Dorothy Parkerová

Technology

12 hours ago

Author

Dorothy Parkerová, rodným jménem Dorothy Rothschildová (22. srpna 1893 Long Branch - 7. června 1967 New York) byla americká spisovatelka, satirička, literární kritička a politická aktivistka. Proslula svým humorným pohledem na slabosti městského života 20. století.

Život

Narodila se v newyorské rodině, byť na pláži v New Jersey, kde měli její rodiče letní byt. Její matka byla skotského, otec židovského původu. +more V pěti letech jí matka zemřela a od té doby měla k otci velmi problematický vztah. Nepřijala jeho novou ženu a začala nenávidět i jeho. Chodila kupodivu do katolické školy (ačkoli nevlastní matka byla protestantka a otec žid). I proti katolické výchově ve škole se ale bouřila. V devíti letech jí zemřela i nevlastní matka. Střední školu nakonec dokončila roku 1911. Dva roky poté zemřel její otec. Živila se pak jako klavíristka a zkoušela publikovat. V roce 1914 jí otiskli první báseň v časopise Vanity Fair. Krátce poté byla přijata jako redaktorka časopisu Vogue. V roce 1916 pak přešla do Vanity Fair. Rok poté si vzala burzovního makléře Edwina Ponda Parkera. S humorem sobě vlastním to později komentovala tak, že to udělala jen proto, aby se zbavila židovského jména.

V roce 1918 začala ve Vanity Fair psát divadelní recenze. V časopise si oblíbila dva kolegy, humoristu Roberta Benchleyho a dramatika +more_Sherwood'>Roberta E. Sherwooda. Spolu s nimi roku 1919 založila slavnou intelektuálně-umělecko-humoristickou skupinu zvanou Algonquin Round Table podle newyorského hotelu Algonquin, kde se její členové scházeli k pravidelným společným obědům. Časem se ke skupince vyžívající se v sarkasmu, ironii a nekonečném vtipkování přidala řada dalších newyorských novinářů, spisovatelů a herců. Zejména novinář Franklin Pierce Adams v novinovém sloupku The Conning Tower v New York Tribune a New York World často citoval Parkerové ostré ironické komentáře k současnému dění a zajistil jí tak slávu. Pro příliš ostré kritiky ji však nakonec z Vanity Fair vyhodili, načež Benchley a Sherwood solidárně odešli také. Členové skupiny pak založili vlastní magazín The New Yorker, který si časem vydobyl mimořádnou prestiž a existuje dodnes. Parkerová byla členkou první redakční rady a od druhého čísla hojně publikovala, i básně. Její recenze vycházely v rubrice nazvané Constant Reader (pod tímto názvem také vyšly souborně v 70. letech). O Algonquin Round Table pojednává film Mrs. Parker and the Vicious Circle z roku 1994. V „algonquinském období“ Dorothy také vydala své první sbírky povídek (Men I'm Not Married To, 1922) a básní (Enough rope, 1926; Sunset Guns, 1928). Zejména vydání první sbírky básní Enough rope se stalo kulturní událostí. Sbírky se prodalo 47 000 výtisků a široce se o ní diskutovalo. Parkerová se díky ní stala prototypem štiplavě sebe/ironické posmutnělé městské intelektuálky, přímo či nepřímo na ni bylo odkazováno v mnoha pozdějších amerických kulturních dílech.

V roce 1928 se rozešla s manželem a začalo její divoké období s několika milenci. Vyvrcholilo nechtěným těhotenstvím, které vyřešila potratem, po němž se ovšem dostavily deprese a pokus o sebevraždu. +more V souvislosti s jejím zhroucením se v roce 1929 rozpadla i Algonquin Round Table - její nevázaná „jazzová atmosféra“ ostatně v té době po krachu na newyorské burze vyprchala z celé Ameriky.

Parkerová se osobní krizi rozhodla vyřešit novým vztahem a odchodem z New Yorku. S novým manželem, hercem Alanem Campbellem, se vydala do Hollywoodu. +more Oba se chtěli stát filmovými scenáristy, scénáře často psali ve dvojici. Dvakrát se jí podařilo získat nominaci na Oscara za scénář (A Star Is Born, 1937; Smash-Up, the Story of a Woman, 1947). V této době také publikovala další sbírky povídek (After Such Pleasures, 1936; Here Lies, 1939) a básní (Death and Taxes, 1931).

Na konci 30. let se začala více politicky angažovat, roku 1936 založila Hollywood Anti-Nazi League a byla aktivní i v dalších protifašistických organizacích. +more Některé z nich však FBI podezřívala z toho, že jsou komunistické, což se jí po válce stalo osudným, stejně jako článek o španělské občanské válce, který v roce 1937 napsala pro komunistický časopis The New Masses. V éře mccarthismu se kvůli tomu dostala na hollywoodskou černou listinu a nemohla pro film dál pracovat.

V roce 1952 se proto vrátila do New Yorku. Žila sama (s Campbellem se rozvedli) v manhattanském hotelu Volney a živila se knižními recenzemi pro časopis Esquire. +more Rovněž se značně prohloubily její problémy s alkoholem, což kvalitu jejích textů nepříznivě ovlivnilo. V roce 1961 se vrátila do Hollywoodu a pokoušela se znovu sblížit a spolupracovat s Campbellem, jeho projekty však všechny zkrachovaly a v roce 1963 se předávkoval drogami. Poté se vrátila do New Yorku a znovu žila ve Volney. Trochu se uchytila v rozhlase. V závěru života proslula pliváním na Algonquin Round Table i vlastní dílo. Zemřela v osamění, veškerý majetek odkázala Martinu Lutheru Kingovi a National Association for the Advancement of Colored People. Pro urnu s jejím popelem si nikdo nepřišel, většinou byla v kanceláři jejího advokáta, který se ji 17 let marně snažil někomu svěřit.