Dezinformační web

Dezinformační web je dezinformační médium pracující online, formou webových stránek. Jednoznačná a ucelená definice neexistuje, mají však často podobné charakteristiky. Obvykle pracují takovým způsobem, který vede k vytváření senzace, cíleně zveličují a zkreslují, poskytují zásadně větší prostor jedné straně a vynechávají některá fakta, což vede k částečné nebo úplné nepravdivosti sdělení. Účelem dezinformačních webů je tedy vytváření a sdílení dezinformací, čímž se liší od běžných médií založených na ověřování fakt a šíření informací. Liší se rovněž od alternativních médií (i když se za ně někdy prohlašují), jejichž cílem je vyjádření určité sociální skupiny.

Charakteristika

Dezinformační weby záměrně předkládají dezinformace, to je falešné, nekompletní či zavádějící informace. Tím se liší od neúmyslného nepravdivého informování, tzv. +more misinformace.

Častým identifikačním znamením jsou senzační titulky, které často ani nekorespondují s tématem článku. Dezinformační weby mnohdy šíří konspirační teorie, falešné zprávy (fake news) nebo poplašné zprávy (hoaxy). +more Své pojetí pravdy někdy maskují jako „alternativní fakta“, samy se někdy označují jako „alternativní média“ a atakují zavedená mainstreamová média obviňováním ze lží a zatajování fakt.

Dezinformačním webům často chybí dohledatelný zdroj. Nejde přitom jen o původ článku, ale i o jeho autora (oblíbený autor „redakce“) nebo majitele či provozovatele webové stránky.

Ekonomické aspekty

U dezinformačních webů se často může jednat o čistě podnikatelský projekt. Nepravdivé a skandální informace vyvolávají větší pozornost a návštěvnost než informace pravdivé, přitom výrobní náklady jsou nižší. +more Zajišťují provozovateli webu příjem z reklam.

Existují též dezinformační weby, na kterých se reklama nevyskytuje. Motivem bývá vlastní přesvědčení autorů a financovány jsou třeba ze sbírek čtenářů a podporovatelů.

Weby propagující ideologii někdy mohou být financovány zainteresovanou zemí, v českých podmínkách například Ruskem (agentura Sputnik uvádí přímé napojení na Moskvu), v Itálii bylo pozorováno šíření dezinformací pocházejících z Číny.

Dezinformační weby v Česku

Obsah a používané techniky

Vybrané české dezinformační weby analyzovala v březnu 2016 studie Fakulty sociálních studií Masarykovy Univerzity Analýza manipulativních technik na vybraných českých serverech. Analýzou článků na serverech Sputnik, +morecz'>AC24, Parlamentní listy a Svět kolem nás byl vyvozen závěr, že v téměř 40 % vybraných článků se objevovala manipulativní technika svalování viny, v cca 34 % zveličování a fámy, v téměř 18 % případů neopodstatněné nálepkování a téměř 8 % článků obsahovalo názor autora. Manipulace na sledovaných serverech (s výjimkou webu Svět kolem nás) nebyla ve formě manipulativních obrázků či videí. Přibližně třetina zpravodajství (30,2 %) zmiňovala Rusko. Tyto zmínky byly v 63,6 % s neutrálním vyzněním. Články vyznívající pro Rusko pozitivně i kriticky byly zastoupeny přibližně stejně. Pořadí deseti nejvíce zmiňovaných politiků bylo následovné (1. -10. místo): Miloš Zeman (toho času prezident ČR), Andrej Babiš (toho času ministr financí ČR), Vladimir Putin (toho času prezident Ruska), Bohuslav Sobotka (toho času premiér ČR), Angela Merkelová, Si Ťin-pching, Miroslav Kalousek, Barack Obama, Donald Trump, Recep Tayyip Erdoğan.

Kromě zmíněných manipulativních technik dezinformační weby své články často falešně zaštiťují odborníky, jejichž jména ale často nejsou příliš známá nebo dohledatelná.

Pochybnosti o serióznosti článku nebo webového média lze potvrdit nebo vyvrátit pomocí techniky zvané fact-checking.

