Doudlebská archa

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Doudlebská archa je jedním z nejvýznamnějších památníků středověkého českého malířství. Dochovaná gotická malba pochází z poslední čtvrtiny 14. století a původně byla součástí oltáře doudlebského kláštera. Jedná se o dvojdílný deskový obraz, který je rozdělen na centrální část znázorňující Madonu s dítětem a dvě postranní křídla, na nichž jsou vyobrazeny svaté postavy. Doudlebská archa je zdobena bohatou krajinou se zvířaty a fantastickými bytostmi. Na malbě lze spatřit také motivy posmrtného soudu, čímž se archa řadí mezi nejstarší dochované vyobrazení tohoto motivu na českém území. Barvy a kompozice doudlebské archy připomínají vliv italského umění a zobrazování. Kromě ornamentálních prvků se na obraze nachází také nápisy s latinskými texty. Doudlebská archa se po staletí nacházela v soukromých sbírkách, až se nakonec dostala do sbírek Národní galerie v Praze. Jelikož byla poslední dobou viditelně poškozena, proběhla její konzervace, která obnovila původní vzhled obrazu. Tento malířský skvost je jednou z ikon českého malířství a představuje neocenitelný doklad dobového umění i náboženských představ. Je předmětem zájmu odborníků, historiků umění i široké veřejnosti. Ve stálé expozici Národní galerie v Praze je Doudlebská archa vystavena vedle dalších významných uměleckých děl.

Doudlebské archa je soubor tří oboustranně malovaných desek, které byly součástí křídlového oltáře z roku 1494, jehož střed patrně tvořila skříň se sochou Piety. Ta byla umístěna v kapli sv. Barbory v sousedství kostela sv. Vincence v Doudlebech, ale roku 1993 byla odcizena. Tento neúplně zachovaný oltář je nejkvalitnějším souborem pozdně gotických maleb ve sbírce Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou.

+more images (3)

Historie

Doudleby byly sídlem děkanátu již od roku 1143. Pochází odtud Madona doudlebská (1440, Národní galerie Praha). +more Desky oltáře byly užity jako výplň varhanní skříně ve farním kostele sv. Vincence (dostavěn 1494) a nalezeny při její opravě. Odtud se dostaly do sbírky Antonína Matouše. Roku 1890 je od něj zakoupilo Městské muzeum v Českých Budějovicích a roku 1953 byly převedeny do sbírky Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou.

Popis a zařazení

Tři oboustranně malované dřevěné desky o rozměrech 103 x 94, 94 x 93 a 94 x 95 cm. Jedno z křídel oltáře chybí, ostatní byla druhotně seříznuta. +more Malba temperou na křídovém podkladu s detailní černou podkresbou. Barevná vrstva je na několika místech poškozena a nahrazena retušemi. Restaurovali Johann Wodiczka (1923), Bohuslav Slánský (1936) a Ludmila Slánská (1949).

Oltář pochází z jihoněmecké malířské dílny (Norimberk) a je ovlivněn nizozemskou malbou. Nápadná kresebnost obrazů je vysvětlována rozsáhlým využitím grafických předloh různých autorů (Martin Schongauer, Monogramisté E. +moreS. , FVB, AG, Václav Olomoucký, Israhel van Meckenem, Alaert du Hamel). Téměř všechny figurální typy lze odvodit z okruhu dílny Michaela Wolgemuta, zejména z jeho oltářů ve Zwickau a Straubingu. S Wolgemutem se autor shoduje také zálibou v brokátových látkách a vynecháním svatozáří (s jedinou výjimkou u Marie ve výjevu Narození Páně).

Postavy jsou vyobrazeny v bohatých oděvech odpovídajících dobové nizozemské módě. Komunikují pohledem a gesty rukou mezi sebou a obracejí se také k divákovi. +more Předností díla je síla výrazu a citové zaujetí námětem. Některé typy tváří se opakují. Na pozadí jsou konstrukce interiérů nebo pohledy do imaginární krajiny se skalami, horami a budovami, doplněné detaily odpozorovanými z přírody.

Oltářní křídla, ukazující výjevy z Mariina života, patrně doplňovala v kostele dodnes zachovanou řezanou sochu Piety, která tvořila střed oltáře. Na zavřených křídlech jsou pašijové náměty. +more Dvojice desek po obou stranách oltářní skříně byly podle Pešiny uspořádány následovně (shora dolů, zleva doprava): 1. Narození Páně / Poslední večeře, 2. Chybějící křídlo (patrně Klanění tří králů / Kristus na hoře Olivetské), 3. Smrt Panny Marie / Nesení kříže, 4. Seslání Ducha svatého / Ukřižování.

