Dobromila (spolek)

Dobromila byl dobročinný ženský spolek, založený roku 1897 v Moravské Ostravě. Byl zaměřen na charitativní, dobročinnou a osvětovou činnost a také na vzdělávání dívek. V roce 1901 založil Průmyslovou dívčí školu, kterou také spravoval. Zakládajícími členkami spolku byly Antonie Palkovská a Marie Matulová.

Historie

Poměry na Ostravsku koncem 19. století

Ostrava a Ostravsko se koncem 19. století s rozmachem průmyslu začalo silně rozrůstat. +more Obyvatelstvo přicházející za prací na Ostravsko bylo z různých etnik, jen část obyvatelstva byla česká. Specifické podmínky vedly k zakládání českých spolků s širokou charitativní činností i k zakládání českých mateřských, obecných a měšťanských škol. Společně s tím se rozvíjela ženská otázka.

Spolky vznikaly nejen v Ostravě, ale i městech a obcích v okolí: spolek Božena v Mariánských Horách, spolek Libuše v Přívoze, spolek Vlasta v Polské Ostravě (dnes městská část Ostravy Slezská Ostrava). Ostravské spolky navazovaly na podobné spolky v Čechách spojené se jméně Magdaleny Dobromily Rettigové, Bohuslavy Rajské nebo Americkým klubem dam či pražské Minervy založené Eliškou Krásnohorskou.

Nejvýznamnějším spolkem byl spolek Dobromila v Moravské Ostravě (dnes městská část Ostravy), nejaktivnějšími zakladatelkami a členkami dobročinných spolků byly manželky příslušníků české inteligence a učitelky mateřských a obecných škol. Nejvýznamnějšími osobami podporující emancipaci žen a dívek byla Antonie Palkovská a Marie Matulová. +more Antonie Palkovská, zakládající členka Marie Matulová, zakládající členka.

Vznik a založení spolku Dobromila

Hlavní impulz k založení dobročinného ženského spolku „Dobromila“ dali manželé Irma a JUDr. Antonín Táborští. +more Připravili stanovy spolku a svolali první schůzi ostravských žen. Stanovy spolku schválilo Moravské místodržitelství v Brně 6. února 1897. Ustavující valná hromada se konala 7. dubna 1897. Na ní byli přijímáni členové, byla zvolena starostka spolku na prvních deset let, tou se stala Antonie Palkovská a jednatelkou na stejné období Marie Matulová.

Členové spolku (fyzické nebo právnické osoby) byli činní, zakládající, přispívající a čestní. Činnými členkami mohly být jen dívky (starší patnácti let) a ženy, zakládajícími a přispívajícími členy mohli být také muži. +more Čestní členové byli voleni za zásluhy o spolek nebo o národ valnou hromadou . Zakládajícím členem kromě Antonie Palkovské a Marie Matulové byl starosta Moravské Ostravy Konstantin Grünwald (poslední český před první světovou válkou), ředitelka rodinné školy v Moravské Ostravě Ludmila Růžičková, továrník Antonín Formand s manželkou Martou a Marie Žilková.

Spolek Dobromila spolupracoval s obdobnými spolky, mj. spolkem Komenský ve Vídni, po vzniku republiky v roce 1918 také s Československým červeným křížem nebo Masarykovou ligou proti tuberkulóze.

Za druhé světové války byla činnost spolku výrazně utlumena.

Ženský spolek Dobromila“ ukončil svou činnost v roce 1952 podle zákona č. 68/1951 Sb. o dobrovolných organizacích a shromážděních.

Účel spolku

Základní cíle spolku byly uvedeny ve Stanovách: "pozvednout postavení žen a zároveň vykonávat dobročinnost ve prospěch českých dětí." Kromě mnohostranné charitativní, dobročinné a osvětové činnosti a podpory chudé mládeže bylo významným činem založení odborné školy pro dívky, která pomohla ke zlepšení společenských poměrů žen.

