Cesko.wiki Dolina Kościeliska
Author
Albert FloresDolina Kościeliska je krásná dolina nacházející se v Tatranském národním parku, konkrétně v Jižních Tatrách na severu Polska. Dolina je jednou z nejnavštěvovanějších dolin v Tatrách a turisté zde mohou objevovat jedinečnou přírodu a horské scenérie. Dolina Kościeliska je dlouhá asi 9 kilometrů a nachází se mezi pohořím Giewont, Sarnia Skała a Małołączniak. Je to údolí ledovcového původu, které vzniklo působením ledovce v ledovcovém období. V dolině se nalézají nádherné vodopády, jezírka a skalní útvary, které jsou oblíbené mezi turisty. Mezi nejznámějšími útvary jsou například Siedem Źródeł, největší krasový jev ve vtatrách, a Wodospad Siklawa, který je nejvyšším vodopádem v Polsku. Dolina Kościeliska je také domovem bohaté a pestré fauny a flóry. Na své cestě dolinou můžete potkat například kamzíky, rysy nebo medvědy. Rostou zde také vzácné druhy květin a rostlin. Turisté mohou navštívit dolinu pěší chůzí, případně mohou využít také turistické stezky a lávky. V dolině se nacházejí také chaty a bufety, kde si návštěvníci mohou odpočinout a občerstvit se. Dolina Kościeliska je ideálním místem pro milovníky přírody a turismu, kteří hledají klid a krásné výhledy. Její jedinečnost a krása ji činí jedním z nejatraktivnějších míst v Tatrách.
Dolina Kościeliska je dolina na polské straně Západních Tater sahající od tatranského podhůří až po hlavní hřeben Západních Tater. Orograficky je pravým oddělením Doliny Czarnego Dunajce.
Poloha
Nachází se v Západních Tatrách. Rozprostírá se na ploše přibližně 35 km², je 9 km dlouhá a po obvodu měří přibližně 27 km. +more Na západě ji obklopuje severní hřeben od Sivé věže ( po Przedniu Kopku, na jihu hlavní hřeben na úseku od Siwego Zwornika po Malolučňiak, na východě severozápadní hřeben Malolučňiaku po Mały Regiel.
Má mnoho bočních větví. Největší jsou: Dolina Miętusia, Dolina Tomanowa a Dolina Pyszniańska (Pyszna). +more Další větší oddělení jsou: Žleby pod Wysranki, Wąwóz Kraków, Wściekły Žleby, Zastolański Žleb, Dolinka Iwanowska, Dolina Smytnia. Dolinou protéká Kościeliski Potok.
Nejvyšším bodem doliny je Blyšť, ( (2169 m n. m. +more). Z doliny lze vidět nejvyšší vrch Západních Tater Bystrá. Dolina Kościeliska tvoří dlouhou a hlubokou skalní roklinu, jejíž stěny, nazvané brány, se na třech místech přibližují k sobě. Jsou to: Nižna Kościeliska Brama, Pośrednia Kościeliska Brama a Wyżna Kościeliska Brama.
Geologie
Jižní část doliny tvoří krystalické horniny. Ve velké míře na vytváření profilu doliny se podílel ledovec. +more Prostřední a dolní část doliny tvoří sedimenty, zejména vápenec, dolomity, břidlice a pískovce. Na formování doliny měl hlavní podíl Kościeliski Potok a voda tekoucí podzemními trhlinami. Výsledkem této činnosti jsou bradla fantastických tvarů, strmé skalní stěny a četné krasové jeskyně a polany jako například: Stara Polana, Polana Pisana, Stare Kościeliska, Wyżne Kira Miętusia .
V údolí se nachází několik turisticky dostupných a často navštěvovaných jeskyní: Jaskinia Mroźna, Smocza Jama, Jaskinia Mylná, Jaskinia Raptawicka a Jaskinia Obłazkowa. Téměř ke všem vedou turistické stezky. +more Jedinou výjimkou je jeskyně Dziura v Dolině ke Dziurze.
Rostlinstvo
Údolí charakterizuje bohatá flóra. Roste tu spousta v polských Karpatech vzácně se vyskytujících rostlin. +more Například skalník plstnatý (Cotoneaster nebrodensis), oměj chlupoplodý (Aconitum lasiocarpum), ostřice dvoudomá (Carex dioica), jirnice modrá (Polemonium caeruleum) a jiné.
Historie
V minulosti byla dolina spojena s hornictvím. Horníci zde dolovali stříbro, měď a antimon už od konce 15. +more století. Od konce 18. století těžištěm jejich činnosti byla těžba železné rudy. V Starych Kościeliskach rudu zpracovávali a tavili, byla tu kovářská dílna, sruby, hospoda, Lesovna a kostelík. Od něj pochází název doliny. Přes dolinu a přes Tomanovské sedlo vedla trasa na Slovensko, kterou využívali na koních cestující obchodníci a pašeráci. Často je přepadávali zbojníci, o čemž svědčí historické názvy mnoha skalních objektů, za nimiž číhali na svou kořist: Zbojnická Okna, Zbojnicka Turňa, Zbojnicki Stół. Na konci 18. století dolinu začali navštěvovat první turisté. Od roku 1815 se oblíbeným stal výstup na Bystrú, ze které turisté obdivovali východ slunce. Toto místo inspirovalo mnoho polských umělců a básníků. Lesovna, kterou tu postavili, posloužila turistům na přenocování i na odpočinek. Během druhé světové války se v ní ukrýval partyzánský oddíl. Přes dolinu procházeli tatranští kurýři, kteří během války přes hranice přepravovali tajné zprávy. Dolina byla oblíbeným místem hledačů pokladů, kteří na skalách zanechali různé znaky.
Turistika
Ze Zakopaného do osady Kiry (927 m n. m. +more), která je místní částí Kościeliska, jezdí autobusy a mikrobusy. Po údolí je možné pohybovat se pěšky nebo využít služeb drožkářů. V sezóně patří k nejnavštěvovanějším dolinám v polských Tatrách. Je součástí Tatrzańskiego Parku Narodowego a východiskem do mnoha jiných dolin. V horní části doliny (z Kiry 5,5 km, 1:30 h pěšky) se nachází Chata PTTK na Hali Ornak . Podrobnější jsou trasy uvedeny v turistických průvodcích.
Galerie
Brama Kantaka 1.jpg|Nižná Kościeliska Brama Brama Kraszewskiego 2.jpg|Pośrednia Kościeliska Brama Dolina Kościeliska 01.JPG|Kościelisko Potok Zbójnickie Okna.jpg|Zbojnické Okna
Reference
Externí odkazy
[url=http://mapy.hiking.sk/?x=19.866944&y=49.253889]Poloha na turistické mapě[/url]
Kategorie:Údolí v polských Tatrách Kategorie:Údržba:Články s nekontrolovanými překlady