Obrana proti dezinformacím

Bezpečnostní informační služba považuje proruské dezinformační weby za jednu ze součástí systému ruské hybridní strategie a součást krycí kouřové clony, v níž a za níž se kryjí jiné zásadnější aktivity s vazbou na Rusko a jeho zájmy. Výroční zpráva Bezpečnostní informační služby za rok 2017 sděluje: „Drtivá většina dezinformačních webů v českém jazyce je dílem českých (ideologicky motivovaných a přesvědčených o škodlivosti NATO, EU, USA, liberální demokracie či prvoplánově proruských) občanů, které nepodporují ruské entity. +more“, „… nezpochybňujeme, že tito lidé a jejich webové projekty zneužívá ruská strana pro šíření propagandy a dezinformací či pro podporu jiných komponentů hybridní strategie“.

Za bezpečnostní hrozbu označila dezinformační weby ve své výroční zprávě za rok 2018 Národní centrála proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování (NCOZ). Podle ní tato média mohou výrazně podporovat vyhraněnost a radikální názory svých čtenářů, diváků či posluchačů. +more Existuje určitá míra synergie mezi alternativními médii a populistickými subjekty, které vzájemně sdílejí stejná témata i názorové postoje a šíří domněnky, poplašné zprávy a konspirační teorie. Šířením dezinformací jsou i mobilizační kampaně některých politických hnutí, které jsou založeny na vytváření atmosféry strachu, hrozeb z určitých skupin obyvatel a podněcování nenávisti.

Roku 2018 vznikla v České republice skupina „elfů“ pro aktivní boj s internetovými trolly, kteří šíří dezinformace a proruskou propagandu. Inspirovala se Litvou, kde podobná skupina působí již pět let a má stovky členů. +more Zdejší elfové jsou studenti, lékaři, učitelé, hasiči, podnikatelé, kybernetičtí specialisté, umělci, řemeslníci, vědci, policisté, vojáci i některé veřejně známé osobnosti. Elfové svou identitu tají a věnují se monitorování internetu jako dobrovolníci ve svém volném čase. Cílem elfů je odhalení falešných facebookových účtů, nebo konkrétních šiřitelů řetězových e-mailů se lživými nebo nenávistnými informacemi. Jazykovým rozborem zjistili, že někteří opakovaně používají rusismy. Jsou schopni vystopovat v kyberprostoru konkrétní původce a vytvářejí i databázi rozborů nejčastějších řetězových e-mailů, kde budou dezinformace uvádět na pravou míru. Elfové jsou také za facebookovým profilem Smějící se bestie nebo twitterovým účtem Občanská výchova.

V únoru 2020 vznikl spolek NELEŽ, sdružující profesionály, kteří se dlouhodobě zabývají komunikací, pracují s daty nebo se věnují médiím. Proti masivnímu šíření lží a nenávisti na dezinformačních webech se rozhodli bojovat vytvořením blacklistu těchto webů, který poskytnou zadavatelům reklam a upozorní firmy, v jakém sousedství se objevuje jejich inzerce. +more Aktivita NELEŽ je apolitická a členové spolku tuto službu vykonávají bez nároku na honorář. Zakladateli NELEŽ jsou Roman Číhalík, Bob Kartous, František Vrabel, Petr Vlasák, Richard Stiebitz, Pavel Sobek, Ivan Manolov a Kateřina Hobrlandová.

Škodlivost dezinformačních webů si začínají uvědomovat i inzerenti. V Česku vznikl v rámci hackathonu »Jak posílit svobodnou a demokratickou společnost. +more« projekt Fair Advertising, který se snaží otevřít dialog o financování fake news prostřednictvím nekonfliktní veřejné komunikace se zástupci firem. Cílem je, aby firmy pochopily, že dezinformace spadají do jejich společenské odpovědnosti. K výzvě se připojilo mnoho velkých inzerentů, jako jsou T-Mobile, Česká spořitelna, HBO nebo Bauhaus. Někteří zprostředkovatelé reklamy už svým klientům dávají možnost na těchto internetových stránkách neinzerovat. Výsledkem je, že pro dezinformátory je stále obtížnější lukrativní prodej reklamního prostoru.

Seznam dezinformačních webů v Česku

V České republice začal vzrůstat počet dezinformačních webů v roce 2014. Jejich seznam byl zveřejněn na stránkách časopisu Respekt, na webu +morecz'>Neovlivní. cz a uvedl ho ve svém reportu i Think-tank Evropské hodnoty. Svůj seznam dezinformačních webů si vytvořilo i Ministerstvo vnitra, avšak neveřejný.

V souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 sdružení CZ. +moreNIC coby registrátor českých doménových jmen po konzultaci s bezpečnostními složkami státu 25. února 2022 zablokovalo 8 vytipovaných dezinformačních webů s odvoláním na ohrožení národní bezpečnosti. Byly jimi: Aeronet. cz, Protiproud. cz, Ceskobezcenzury. cz, Voxpopuliblog. cz, Prvnizpravy. cz, Czechfreepress. cz, Exanpro. cz, Skrytapravda. cz. Národní centrum kybernetických operací při Vojenském zpravodajství žádalo o blokaci celkem 22 webů ze strany poskytovatelů připojení. Kromě výše uvedených v požadavku figurovaly také tyto: Ac24. cz, cz. sputniknews. com, Cz24. news, Eurabia. cz, Infokuryr. cz, narodninoviny. cz, Novarepublika. cz, Nwoo. org, Pravyprostor. cz, rukojmi. cz, Slovanskenebe. com, Svobodnenoviny. eu, Svobodny-vysilac. cz, Zvedavec. org. Od 1. března 2022 mobilní operátoři sdružení v Asociaci provozovatelů mobilních sítí zablokovali přístup k 6 webům z tohoto seznamu, provozovaným mimo doménu . cz: cz. sputniknews. com, Cz24. news, Nwoo. org, Slovanskenebe. com, Svobodnenoviny. eu a Zvedavec. org.

Rozhraní dezinformačních webů a zábavy

Analýza obsahu datového analytika Josefa Šlerky v říjnu 2017 ukázala tři téměř uzavřené klastry - tradiční zpravodajská média, alternativní a dezinformační weby a weby zprostředkující zábavu. Časopis Týden, patřící pod vydavatelství Empresa Media ovládané mediálním podnikatelem Jaromírem Soukupem, zveřejňoval zpravodajské informace i fake news a stál uprostřed mezi oběma klastry.

Dezinformační TV

TV Raptor, provozuje Žarko Jovanovič, vlastníkem je firma Maja Bohemia, patřící jeho matce. * Svobodný vysílač, za redaktora je vydáván Pavel Hlávka

Čeští uživatelé internetu a dezinformační weby

Podle výzkumu agentury Nielsen Admosphere pro Nadační fond nezávislé žurnalistiky z dubna 2019, který shrnuje data od 1015 respondentů, českých uživatelů internetu starších patnácti let, si zkušenost s dezinformačními weby vybavuje 55 % uživatelů internetu. Nejvíce respondentů, kteří nevěděli, zda se setkali s fake news, bylo ve skupině uživatelů internetu starších 55 let, jednalo se o 42 % uživatelů. +more Za dezinformační weby pak v roce 2019 čeští internetoví uživatelé považovali Blesk (17 %), Parlamentní listy (16 %), Facebook (12 %), Aeronet (9 %) a českou mutaci ruského zpravodajského serveru Sputnik News (9 %). To znamená, že část uživatelů internetu zaměňuje bulvární a dezinformační média.

Dezinformační weby v zahraničí

Evropská unie

EU v březnu roku 2015 vytvořila East StratCom Task Force, který reaguje na dezinformační kampaně ze strany Ruska. K prezentaci jim sloužím Twitterový kanál EUvsDisinfo.

Německo

Německá zpravodajská služba označuje Rusko za hrozbu, která ovlivnila například volby v roce 2017 prostřednictvím kyberútoků. Německá kancléřka Merkelová označuje za nebezpečí právě dezinformační weby.

Polsko

Poláci označují za dezinformační informační kanál Russia Today, který je různými polskými weby kopírován a jeho obsah tak šířen několika kanály.

Rakousko

Rakousko se v roce 2016 potýkalo se šířením falešných zpráv skrze falešné profily na Facebooku.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://www. respekt. +morecz/special/2017/dezinformace/ceske-dezinformacni-weby]České dezinformační weby[/url] na Respekt. cz (placený přístup) * [url=https://neovlivni. cz/databaze-proruskeho-obsahu-od-a-z/]Databáze proruského obsahu A-Z[/url] na Neovlivní. cz * [url=https://www. ireporter. cz/2020/01/15/seznam-dezinformacnich-webu-posledni-znama-verze/]Seznam dezinformačních webů - poslední známá verze[/url] na iReportér. cz.

Kategorie:Hybridní válka Kategorie:Žurnalistika Kategorie:Propaganda Kategorie:Internetová kultura Dezinformační web Kategorie:Propaganda a manipulace na internetu