Derviš Buturović
Author
Albert FloresDerviš Buturović byl bosenský spisovatel, básník a politik. Narodil se v roce 1942 v městě Sarajevo a proslul zejména jako autor historických románů, které se odehrávají v Osmanské říši. Jeho dílo je charakterizováno silným vlivem islámské kultury a tematizuje různé společenské problémy, jako je víra, identita a politická změna. Buturović studoval literaturu a filozofii na Univerzitě v Sarajevu a vydal několik sbírek básní, které vyjadřují jeho vlastenecké cítění a odpor vůči náboženskému útlaku. Později se věnoval historickému románu „Zástupy mužů“, který získal velkou popularitu. Tento román mapuje události Bosenského povstání v 19. století a líčí osudy jednoho mladého středoškolského profesora, který se zapojuje do boje za svobodu a rovnoprávnost Muslimů. Buturovićovy knihy se staly klíčovými díly bosenské literatury a přispěly k formování moderního povědomí o bosenské historii. Nikdy se neústupně postavil proti nacionalismu a etnickým konfliktům v Bosně a Hercegovině. Byl členem Socialistické strany Bosny a Hercegoviny a zastával politické posty ve vedoucích úřadech. Derviš Buturović zemřel v roce 1992, krátce před vypuknutím války v Bosně a Hercegovině. Jeho odkaz a dílo však přetrvávají jako důležitý zdroj informací o bosenské kultuře a historii.
Derviš Buturović Fazlibegović (1885 Seonica, okres Konjic, Bosna a Hercegovina - 18. června 1974 Sarajevo, Federativní lidová republika Jugoslávie) byl bosenskohercegovský šarí‘atský soudce bosňáckého původu.
Životopis
V Sarajevu navštěvoval Carovu a Gazi Husrev-begovu medresu, Daru-l-muallimin, učitelskou přípravku, a nakonec i Šarí‘atskou soudní školu (absolvoval 1911). Roku 1912 mu bylo Vakufsko-meárifským sněmem Islámského společenství v Bosně a Hercegovině nabídnuto stipendium, aby mohl studovat na Istanbulské univerzitě, Darülfünûn, to ale odmítl. +more Roku 1913 se stal čekatelem na šarí‘atského soudce v Cazinu, později sloužil také ve Fojnici a Foči, jako řádný soudce působil v Čajniče, Srebrenici, Konjici, Maglaji a Bosenském Brodu. Roku 1930 byl jedním ze tří navržených kandidátů na muftího v Banja Luce, nakonec se jím stal Sadik-efendija Džumhur. Penzionován byl roku 1946, kdy byly šarí‘atské soudy v Bosně a Hercegovině zrušeny.
Dlouhodobě byl aktivní v muslimském podpůrném spolku Gajret (Úsilí). Soustavně se věnoval publicistické činnosti, mj. +more publikoval v periodicích Novi Behar (Nový květ) a věstníku Islámského společenství. Překládal z arabštiny a sbíral lidovou slovesnost.
Buturović přivedl na svět čtyři děti, tři dcery a jednoho syna.