Cesko.wiki Dobrčice (Skršín)
Author
Albert FloresDobrčice jsou osada obce Skršín v jihovýchodní části okresu Most v Ústeckém kraji. Nacházejí se v nadmořské výšce 368 metrů při západním úpatí návrší, zvaného Dobský hřbet.
Název
Název vesnice je odvozen z osobního jména Dobřec nebo Dobrka ve významu ves lidí Dobrcových nebo Dobrkových. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Dobrcicz (1333, 1386), Dobssicz (1422), w dobcziczich (1499), Dobczicze (1549), Dobtschicz a Dobczicz (1565), Dobczicze (1565, 1579 a 1580), Dopcžicze (1628-1634) a Dobschitz (1787 a 1833).
Historie
První písemná zmínka o Dobrčicích pochází z roku 1333. Původně stála ve vsi tvrz, která patřila vladyckému rodu z Dobrčic, Přestavlk a Říkovic. +more Tvrz zanikla už před rokem 1549 a pozemky k ní náležející se staly součástí panství bílinské větve Lobkoviců. Obdobný osud potkal i tvrz v nedaleké Lužici a Měrunicích. Pouze sousední panství Chrámce zůstalo nedotčeno. Vesnice patřila do farního úřadu Lužice. Po roce 1848 se stala osadou Skršína. Osada patřila během let do okresu Teplice (1850-1896), Duchcov (1896-1935), Bílina (1935-1960) a Most (od roku 1960).
Obyvatelstvo se živilo především v zemědělství a bylo povětšinou německé národnosti. Po druhé světové válce po odsunu německého obyvatelstva na zkonfiskovaných pozemcích hospodařil státní statek.
V roce 1979 byla část zchátralých hospodářských budov státního statku zdemolována a na jejich pozemcích vystavěny nové objekty. Zachována byla pouze velká stodola, která byla rekonstruována na dvoupodlažní kulturní dům, kde jsou umístěny i garáže pro hasičskou techniku. +more Vedle rodinných domů zde bylo postaveno několik rekreačních objektů a v roce 1986 vybudována i zahrádkářská kolonie s 52 zahradními domky.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 115 obyvatel (z toho 56 mužů), z nichž bylo osmnáct Čechoslováků a 97 Němců. Kromě dvou evangelíků byli římskými katolíky. +more Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 134 obyvatel: třináct Čechoslováků a 121 Němců. Až na tři členy církve československé se hlásili k římskokatolické církvi.
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 123 | 103 | 118 | 123 | 115 | 115 | 134 | 60 | 69 | 65 | 50 | 22 | 50 | 56 |
| Domy | 25 | 25 | 26 | 26 | 22 | 22 | 25 | 20 | . | 16 | 12 | 14 | 21 | 28 |
Mineralogická a paleontologická lokalita
Lom na porcelanit u Dobrčic Západně od vsi Dobrčice (severovýchodně od obce Korozluky) se na hřebenu mezi Špičákem (kóta 360 m n. +more m. ) a Jánským vrchem nachází bývalý lom, který byl těžebnou porcelanitu. V lomu se vyskytuje rozmanitá škála vypálených hornin, které dokumentují všechny typy tepelné metamorfózy. Místo je zároveň známé i jako paleontologické naleziště. K vypálení vrstvy nadložního jílu došlo v důsledku přírodního požáru uhelné sloje. Stalo se tak poté, kdy přítoky řeky Ohře odhalily svou erozní činností dosud skrytou uhelnou sloj, u níž poté došlo k přírodnímu zahoření.
Tyto vypálené třetihorní nadložní jíly - porcelanity, těžené u Dobrčic, používaly zejména mostecké důlní podniky pro budování dočasných komunikací v oblasti povrchových dolů v okolí Mostu. Z 20. +more století jsou doloženy i pokusy o výrobu šperků z dobrčického porcelanitu. Po vytěžení podstatné části ložiska bylo okolí lomu rekultivováno.
Kromě porcelanitu lze na lokalitě nalézt vějířovité až ledvinité agregáty aragonitu a též vzorky černého hematitu. Některé vrstvy porcelanitu obsahují otisky miocénních bažinných rostlin, například kapradin a olší.