Dornier Do 215
Author
Albert FloresDornier Do 215 byl německý lehký bombardér, průzkumný letoun a později noční stíhač původně vyráběný pro export, ale nakonec však téměř všechny letouny sloužily v Luftwaffe. Následníkem strojů Do 215 se staly Do 217.
Vývoj
Do 215 za letu, cca 1941 Po úspěšném vystoupení letounu Dornier Do 17 v roce 1937 v Curychu se RLM rozhodlo přidělit jednomu Do 17Z-0 z ověřovací série nové označení Do 215 V1 (D-AIIB). +more Letoun měl sloužit k propagaci tohoto typu v zahraničí.
Na export pro Jugoslávii byl určen další Do 17Z-0, který obdržel dvouhvězdicové čtrnáctiválcové vzduchem chlazené pohonné jednotky Gnome-Rhône 14N 1/2. Stroj pak dostal označení Do 215 V2 a byl předveden jugoslávským představitelům letectva.
Druhý prototyp však nevykazoval lepší výkony než jugoslávské licenční Do 17 K. Říšské ministerstvo letectví proto rozhodlo o stavbě třetího prototypu Do 215 V3 s řadovými dvanáctiválcovými kapalinou chlazenými motory Daimler-Benz DB 601 A o vzletovém výkonu 809 kW. +more Na jaře 1939 stroj s lepšími výkony v porovnání s Do 17 Z oceňovaly četné zahraniční komise.
Na podzim 1939 proto přišla zahraniční objednávka na stavbu 18 kusů Do 215 A-1 pro Švédsko, jejichž výroba se rozběhla koncem roku. Flygvapnet však po uvalení německého embarga na vývoz bombardérů tyto stroje nikdy nedostalo. +more Luftwaffe výrobu převzala pod novým označením Dornier Do 215 B-0 a Do 215 B-1. Dohotovené dálkové fotoprůzkumné letouny byly zařazeny k 3. průzkumné letce vrchního velení vojenského letectva (3. Aufkl. St. /Ob. d. L. ).
Po obsazení Norska německou armádou začala jednotka operovat od léta 1940 z letiště Stavanger. Její výzbroj tvořilo 13 Do 215 B-0 a B-1 společně s trojicí strojů Heinkel He 111.
Jediné dva stroje Do 215 B-3 byly společně s jinými typy v roce 1940 dodány do SSSR J. V. Stalinovi.
Od března roku 1940 začaly přicházet Do 215 B-4 se zdokonalenou fotografickou výstrojí přístroji Rb 50/30 a Rb 20/30. Obrannou výzbroj tvořilo šest pohyblivých kulometů MG 15 ráže 7,9 mm. +more Při plnění kombinovaných bombardovacích a průzkumných úkolů nesly stroje navíc pět 50 kg pum, při letech na kratší vzdálenost až 10 kusů těchto pum.
V květnu 1940 tvořily tři Do 215 B součást výzbroje 1. Staffel der Aufkl. +moreGr. /Ob. d. L. , 2. Staffel měla 10 kusů a 3. Staffel 11 letounů. Zanedlouho byly zařazeny také k 1. (F)/124, 1. (F)/100 a 1. Nachtaufklärungsstaffel. Dornier Do-215 Úspěšná přestavba letounu Do 17 Z-3 na noční stíhací Do 17 Z-10 Kauz II s detektorem infračerveného záření Spanner-Anlage a jeho ukazatelem Q-Rohr na palubní desce, uskutečněná koncem podzimu 1940, vedla velení německého letectva k podobné úpravě letounů Do 215 B-4. Došlo tak k rychlé přestavbě několika kusů na Do 215 B-5 se zakrytou zahrocenou přídí před kabinou s čtyřmi kulomety MG 17 ráže 7,9 mm a dvojicí kanónů MG FF ráže 20 mm. Koncem roku 1940 byly zahájeny jejich dodávky ke 4. /NJG 1 se základnou v nizozemském Leeuwardenu. Účinnost nočních útoků na nepřátelské letouny byla vylepšena instalací prvního předsériového radaru Telefunken FuG 202 Lichtenstein-Gerät do jednoho Do 215 B-5 ze stavu 4. /NJG 1. Radar měl dosah od 183 do 4000 m a pracoval na frekvenci 490 MHz. Vyznačoval se velkým počtem malých dipólových antének nesených na ramenech před přídí, avšak tato instalace snižovala rychlost stroje až o 25 km/h. První sestřel bombardéru Royal Air Force zachyceného tímto zařízením dosáhl Oberleutnant Ludwig Becker 9. srpna 1941. Dalších sestřelů na radarovém Do 215 B-5 dosáhl Becker 15. a 23. srpna, 11. září a 2. října, z nichž poslední na vzdálenost 2790 m znamenal konečné uznání FuG 202 a jeho masové zavedení.
Posledních 20 letounů varianty B-4 bylo dokončeno jako B-5, které pak sloužily u NJG 1 a 2 až do začátku roku 1944. V první polovině roku 1942 předala Luftwaffe 10 Do 215 B-4 maďarskému letectvu, kde doplnily šest He 111 P-2 a P-4 u 1. +more dálkové průzkumné skupiny na východní frontě. S výjimkou stíhacích Do 215 B-5 byly zbývající „dvěstěpatnáctky“ staženy z bojových oblastí v roce 1942.
Samotná výroba Do 215 B byla ukončena po dohotovení 101 exempláře na začátku roku 1941.
Uživatelé
Dornier Do 215 Německo * Luftwaffe Maďarsko * Maďarské královské letectvo používalo nejméně 11 letounů. +more Sovětský svaz * Sovětské letectvo od Německa zakoupilo 2 letouny.
Specifikace (Do 215 B-1)
Technické údaje
Posádka: 4 * Rozpětí: 18 m * Délka: 15,79 m * Výška: 4,56 m * Nosná plocha: 55 m² * Hmotnost prázdného stroje: 5780 kg * Vzletová hmotnost: 8810 kg * Stoupavost u země: 6,1 m/s * Pohonné jednotky: 2× řadové dvanáctiválcové kapalinou chlazené motory Daimler-Benz DB 601 Aa * Vzletový výkon: 809 kW
Výkony
Maximální rychlost u hladiny moře: 384 km/h * ve 4000 m: 465 km/h * v 5000 m : 470 km/h * Dostup: 9000 m * Dolet s přídavnou nádrží: 2445 km * Operační poloměr s pumovým nákladem do 1000 kg: 380 km
Výzbroj
šest kulometů MG 15 ráže 7,92 mm * do 1000 kg pum SD 50 nebo SD 250
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
[url=https://web. archive. +moreorg/web/20050407093921/http://web. wt. net/~kikuko/Do17depot/Do17index. htm]Dornier 215 a 217[/url] * [url=https://archive. today/20121208194611/www. axishistory. com/fileadmin/user_upload/h/hu-do215. jpg]Maďarské stroje Dornier Do 215[/url].