro parlamentní volby koalici Volba za lepší život, která skončila se ziskem 67 mandátů na druhém místě za koalicí Pohněme Srbskem vedenou Srbskou pokrokovou stranou. V souběžně konaných prezidentských volbách podlehl ve druhém kole Boris Tadić obhajující svůj mandát za DS Tomislavu Nikolićovi ze Srbské pokrokové strany. +more Demokratická strana se nepodílela na vládě a přesunula se do opozice.
V lednu 2014 Boris Tadić opustil stranu a stal se předsedou Nové demokratické strany - Zelení, kterou hodlá vést ve volbách v roce 2014. Od května stranu vede nový předseda Bojan Pajtić.