Dmitrij Ivanovič Bočarov

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Dmitrij Ivanovič Bočarov (18. století Ruské impérium - ) byl ruský mořeplavec, průzkumník a navigátor v 18. století. Navigátor galeoty Tři světci. Spolu s Gerasimem Izmajlovem prozkoumával pobřeží Aljašky.

Životopis

Mládí a účast na Beňovského vzpouře

Místo a datum jeho narození není známo. Nedochovaly se ani informace o místě a datu jeho úmrtí. +more Studoval na irkutské nebo ochotské navigátorské škole, kde se stal nerozlučným společníkem svého spolužáka Gerasima Izmajlova.

V roce 1771 se připletl v kamčatském Bolšerecku k nepokojům, které vyvolal uvězněný Móric Beňovský intervenovaný nedobrovolně na Kamčatce. Na rozdíl od svého druha Izmajlova není známo, jakou měrou se na nepokojích podílel. +more Je jisté, že se vzbouřenci odplul na galeotě Svatý Petr. Podle některých historiků byl Beňovským z Kamčatky odvlečen násilím, ale většina historiků se přiklání k názoru, že se ke vzbouřencům přidal dobrovolně a byl to právě on, kdo vymyslel plán na převzetí galeot kotvících v bolšereckém přístavu a s nimi plout kolem Afriky do Francie. Na cestě do Francie se vzbouřenci vydávali za Rakušany, Angličany i Holanďany, podle toho, jak to situace vyžadovala. Při zastávce v Macau zemřela Bočarova manželka Praskovaja Michajlovna. Bočarov se nakonec na lodí dostal až do Francie, kde žil více než rok. Po roce sám požádal o návrat do Ruska, protože toužil po službě v Ochotsku. Rusko jeho požadavkům vyhovělo, ale za jeho účast na nepokojích byl potrestán tím, že byl přidělen do vnitrozemského Irkutsku a nikoliv do přímořského Ochotsku.

Objevování Aljašky

Ruská osada na ostrově Kodiak založená Šelechovem v době pobytu Bočarova. +more V Irkutsku se mu služba nezamlouvala, přál si sloužit na moři a proto se o několik let později vydal na rybářské lodi se svými novými společníky Alinovem a Sidorovem k ostrovům bohatým na kožešinová zvířata. Na lodi s nimi poprvé také vyplul mladý obchodník Grigorij Šelechov, který o několik let později založil Ruskou severovýchodní společnost, která se později transformovala do Rusko-americké společnosti. V roce 1783 si již významný mořeplavec Grigorij Šelechov najal Bočarova jako kapitána galeoty Svatý Michal, na svou cestu k ostrovu Kodiak. Spolu s ním se na galeotě ve funkci navigátora plavil i jeho společník a přítel Gerasim Izmajlov. Během cesty na severní ostrovy společně objevili severní pevninské pobřeží Aljašského zálivu od poloostrova Kenaj až po Litujskou zátoku. V místě, kde kotvili a vystoupili na pevninu, zanechávali v zemi zakopané meděné desky s ruským emblémem a nápisem "Země ruského držení". Na cestě pořizovali podrobné záznamy z plavby i způsobu života domorodého obyvatelstva, které byly poprvé publikovány v roce 1792.

Roku 1790 velel galeotě Tři světci pod vedením Alexandra Andrejeviče Baranova. Při plavbě z Ochotského moře na Unalasku ztroskotali, ale podařilo se jim přežít díky podpoře domorodých Aleutů. +more Po přezimování na Unalasce si postavili dvě menší lodě a dokončili průzkum Aljašského poloostrova.

V roce 1792 na dvou aleutských člunech proplul do Bristolské zátoky a dokončil objevování severního pobřeží Aljašského poloostrova. Poté po souši přešel poloostrov, při čemž objevil velké jezero (později po něm pojmenované) a zjistil, že nejlepší spojnice mezi Bristolským zálivem a Šelechovovým průlivem je řeka Egegik. +more Na základě svých materiálů vytvořil podrobnou mapu aljašského poloostrova. Po této události se další informace o jeho životě nedochovaly. Není známo, kde a kdy zemřel.