Spolek byl založen v dobách, kdy život na Ostravsku byl velmi nesnadný především pro ženy. Starostka spolku Dobromila Antonie Palkovská popisuje dobu takto: „V oněch dobách nebožka naše ředitelka Marie Matulová… první pronesla myšlenku, že jest potřeba především zorganisovati péči o chudou školní mládež českou. +more Bylo nás však málo, které měly pochopení pro veřejnou činnost a které také mohly se jí zúčastnit. Nevládly jsme ani hmotnými prostředky tak, abychom tuto práci zdolaly… Vzdor těžkým poměrům vyhověly jsme ochotně žádosti pí. Matulové a zahájily svou humanitární činnost tím, že jsme v úzkém kroužku svém pořádaly sbírky na penězích, obnošeném šatstvu a prádlu, z čehož jsme o sv. Mikuláši podělovaly nejnuznější děti. “.

Hlavní podporovatelé a partneři

Největšími trvalými sponzory, podporujícími spolek Dobromila a jí zřízenou školu byla Občanská záložna v Moravské Ostravě, Živnostenská banka, ředitelství dolů Ferdinandovy severní dráhy, ředitelství Vítkovických kamenouhelných dolů, Český akciový pivovar (dnešní Ostravar), spolek Matice ostravská, Ochotnické divadlo v Moravské Ostravě. Pomáhaly rovněž spolky Občanská beseda a Horník z Moravské Ostravy.

Ve spolcích, které spolek Dobromila podporovaly, působil také manžel Antonie Palkovské JUDr. Edmund Palkovský (17. +more 10. 1858 v Brušperku - 7. 4. 1930 v Mor. Ostravě), advokát a hlavní představitel české vlastenecky uvědomělé společnosti v Ostravě a na Ostravsku.

Pokračovací škola a Průmyslová dívčí škola

Okamžitě po svém založení se spolek snažil o založení pokračovací školy pro dívky, které již absolvovaly obecnou školu (popud k tomu dala jednatelka Marie Matulová). Dále spolek Dobromila usiloval z praktických důvodů spíše o založení školy pro ženská povolání než o dívčí gymnázium nebo lyceum.

Záměr se podařil po zlepšení finanční situace spolku v roce 1901. Průmyslová dívčí škola dobročinného ženského spolku „Dobromila“ zahájila svou činnost od školního roku 1901/1902 a byla spravovaná spolkem až do roku 1930. +more Škola byla trvale odkázána na dary svých podporovatelů a na zisky získané z vlastních dobročinných a spolkových akcí. Díky Marie Matulové bylo studium umožněno i dívkách z méně situovaných středostavovských vrstev, kde rodiny potřebovaly také příjmy z práce žen. "Absolventka Dobromiliny školy měla být vzdělaná hospodárná hospodyně a současně uvědomělá vlastenka a matka. ".

Škola byla v roce 1930 proti vůli zřizovatelů a zakladatelů sloučena s Veřejnou odbornou školou pro ženská povolání ve Vítkovicích, a tím odpadly její vazby na spolek „Dobromila“. Spolek přestal školu financovat. +more Starostka Palkovská konstatovala ". Spolek vydržoval tuto (školu) po 30 let i za nejhorších dob rakouského útisku a hle, po deseti letech naší samostatnosti je nám škola zcela prostě vyrvána a se školou ve Vítkovicích spojena. Spolek Dobromila však zůstane věren ideálům vychovávat zdatné české ženy a hospodyně a za obětavé a upřímné práci členek výboru bude pracovati dále na poli národním a kulturním. ".

Trvalý byl problém s umístěním a prostorami školy i spolku. Problém byl vyřešen až v roce 1922 díky podpoře Městské spořitelny a Občanské záložny. +more Byl zakoupen dům v Poděbradově ulici čp. 21: v přízemí byla umístěna škola v patře místnosti spolku i ženský domov pro dělnice. Ve 30. letech finanční poměry školy se zhoršily a nastaly problémy se splácením úvěru.

