Dictatus papae

Dictatus Papae Dictatus papae (česky Papežův diktát) je soubor 27 stručných proklamací sepsaný v roce 1075 v okolí papeže Řehoře VII., v jehož registru se dochoval. Účel dokumentu je nejasný, tradiční tvrzení, že jde o koncepční dokument, bývá moderní historiografií zpochybňováno.

Historické souvislosti a význam

Po caesaropapismu Jindřicha III. +more se církev snažila vymanit z vlivu císaře, a proto roku 1073 zvolila reformního kardinála Hildebranda papežem. Ten přijal jméno Řehoř a okamžitě se chopil reformní iniciativy, která jeho působením dosáhla v 11. století svého vrcholu. Cílem této reformy byla úplná emancipace latinské církve jako univerzální křesťanské instituce. Jako základ k Dictatus papae posloužily jeho autorovi díla De civitate Dei, dále pak Pseudoisidorské dekretálie a myšlenky Mikuláše I. Dokument Dictatus papae podle starších interpretací stvrzuje neomezenou vládu papeže nad celým světem i v církvi a hlásá, že papež je pod ochranou svatého Petra, je tudíž nepochybně svatý a nejvyšším pánem světa.

27 tezí o papežské moci

Shrnutí

Dokument Dictatus papae může být ukázkou změny pohledu církve na světskou moc. Řím od této chvíle začal považovat církevní trest za absolutní překážku pro zachování sociálního a politického postavení provinilého. +more Řím tímto přešel od gelasiánského učení o ospravedlnění světské moci k teorii o právu světskou moc ustanovovat i odvolávat. Dle bodu 22 této buly se římská církev nikdy nemýlila a ani v budoucnosti se nezmýlí.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Papežské buly Kategorie:Kanonické právo Kategorie:Historické listiny Kategorie:Historické dokumenty Kategorie:Náboženství v 11. +more století Kategorie:1075.