Dolejší Těšov (zámek)

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Dolejší Těšov je tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenné vesnici u Hartmanic v okrese Klatovy. Ve druhé polovině šestnáctého století Dolejší Těšov koupili Kocové z Dobrše a postavili v něm renesanční tvrz, které se stala centrem malého panství. Přibližně o sto let později tvrz přestavěli na barokní zámek. V osmnáctém století statek získala rodina Dohalských z Dohalic a od devatenáctého století se majitelé střídali. Zámecký areál je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka ČR.

Historie

Zámecký dvůr

Dolejší Těšov patřil až do poloviny šestnáctého století k velhartickému panství. Jeho zadlužený majitel Adam Lev z Rožmitálu musel v polovině šestnáctého století rozdělit panství mezi své věřitele. +more Dolejší Těšov tak před rokem 1560 získal Jan Rendl z Úšavy. Od něj vesnici nejspíše roku 1582 koupil Dětleb Koc z Dobrše, který v ní založil poplužní dvůr s tvrzí. V roce 1689 od Dětleba Koce panství tvořené Dolejším Těšovem, Mochovem a Javořím koupil jeho syn Václav Bartoloměj Koc.

Nejspíše koncem sedmnáctého století byla tvrz přestavěna na zámek. Dobu přestavby dokládal letopočet 1697 na budově současně postaveného špýcharu. +more Roku 1713 se majitelem statku stal František Bohulav Koc, po kterém jej roku 1737 zdědila dcera Anna Marie, provdaná za Jana Václava Dohalského z Dohalic. Manželé na zámku roku 1746 zřídili kapli Nanebevzetí Panny Marie. Jejich potomkům panství patřilo až do roku 1802, kdy se novou majitelkou stala Johanna Villaniová a po ní v roce 1848 rod Augustinců. Posledními majiteli před zestátněním byli Zieglerové, kterým zámek patřil do poloviny dvacátého století. Po nich budovy spravoval státní statek. V roce 1956 zámek vyhořel, ale byl obnoven a dále využíván k bydlení.

Stavební podoba

Dochovaná podoba zámku je výsledkem úprav po požáru v roce 1956. Hlavní budova stojí na východní straně areálu a spolu s navazujícími bočními hospodářskými křídly uzavírá tři strany dvora. +more Špýchar stojí mimo zámecký dvůr asi o 150 metrů dál na severovýchod. Býval na něm erb Koců z Dobrše a Janovských z Janovic s letopočtem 1697.