Od založení školy v roce 1901/1902 do školního roku 1925/1926 školu navštěvovalo 3164 žákyň, 8107 dívek a žen absolvovalo různé kurzy (např. ruční práce a vaření, ale také malby na porcelánu nebo francouzštiny a němčiny). +more Více než 300 žákyň si zvýšilo vzdělání tak, aby mohly být učitelkami v mateřských školách nebo vyučovat ženské ruční práce.

Další dobročinné a charitativní činnosti spolku Dobromila

Práce s mládeží byla zahájena ihned po založení spolku. Od roku 1901 uskutečňoval spolek dozor nad mateřskými školami Matice ostravské. +more Během [url=://is. muni. cz/th/ct5nl/Bakalarka_Dobromila_final_verse. pdf87-91.

Získané získané šatstvo a obuv byly darovány pravidelně chudým dětem, vždy především na svátek [[Svatý Mikuláš|sv. Mikuláše][První světová válka|první světové války]] žákyně průmyslové školy šily vojenské prádlo pro válečné lazarety.

Spolek svých cílů dosahoval kromě výuky v pokračovací škole a Průmyslové dívčí školy pořádáním divadelních představení, hudebními a recitačními večírky, přednáškami a pořádáním výstav. Společenské akce byly hlavním prostředkem k získávání financí pro dobročinné snahy. +more Mezi pravidelné každoroční akce "patřily dramatické, hudební i recitační večírky a čajové dýchánky. Od roku 1903 také spolek pořádal v květnu či červnu hojně vyhledávané plesy. "PRYMUSOVÁ, Hana. Dobročinný ženský spolek „Dobromila“ v Moravské Ostravě (1897-1952). Bakalářská diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita v Brně - Filozofická fakulta, Historický ústav, 2007. S. 87-91. [/url]] a Vánoce.

Spolek zakládal veřejné levné kuchyně a stravovny, hřiště, "nedělní útulky pro služebné a dělnice, ohřívárny, opatrovny. " Významný byl sběr oděvů a obuvi pro nemajetné děti mateřských školek spolku "Matice ostravské" i pro žáky českých škol a chudých žákyň Průmyslové dívčí školy. +more Za deset let své působnosti spolek zajistil šatstvo a prádlo pro 4297 dětí. Finanční prostředky byly využívány také jako peněžitá podpora málo majetných žákyň. V roce 1899 se poprvé podařilo vyslat také několik nemocných dětí na ozdravný podnik do Beskyd.

Všechny aktivity spolku byly uváděny ve výročních zprávách.

Reference

Literatura

HRABOVÁ, Libuše. Ženy a muži, otcové a dcery. +more Ostravská podoba emancipace na konci 19. století. In: Sborník prací Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity, 2003. ISBN 80-7042-616-0. S. 105-113. * KRUTÍLKOVÁ, Hana. Dobročinný ženský spolek "Dobromila" v Moravské Ostravě (1897-1952). Zpravodaj Ostravského muzea. 13, č. 2-3, (2008) s. 38-45. * NESLÁDKOVÁ, Ludmila. Žena v Moravské Ostravě a na okraji ostravsko-karvinské průmyslové aglomerace na přelomu 19. a 20. století. In: Vzdělanec nad hranicemi "provincionality". Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2014, s. 116-129. * PRYMUSOVÁ, Hana. Z historie emancipačního hnutí v Ostravě v 1. polovině 20. století - první spolky a otázka dívčího vzdělávání. Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska. 2012, roč. 26, s. 166-189.

Kategorie:Spolky Kategorie:Zaniklé spolky v Česku Kategorie:Školy založené roku 1901 Kategorie:Feminismus Kategorie:Ženské organizace v Česku Kategorie:Ostrava