Doba pobělohorská

Technology

12 hours ago

Author

kostele Panny Marie Vítězné Doba pobělohorská je označení pro období české historie po bitvě na Bílé hoře v roce 1620, jejíž důsledky měly zásadní vliv na politické, náboženské, společenské i kulturní poměry českých zemí. Doba pobělohorská označuje v užším smyslu období třicetileté války, častěji až do roku 1740, nástupu osvícenství za panování Marie Terezie a Josefa II., případně až do doby národního obrození. Ačkoli bývá toto období označováno někdy jako doba temna, došlo v této době v českých zemích k nebývalému rozmachu architektury, malířství i sochařství, hudební i literární tvorby. Objevuje se pojem české baroko.

Charakteristika

Příčiny

Doba předbělohorská se do začátku stavovského povstání v roce 1618 vyznačovala relativní náboženskou tolerancí na právním principu cuius regio, eius religio. Významná byla politická role stavů a soudobá bohatá českojazyčná literární činnost (doba veleslavínská). +more Porážka stavovského povstání a následný vývoj znamenaly zásadní společenskou změnu, bylo povoleno (s výjimkou židovského) jen katolické náboženství a obnoveným zřízením zemským přešel stát od stavovského systému k absolutismu. S ním spojený centralismus a prosazování němčiny vedl v dlouhodobém horizontu ke germanizaci národa a k úpadku užívání češtiny. K tomu značně přispělo i ničení zakázaných knih.

Emigrace

Mnoho osobností, které odmítly přestoupit ke katolictví, musely odejít do exilu, např. Jan Amos Komenský, spisovatelé Pavel Stránský a Pavel Skála ze Zhoře nebo grafik Václav Hollar. +more Během tohoto období, které trvalo přes 160 let, odešlo do vyhnanství až 500 tisíc evangelíků z Čech a Moravy; po ztrátě Lužice v roce 1635 počet obyvatel země klesl více než o třetinu.

Konfiskace

Došlo i k zásadní proměně ve vlastnictví statků v zemích Koruny české, kde z celkového počtu 926 statků jich 435 podléhalo pobělohorské konfiskaci, z toho bylo 147 větších panství. Z 254 starých českých panských rodů zbyla asi desetina, počet rodin z rytířského stavu klesl z 1128 na necelé dvě stovky, jejichž majetky byly za výhodných podmínek prodávány prokatolickým šlechticům, např. +more Albrechtovi z Valdštejna či Pavlu Michnovi z Vacínova. Této situace také využila řada katolických rodů z řad zahraniční šlechty, jako např. Schwarzenbergové, Clam-Gallasové, Colloredové, Nosticové, Schönbornové, Fürstenbergové, Ditrichštejnové, Belcrediové, Haugvicové, Larischové a mnozí další.

Po třicetileté válce

Zatímco zbytek 1. poloviny +more_století'>17. století je ještě vyplněn pokračující třicetiletou válkou, druhá polovina století je obdobím stabilizace poměrů a zotavováním z následků války. První polovina 18. století je již dobou nového hospodářského a kulturního rozkvětu vrcholného baroka. Do tohoto období je situován i děj Jiráskova románu Temno, jehož názvem se často označuje celé pobělohorské období jako doba temna.

Lidová povstání, která provázela celou doba pobělohorskou, byla průběžně potlačována, vzbouřenci byli tvrdě trestáni i popravování. Jednalo se například o Valašské povstání (1620-1644), Selské povstání (1680), Selské povstání (1681), Selské povstání (1693), Selské povstání (1695), povstání na Novohradsku (1718-1729), Táborsku (1716, 1720-21, 1728, 1732, 1737-38), vzpoura na Opočensku (1732-1734), Selské povstání z roku 1775 a mnohá další.

V tradičním pojetí české historie odvozeném od Palackého, Masaryka či Jana Patočky je pobělohorské období chápáno negativně jako doba úpadku českého státu, kultury a jazyka. Emanuel Poche napsal:

Renesanční sloh byl nahrazen manýrismem a českým barokem.

K nejvýznamnějším osobnostem pobělohorské doby patřil člen hlavní rekatolizační síly, Tovaryšstva Ježíšova, vzdělanec a český vlastenec Bohuslav Balbín.

Odkazy

Reference

Literatura

DENIS, Ernest. Čechy po Bílé hoře. +more 1. díl. Vítězství církve. Centralism. Překlad Jindřich Vančura. 1. vyd. Praha: Bursík & Kohout, 1904. 633 s. [Od Bílé hory do konce panování Leopolda II. ] [url=https://archive. org/details/echypoblhoe00vangoog]Dostupné online[/url] *Edita Štěříková: Stručně o pobělohorských exulantech, Kalich, 2005.