Cesko.wiki Druhá krize v Tchajwanské úžině
Author
Albert FloresDruhá krize v Tchajwanské úžině (TZ: 八二三砲戰; ZZ: 八二三炮战; pinyin: bā'èrsān pào zhàn; česká transkripce: pa-er-san pchao čan) je název pro ozbrojený konflikt, který se odehrál na podzim roku 1958 mezi armádou Čínské lidové republiky (ČLR) a armádou Čínské republiky v oblasti pobřežních ostrovů Ma-cu a Ťin-men v Tchajwanském průlivu.
Druhá krize v Tchajwanské úžině je jeden z řady konfliktů mezi Komunistickou stranou Číny a nacionalistickým Kuomintangem navazujících na Čínskou občanskou válku.
Příčiny konfliktu
Druhou krizi v Tchajwanské úžině způsobila zejména vojenská přítomnost vojsk a eskalace napětí ze strany Kuomintangu a USA. Pevninská Čína pod vedením Mao Ce-tunga v době „Velkého skoku vpřed“ nebyla příliš připravena na vojenský konflikt. +more Zejména od roku 1958 však zvyšoval vůdce Kuomintangu Čankajšek množství zbraní na ostrovech Ťinmen a Matsu. Ťinmen se stal ústředním bodem krize, jelikož byl v první řadě jedním z ostrovů v bezprostřední blízkosti pevniny.
Tento ostrov byl v roce 1949 obsazen Kuomintangem během jeho úprku na Tchajwan. Faktem je, že tyto ostrovy byly a stále jsou nenahraditelné pro útok Kuomintangu na pevninskou Čínu a pro její znovudobytí. +more Proto byla okupace těchto ostrovů Čankajškovou armádou přímým ohrožením pevninské Číny. Posilování vojenských posádek ze strany Kuomintangu, s podporou USA, se tak stal faktorem, jež přispěl ke zvyšování napětí mezi pevninskou Čínou a provincií Tchajwan.
Toto napětí následně vzrostlo v již druhý konflikt v Tchajwanské úžině.
Konflikt
Bylo jen otázkou času, než incidenty přerostou ve velký ozbrojený konflikt. Jako reakci na přítomnost amerického námořnictva v Tchajwanském průlivu se ČLR rozhodla rozšířit své pásmo teritoriálních vod na 12 námořních mil. +more Ze strany USA však nedošlo k respektování tohoto pásma, proto ČLR při každém narušení svých teritoriálních vod vydala „vážné varování“. Počet těchto varování dosahoval trojciferných čísel.
V 5:30 ráno 23. +more srpna 1958 začalo dělostřelectvo Čínské lidové osvobozenecké armády (ČLOA) ostřelovat ostrov Ťin-men, načež následovala odvetná reakce ze strany kuomintangské armády. Hrozilo nebezpečí zapojení armád spojenců obou znepřátelených stran (tedy USA a SSSR), což by mohlo vyústit až v rozsáhlý konflikt a použití jaderných zbraní.
Spojené státy zareagovaly na tchajwanskou žádost o pomoc, americký prezident Dwight D. +more Eisenhower během operace Black Magic nařídil do oblasti přesunout plavidla Sedmé flotily amerického námořnictva, aby pomohly kuomintangské vládě chránit zásobovací linky na ostrovy. Podle svých závazků vyplývajících ze Smlouvy o vzájemné obraně mezi Tchaj-wanem a USA z roku 1954, která se nevztahovala na ostrovy Ma-cu a Ťin-men, se americká armáda angažovala pouze ve vyzbrojování (především tchajwanských leteckých a námořních sil) a v zabezpečování námořních cest.
Snižující se zásoby střeliva ČLOA po intenzivním bombardování ostrovů a vojenská (převážně letecká) převaha tchajwanského vojska vedly nakonec ke snaze vyřešit konflikt diplomatickou cestou. Krize prakticky ustála +more_říjen'>6. října 1958 poté, co ministr obrany ČLR Pcheng Te-chuaj nabídl mírové urovnání s kuomintangskými nacionalisty.
Při přestřelce bylo zabito přibližně 2500 vojáků Čínské republiky a 200 vojáků Čínské lidové republiky. Hlavním cílem provokace v Tchajwanské úžině nebylo obsazení pobřežních ostrovů, nýbrž zjistit, kam až jsou ochotny USA zajít při ochraně Tchaj-wanu a na kolik se může ČLR spolehnout na podporu ze strany SSSR. +more Výsledek konfliktu posílil tendence ČLR získat vlastní jadernou zbraň.
Important
Dozvuky krize
Po skončení krize pokračovaly obě strany střídavě v liché a sudé dny ve vzájemném bombardování letáky a pamflety obsahujícími propagandistická hesla. Tento podivný způsob neformální výměny názorů pokračoval až do normalizace diplomatických vztahů mezi Spojenými státy a Čínskou lidovou republikou v roce 1979.