Cesko.wiki Domina (odrůda révy vinné)
Author
Albert FloresKeř révy odrůdy Domina z německé vinařské oblasti Franken Domina (zkratka Do) je středně pozdní moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), určená k výrobě červených vín. Odrůda byla vyšlechtěna v roce 1927 v Německu křížením odrůd Modrý Portugal a Rulandské modré.
Popis
Hrozen odrůdy Domina Réva vinná (Vitis vinifera) odrůda Domina je jednodomá dřevitá pnoucí liána, dorůstající v kultuře až několika metrů. +more Kmen tloušťky až několik centimetrů je pokryt světlou borkou, která se loupe v pruzích. Úponky révy umožňují této rostlině pnout se po pevných předmětech. Růst je středně bujný s polovzpřímenými letorosty. Vrcholky letorostů jsou otevřené, málo pigmentované antokyaniny, žlutavé s červenavým až červenohnědým okrajem, silně bíle vlnatě ochmýřené. mladé lístky jsou zelené s bronzovým nádechem. jednoleté réví je žlutavě hnědé.
List je malý až středně velký, tvar čepele je pětiúhelníkovitý, tří- až pětilaločný s někdy pouze naznačenými, někdy středně hlubokými bočními výkroji, které mají oblé až ploché dno. Vrchní strana čepele listu je mírně puchýřnatá, řapíkový výkroj je lyrovitý, překrytý až široce překrytý s malým průsvitem, řapík listu je narůžovělý, středně dlouhý, žilnatina listu v oblasti napojení řapíku je málo pigmentovaná antokyaniny. +more Podzimní barva listů je vínově červená.
Oboupohlavní pětičetné květy v hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené, samosprašné. Plodem je malá až středně velká, kulatá bobule. +more Barva bobule je tmavomodrá až modročerná, slupka obsahuje velké množství barviva, dužnina je nepatrně až málo zabarvená antokyaniny, šťavnatá, plné chuti. Hrozen je středně velký (150 g), hustý, válcovitě-kuželovitý, s krátkou stopkou a s křidélky na bázi.
Původ a rozšíření
Domina je moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera). Byla vyšlechtěna v Německu roku 1927, šlechtitelem jménem Peter Morio (1887-1960), v Ústavu pro šlechtění révy vinné v Geilweilerhofu, křížením odrůd Modrý Portugal a Rulandské modré. +more V 50. letech 20. století byla dále selektována Dr. Bernhardem Husfeldem (1900-1970). Roku 2007 se v Německu pěstovala na 404 hektarech (0,4 % celkové plochy vinic), z toho 346 ha se nacházelo v oblasti Franken. V Německu je registrován též tetraploidní klon odrůdy, zapsaný v katalogu odrůd VIVC jako samostatná odrůda.
Do Státní odrůdové knihy České republiky byla odrůda zapsána roku 2004. V ČR se pěstuje minimálně, roku 2010 na ploše pouhých 0,1 hektaru, průměrné stáří vinic činilo 15 let. +more Udržovatelem odrůdy je Prof. Vilém Kraus, je vhodná k pěstování v obou vinařských oblastech, v Čechách i na Moravě.
Název
Název odrůdy pochází z latiny, v překladu znamená „paní“, nebo také „dáma“. Možná bylo záměrem šlechtitele, aby odrůda jednou opanovala vinice a stala se rozhodující, dominantní složkou, z latinského „dominabitur“, tedy „panovat, rozhodovat“.
Další, lokálně používaná synonyma a šlechtitelské názvy odrůdy Domina jsou : Домина (Rusko), Geilweilerhof 4- 25- 7, Gf. 4-25-7, GF. IV-25-7 N.
Pěstování
Vzhledem k dobrému vyzrávání dřeva nebývá poškozována zimními mrazy, odolává do −23 až −26 °C, někdy trpí pozdními jarními mrazíky, nemá sklon ke sprchávání. Odrůdu je možno pěstovat na většině vedení bez nároků na specifický řez, snáší dobře i krátký řez. +more Pěstitelé doporučují podnože SO-4, Cr 2 a 125 AA. Výnos odrůdy je vyšší, 9-14 t/ha při cukernatosti 17-19 °NM a obsahu kyselin 8-11 g/1, ve zkouškách pro registraci bylo v tříletém průměru dosaženo výnosu 12 t/ha o průměrné cukernatosti 18° NM.
Fenologie
Doba rašení oček je raná až středně pozdní, doba květu je středně pozdní. Odrůda je středně pozdní až pozdní, sklizňová zralost začíná koncem září až v první dekádě října.
Choroby a škůdci
Proti napadení plísní révovou (Plasmopara viticola) a padlím révovým (Uncinula necator) je odrůda střeně odolná, méně odolná je proti napadení plísní šedou (Botrytis cinerea), objevuje se i sesychání třapiny. Netrpí chlorózou, sprcháváním ani virovými chorobami.
Poloha a půdy
Na polohu a půdy není odrůda náročná. Pro poměrně rané dozrávání je vhodná i do okrajových vinařských oblastí. Dobře snáší i suchá stanoviště.
Víno
Středně rané dozrávání je možno využít pro získání kvalitní suroviny i v okrajových vinařských oblastech. Důležitá je optimální fenolová zralost, protože odrůda má výraznější tříslovinu. +more Při výrobě vína je třeba využívá možnosti jablečno-mléčné fermentace, která zjemní chuťový dojem vína.
V dobrých polohách dává kvalitní víno hluboké rubínové až modročerné barvy, plné, s vysokým extraktem, vyšším obsahem taninů a s neutrální až jemnou, odrůdovou, aromatickou vůní. V chuti a vůni najdeme třešně a lesní bobulové ovoce. +more Víno je harmonické, typem připomíná vína odrůdy Modrý Portugal. I když odrůda nemá zabarvenou dužinu a není tak typickou barvířkou, vína se často používají k povýšení barvy cuvée. Vínům prospěje zrání v sudech, zaobluje taniny a snižuje aciditu mladých vín.
Odkazy
Reference
Literatura
Vilém Kraus, Zuzana Foffová, Bohumil Vurm, Dáša Krausová : Nová encyklopedie českého a moravského vína, 1. díl. +more Praga Mystica, 2005. . * Pierre Galet : Dictionnaire encyclopédique des cépages. Hachette, Paris 2000, . * Jancis Robinson : Das Oxford Weinlexikon, Hallwag, Gräfe und Unzer, München 2006, .
Externí odkazy
Multimédia
Ing. Radek Sotolář : Multimediální atlas podnožových, moštových a stolních odrůd révy, Mendelova zemědělská a lesnická universita Brno, zahradnická fakulta v Lednici [https://web. +morearchive. org/web/20120412195606/http://tilia. zf. mendelu. cz/ustavy/556/ustav_556/atlas_reva/atlas_reva. pdf] * Martin Šimek : Encyklopédie všemožnejch odrůd révy vinné z celýho světa s přihlédnutím k těm, co již ouplně vymizely, 2008-2012.