Dolní mlýn (Vysoké Mýto)

Dolní mlýn (Josefyho mlýn) stojí na Pražském Předměstí ve Vysokém Mýtě na odbočném kanále řeky Loučná (Trstěnice), nazývaném Mlýnský potok, a má adresu Fibichova čp. 17. Je zapsán jako kulturní památka. V pískovcovém nadpraží se nachází mimořádně hodnotný nápis o založení mlýna v roce 1541: „LETA BOZIHO 1541 STAWYL G BERNART YOZEFF“, považovaný za nejstarší známý nápis o založení mlýna v Čechách, Mlýn byl po několik staletí v držení rodu Josefy. Kulturní památka není v současné době veřejně přístupná.

Historie

Mlýnská budova byla po přestavbě Bernarda Jozeffiho kamenná, přízemní a s podstřeším, které se nacházelo pod trojmo sedlovou střechou. Obydlí mlynáře se nacházelo na východně straně po celé šíři, na západní straně byla mlýnice. +more Součástí mlýna byla kamenná stodola, která se zachovala dodnes, a také zahrada, kolna a kamenný sklep. V zápise o jeho založení se v městských knihách zachovala i první a dosud nejstarší objevená zmínka o "Josefu mlynáři": „V pátek před sv. Matějem 20. února 1551, Bartoň Černej, Jozef mlynář. Léta 1551. Za purkmistra pana Adama. Bartoň Černej stojíc v radě přiznal se, že v gruntu svým pustil Jozefovi mlynáři, aby loch klenutej udělal zdýli 12 loket a šíře jakž potřeba kázati bude. A cožkoliv země vodkryto k tý potřebě bude, to on Jozef zase zakrýti drnem má, kterešto loch budaucně dědičně k mlejnu býti má. A v tom od žádného držitele té zahrady překážka činěna býti nemá, než on Jozef i budaucí jeho toho lochu užívati mají tak, jako svýho vlastního. A za to místo on Jozef dal Bartoňovi 4 kopy. ".

Vlastníci mlýna

+more|alt='>260x260pixelů Vlastníky mlýna byli: * 1541-1578: Bernard Jozeff (alias Josef mlynář) (. -1581/1582), nestor rodu Josefy * 1578-1606: Václav Jozeffů (. -≤1606), syn předchozího; v letech 1564-1578 byl vlastníkem mlýna ve Stradouni. * 1606-. : Jakub Jozefů (cca 1580-≤1638), syn předchozího * 1651-(1678): Jiří Josefy (1631-11. 11. 1678), syn předchozího * 1678-(1695): Václav Josefy (11. 7. 1634, Vysoké Mýto - 17. 12. 1695, Vysoké Mýto), bratr předchozího * (1695)-(1744): Matěj Josefy (3. 2. 1673, Vysoké Mýto - 10. 10. 1744, Vysoké Mýto), syn předchozího * (1744)-(1777): Václav Josef Josefy (4. 3. 1711, Vysoké Mýto - 4. 4. 1777, Vysoké Mýto, Vraclavské předměstí 14), syn předchozího * (1777)- (1812): Ignác Vavřinec Josefy (18. 7. 1745, Vysoké Mýto - 24. 1. 1812, Vysoké Mýto) syn předchozího, poslední mlynář na Josefyho mlýně z rodu Josefy.

Rod Josefy

Z původem tradičního mlynářského rodu Josefy vzešlo několik významných osobností v oblasti vědy, umění, duchovní či společenské správy: * Burian Stradonius Joseffi (1564-1617), bakalář svobodných umění, radní a písař ve Vysokém Mýtě. Stradonius skládal básně v latině jako např. +more „Epitaphi“ Pavlu Hanušovi zavražděnému v roce 1598 či Kateřině manželce Jeronýma Nejedlého Husineckého. * Jan Joseffi (1693 - 1762), založil církevní fundaci na výstavbu fary v Knířově a na poutní cestě nechal postavit barokní sochy sv. Josefa, sv. Vavřince a panny Marie knířovské, které jsou kulturní památkou ČR. * Franz. X. Josephy (1783-1839), děkan vysokomýtský, který působil na farnosti kostela svatého Vavřince a Kostela Nejsvětější Trojice. * Antonín Josephy (1793-1839), magistrátní a kriminální rada a setník c. k. výsadního sboru ostrostřeleckého v Táboře. * Karel Josephy (1895 - 1968), ředitel tabákových továren v Táboře a Brně, státních podniků Československé tabákové režie. * Michal Josephy (* 1977), antropolog, novinář, fotograf, vysokoškolský pedagog. * Alžběta Josefy (* 1984), malířka a hudebnice. O poznání historie rodu Josefy / Joseffi / Josephy se zasloužil vysokomýtský rodák a historik PhDr. Hermenegild Jireček, jehož bádání o nejstarších dějinách rodu prohloubil a geneaologicky upřesnil přímý potomek rodu a historik Václav Černý, Ph. D. s přispěním přímého potomka rodu a antropologa Michala Josephy, Ph. D. Geneaologický a antropologický výzkum v současnosti pokračuje v rámci vědeckého projektu Genetika a příjmení.

Zajímavost

Josefyho mlýn provází mnoho tragických pověstí a ta nejpůsobivější z nich má historickou a geneaologickou průkaznost. U posledního mlynáře na Josefyho mlýně (Ignác Joseffi), byl zaměstnán stárek Mikus, který se zamiloval do starší z jeho dcer, Josefky. +more Pan otec Joseffi, který se o poměru mezi nimi dozvěděl, stárka nemilosrdně vyhnal. Mikus z nešťastné lásky prchl do ciziny, resp. byl odveden k vojsku, kde chtěl zapomenout na nešťastnou lásku. Mlynář - aby nebylo skandálu pro dceřin hřích - zadal Josefku sklenáři Tůmovi, který odvedl vzpouzející se Josefku k oltáři. Po mnoha letech, v roce 1815, táhlo Vysokým Mýtem na Paříž ruské vojsko, v jehož čele jel generál, kterým nebyl nikdo jiný nežli někdejší stárek Mikus. Ve vinárně Na staré poště, kde se chtěl občerstvit, narazil na sestru své milované Josefky, a poprosil jí, aby jim domluvila schůzku. Mikus po příchodu paní Tůmové odešel do místnosti, kde zazpíval píseň, kterou tak rád na splavě u mlýna, pod Josefčiným oknem, zpívával. Paní Tůmová omdlela, a poté, co byla přivedena k vědomí, se několikráte sešla s milencem, na něhož nemohla po dlouhá léta zapomenout, u staré kostnice na hřbitově, načež se rozešli na vždy. Krátce na to paní Tůmová zemřela a rodinu mlynáře Joseffiho stíhalo neštěstí za neštěstím. Dcera něšťastné Josefky Veronika se posléze provdala se za kováře Josefa Jirečka a stala se matkou významného etnografa a literárního historika Josefa Jirečka a právního a regionálního historika Hermenegilda Jirečka. .

Reference

Externí odkazy

[url=https://www. youtube. +morecom/watch. v=kNfBSiMf9o0]Město Vysoké Mýto / S etnografem po starých mlýnech na řece Loučné[/url], YouTube, nahrál uživatel Město Vysoké Mýto, 19. 8. 2017, v titulcích jako tvůrce uveden se svým podnikatelským logem kameramana a fotografa Radek Štěpán (kamera, střih) a redaktorka Alice Šplíchalová, rok výroby 2017.

Kategorie:Vodní mlýny v okrese Ústí nad Orlicí Kategorie:Kulturní památky ve Vysokém Mýtě Kategorie:Stavby ve Vysokém Mýtě Kategorie:Povodí Loučné