Doubravka Přemyslovna

Doubravka, též Dobrava († 977) byla dcerou českého knížete Boleslava I. z rodu Přemyslovců a od roku 965 manželkou knížete Měška I., zakladatele polského státu. Byla také sestrou českého knížete Boleslava II., Mlady a Strachkvase.

Doubravka

Doubravka, po německu Guta či Bona, což znamená dobrá, se narodila zřejmě někdy mezi lety 933 a 936. Byla svěřena do výchovy řádových sester, patrně v klášteře v bavorském Řezně (Regensburgu), kde později studovali i její bratr Strachkvas a sestra Mlada.

Starší historiografie tvrdí, že Doubravka byla poprvé provdaná za míšeňského markraběte Günthera von Merseburg, se kterým měla mít syna Ekkeharda I. +more V roce 1895 tuto hypotézu vyslovil historik Oswald Balzer. Saský letopisec Thietmar Merseburský, který zaznamenal i události českých dějin, totiž nazval Guncelina, bratra Ekkeharda I. (syna Günthera z Merseburgu), bratrem Boleslava Chrabrého, v případě pravdivosti této hypotézy syna Doubravky z druhého manželství.

První polská kněžna

Jisté je, že se Doubravka roku 965 vdala za polského knížete Měška. Měškovi porodila zcela jistě jednoho syna, pozdějšího polského krále Boleslava Chrabrého, a možná i druhého syna - českého knížete Vladivoje - a dceru, švédskou a dánskou královnu Sigrid.

Doubravka značně přispěla k tomu, že Měšek I. přijal křest. Letopisec Thietmar Merseburský o Doubravce píše:

Kněžna Doubravka se podílela nejen na křtu svého manžela, ale i na christianizaci jeho země. Přivedla si s sebou do Polska skupinu kněží a mnichů, mezi nimiž se možná nacházel i budoucí první polský biskup Jordan. +more Připisuje se jí založení kostelů sv. Trojice a sv. Víta v Hnězdně a Panny Marie na Ostrowie Tumskim v Poznani.

Manželství Doubravky a Měška utvrdilo česko-polské porozumění, které vydrželo až do kněžniny smrti. Když v roce 973 po smrti +more_Veliký'>Oty I. Velikého došlo na uznání nového panovníka, Doubravčin manžel Měšek i bratr Boleslav II. podpořili stejného kandidáta na následnictví Oty - bavorského vévodu Jindřicha II. Svárlivého.

Smrt a místo pohřbení

Doubravka zemřela v roce 977. Józef Ignacy Kraszewski ve své knize z roku 1888 napsal, že byl odkryt její hrob v hnězdenské katedrále pod prostým křížem. +more Obecně se však místo posledního odpočinku kněžny Doubravky považuje za neznámé.

Po smrti Doubravky vztahy mezi Čechami a Polskem značně ochladly.

Galerie

Image:2 złote banknote, averse (Poland, 1936). jpg|Polské dva Zloté s vyobrazení Doubravky. +more Image:Mieszko Kraszewskiego. jpg|Měšek I. , Doubravka a christianizace. Image:POL Warsaw Pałac Ursynów9. jpg|Busta Doubravky v paláci Ursynówů.

Genealogie

Odkazy

Reference

Literatura

SLÁMA, J.: Slavníkovci ve středověkém písemnictví, Praha, 1987

Externí odkazy

[url=https://www. e-stredovek. +morecz/post/zeny-ve-stinu-premyslovcu-dil-2-zbozne-sestry-dobrava-a-mlada/]Článek o Doubravce, její sestře Mladě a jejich babičce Drahomíře[/url] * [url=http://www. stastnezeny. cz/index. asp. menu=1002&record=21951]Neprávem opomíjená kněžna Doubravka[/url].

Kategorie:Přemyslovci Kategorie:Polské kněžny Kategorie:České princezny Kategorie:Osobnosti na polských bankovkách Kategorie:Čeští římští katolíci Kategorie:Úmrtí v roce 977 Kategorie:Ženy