Narození Páně

Ve scéně Narození Páně leží dítě na hromádce sena ve tvaru mandorly na holé zemi mezi Marií a Josefem. Klečící Panna Maria s rukama v údivném gestu má svatozář vyznačenou jednoduchou rytou kruhovou linií. +more Mačkané záhyby Mariina pláště odpovídají dobovým grafickým předlohám. V pozadí okny nahlížejí pastýři. Vpravo je most s gotickou věží a hradby města Betlém, okno ve stěně zřícené chýše je románské .

Smrt Panny Marie

Panna Marie spočívá na nízkém diagonálně postaveném loži a pravou rukou se dotýká svíce. Obklopuje ji dvanáct apoštolů, z nichž vyniká vlevo sedící sv. +more Ondřej s knihou v bohatém červeném plášti, apoštol s kadidelnicí v růžovém plášti a za ním stojící sv. Bartoloměj s odvráceným obličejem. Apoštol Petr v bílé albě a zlatém pluviálu sepnutém sponou stojí za hlavou Panny Marie. Také oděvy ostatních apoštolů jsou zhotoveny z drahých látek, v nichž se uplatňuje zlatá barva a brokátový vzor. Nešetrným seříznutím horní části desky byly poškozeny některé tváře. Na lemu pláště apoštola Ondřeje je uveden letopočet 1494.

Seslání Ducha svatého

Holubice, představující Ducha svatého, se vznáší v okně, jehož výklenek je ozdoben tordovanými sloupky a soškami Archanděla Gabriela a Panny Marie a propojuje tak výjev se Zvěstováním. Panna Marie s rozevřenou knihou sedí uprostřed mezi dvanácti apoštoly, oděná do zlatého šatu a modrého pláště, s hlavou zavinutou v bílé roušce. +more Stínování oděvů je místy doplněno šrafurou.

Poslední večeře

Ježíš, obklopen apoštoly, sedí za stolem s obětním beránkem, chlebem a vínem. Po jeho pravici je sv. +more Petr, pod levou rukou v zeleném plášti odpočívající sv. Jan Evangelista. Jidášovi, který sedí naproti němu, podává hostii jako symbol mešní nekrvavé oběti. V pozadí okna s průhledem do skalnaté krajiny.

Nesení kříže

Obraz zachycuje páté zastavení křížové cesty, kde Kristovi, který pod tíhou kříže klesl na koleno, pomáhá Šimon Kyrénský. Za ním stojí Panna Maria a sv. +more Jan. Malý chlapec, nesoucí kyj, dělá na Krista posměšný posunek. Voják v přilbici a žlutém kabátci, který drží provaz uvázaný kolem Kristova pasu, nese v levé ruce hřeby, jimiž bude přibit na kříž. Biřic v brnění a s kopím drží Krista za vlasy. Krajina v pozadí je kamenitá a pustá.

Ukřižování

Ukřižování s jedním křížem ve tvaru T a osmi stojícími figurami je zasazeno do kopcovité krajiny s opevněným městem (Jeruzalém) uprostřed. Ježíš je vyobrazen s vlající bederní rouškou a mohutnými prameny krve prýštícími z ran. +more Na levé straně stojí v popředí Panna Maria podpíraná sv. Janem a odvrací tvář. Provázejí ji dvě Marie. Na opačné straně stojí setník v zeleném plášti s rudou podšívkou a stříbrném brnění, který se opírá o meč a pravou rukou ukazuje na Mesiáše. V pozadí je vidět kopí, kterým Longin probodl Ježíšův bok.

Important

Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou

Oltář

Kostel svatého Vincence (Doudleby)

Doudleby

Děkanát a vikariát

Národní galerie Praha

Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích

Kategorie:České gotické malířství

Reference

Literatura

Evidenční list, inv. č. +more O-10 * Hynek Látal, Petra Lexová, Martin Vaněk, Meziprůzkumy, Sbírka AJG 1300-2016, č. 25, AJG Hluboká nad Vltavou 2016, * Fajt J, Chlumská Š, Čechy a střední Evropa 1220-1550, Národní galerie v Praze 2014, * Roman Lavička, Gothic Art, Aleš South Bohemian Gallery 2008, s. 41-43, * Hynek Rulíšek, Gotické umění jižních Čech, Průvodce, sv. 3, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou 1989, * Hynek Rulíšek, Gotické umění v jižních Čechách, Národní galerie v Praze 1989, * Karel Otavský, in: Katalog deskového malířství, Jihočeská pozdní gotika 1450-1530, s. 278-279, Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou 1965 * Jaroslav Pešina, Česká malba pozdní gotiky a renesance, Praha 1950 * Jaroslav Pešina, Pozdně gotické deskové malířství V Čechách, Praha 1940.

Externí odkazy

[url=http://farnost-doudleby.webnode.cz/historie-farnosti/]Historie farnosti Doudleby[/url]

Kategorie:České gotické malířství Kategorie:Sbírka Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou