Dochování dřeva

Dřevo se může dochovat v několika formách - vyschlé dřevo, zuhelnatělé nebo nasáklé vodu. Nejčastěji nalézáme dřevo v zuhelnatělém stavu, např. z pecí. Tato forma zkoumání spočívá v tom, že dřevo nejdříve vysušíme, a poté můžeme použít k dalšímu zkoumání. K této formě zkoumání stačí tenký plátek dřeva okolo 1 mm, díky čemuž se nám velká část nálezu zachová nedotčena. Formou zuhelnatělého dřeva můžeme zjistit jeho rod a druh. S tím jsou úzce spojeny podmínky dochování dřeva - podmáčené prostředí, přepálení, vysušení.

Zmínky o formě nasáklé vodou máme u slovanských sídlišť, kdy bylo dřevo používáno ke konstrukci studní. Dochovaly se také studny, kde byly jejich stěny obloženy dřevěnými kůly či deskami. +more Dochování dřeva můžeme využít při radiokarbonové metodě.

Informace, které byly vytěženy za pomoci dochování dřeva jsou pro archeology velice vzácné. Mohou se z nich dozvědět, z jakého druhu dřeva bylo vyrobeno palivové dříví, nářadí nebo nábytek. +more Díky dochovanému dřevu také získáváme informace o stáří původního objektu, nebo o tom, jaký materiál pravěcí lidé používali a vděčíme mu, za spoustu stavebních rekonstrukcí.

Dochování dřeva souvisí i s jinými obory. Typickým příkladem je antrakologie, která se zabývá analýzou rostlinných makrozbytků dřev, která se aplikuje na nespálené i spálené fragmenty. +more S ní úzce souvisí archeobotanika, která se zabývá vyhledáváním, separací a vyhodnocením rostlinných makrozbytků z různých nálezových prostředí především archeologických nalezišť. Dalším oborem je dendrologie, což je nauka o dřevinách, tj. o stromech, keřích a polokeřích.

Nejvíce dochovaných artefaktů bylo nalezeno v oblasti jezera Ozette. Dále je známo naleziště Dalladies ve Skotsku, kde byly nalezeny dřevěné uhlíky, které byly použity při stavbě mohyly. +more Známá je také lokalita v Anglii (Somerset Levels), kde byly nalezeny odřezky stromů pod vodou.

Reference

Kategorie:Stromy Kategorie:Dendrologie Kategorie:Archeologie