Dryocosmus kuriphilus
Author
Albert FloresDryocosmus kuriphilus je žlabatka z řádu blanokřídlí (Hymenoptera), čeledi žlabatkovití (Cynipidae).
Dryocosmus kuriphilus (Yasumatsu) je drobný hálkotvorný zástupce blanokřídlého hmyzu s původním rozšířením v Asii. Je považován za invazivní druh. +more Patří mezi významné škůdce kaštanovníků, působí ztráty na produkci jedlých kaštanů. V důsledku vysokého invazního potenciálu byl tento druh v posledních letech zavlečen také na území Evropské unie. Dryocosmus kuriphilus je považován za ekonomicky významný škodlivý organismus, je zařazen do seznamu škodlivých organismů, jejichž zavlékání a rozšiřování je zakázáno.
Výskyt
Žlabatka Dryocosmus kuriphilus pochází z Číny, ze které se rozšířila do Koreje a Japonska. Již v roce 1974 byla zaznamenána v jihovýchodní části USA, a to ve státech Georgie, Alabama, Severní Karolína a Tennessee. +more V roce 1999 byl výskyt žlabatky potvrzen také v Nepálu.
Výskyt v Evropě
Na území Evropy byl škůdce poprvé nalezen v roce 2002 v Itálii, v regionu Piemont, na jihu provincie Cuneo. První výskyty byly zjištěny na hybridech mezi evropským kaštanovníkem setým a japonským kaštanovníkem vroubkovaným (Castanea sativa x Castanea crenata). +more Přes přijímaná fytosanitární opatření se žlabatka v Itálii dále šíří a v současné době se vyskytuje v 15 regionech (z celkového počtu 20). Odtud byla zavlečena do Francie, Slovinska a Švýcarska. Šíření žlabatky z Itálie do dalších evropských zemí potvrzuje i nález tohoto druhu v Nizozemsku v roce 2010 ve významné školkařské oblasti u města Boskoop, na rostlinách kaštanovníku dodaných z Toskánska v roce 2008.
Výskyt v Česku
Na území Česka nebyl výskyt žlabatky Dryocosmus kuriphilus dosud zjištěn. Nejblíže k hranicím České republiky byl nález žlabatky zaznamenán v Maďarsku, a to opakovaně v roce 2009 na jedné rostlině kaštanovníku dodané z Itálie a v roce 2010 na čtyřech rostlinách kaštanovníku dodaných z Itálie.
Hostitel
Do okruhu hostitelských rostlin žlabatky Dryocosmus kuriphilus patří různé druhy kaštanovníků (Castanea spp. ). +more Z asijských druhů se jedná zejména o * kaštanovník vroubkovaný (Castanea crenata) * kaštanovník měkoučký (C. mollissima) * kaštanovník Seguinův (C. seguinii) * kaštanovník Henryův (C. henryi) ze severoamerických druhů například * kaštanovník zubatý (C. dentata) * kaštanovník nízký (C. pumila) * kaštanovník olšolistý (C. alnifolia). Mezi hostitelské druhy patří také původní evropský druh kaštanovník setý (Castanea sativa). Napadány jsou i mezidruhoví kříženci kaštanovníku, někteří z nich i přednostně.
Žlabatka Dryocosmus kuriphilus napadá pouze rostliny rodu Castanea spp., nikoli rostliny jírovce maďalu (Aesculus hippocastanum), který je známý také pod názvem kaštan koňský.
Popis
Vajíčko je oválného tvaru, mléčně bílé s dlouhou stopkou, délky 0,1-0,2 mm.
Larva je protáhlá, smetanově bílé barvy, bez očí a nohou a dorůstá do velikosti 2,5 mm. Tělo je zřetelně článkované.
Kukla je černá nebo tmavě hnědá o délce až 2,5 mm.
Dospělci mají dva páry blanitých křídel, přičemž přední křídla jsou delší než zadní. Tělo je černě zbarvené a dlouhé 2,5-3,0 mm. +more Nohy, první dva články tykadel, vrcholová část clypeu a čelisti mají žlutohnědou barvu. Poměrně dlouhá tykadla jsou složená ze 14 článků a nejsou zakončena paličkou. Hlava má jemnou skulpturu, štít je lesklý a hladký. Na štítu jsou patrné dvě podélné rýhy, které se vzadu sbíhají.
Vývojový cyklus
Žlabatka Dryocosmus kuriphilus má jednu generaci za rok. U tohoto druhu jsou známy pouze samičky, rozmnožování probíhá partenogenezí. +more Dospělé žlabatky se líhnou v závislosti na nadmořské výšce, expozici stanoviště ad. od konce května do konce července. Optimální teplota pro jejich aktivitu je v rozmezí 25-30 °C. Samička klade vajíčka do pupenů po skupinkách, obvykle 3-5 vajíček dovnitř jednoho pupenu, přičemž jedna samička může celkem naklást přes 100 vajíček. Do jednoho pupenu může klást více samiček, pupen tak může obsahovat 20-30 vajíček. Vylíhlé larvy, které přezimují v těchto pupenech, od poloviny dubna následujícího roku vytvářejí na mladých výhonech kaštanovníku hálky, které mají 5-20 mm v průměru. Hálky jsou zeleně nebo růžově zbarvené a často obsahují části vyvíjejících se listů, stonků a řapíků. Tvoří se na mladých větvičkách, listových řapících nebo na středním žebru listu. Žír larev trvá 20-30 dní, ke kuklení dochází v hálkách. Dospělci (samičky) žijí okolo 10 dnů a část doby života stráví vytvářením výletového otvoru z hálky. Po vylíhnutí dospělců hálky vyschnou, zdřevnatí a zůstanou na stromě i více než dva roky.
Příznaky
Zatímco hálky jsou na rostlině velmi nápadné, vajíčka a larvy prvního instaru, ukryté uvnitř pupenů, nemohou být běžnou vizuální prohlídkou zjištěny. U silně napadených stromů dochází k postupnému žloutnutí a řídnutí koruny a zároveň k celkovému oslabení růstu.
Význam
Žlabatka Dryocosmus kuriphilus je považována za celosvětově nejzávažnějšího živočišného škůdce kaštanovníků. V Evropě představuje riziko zejména pro země jižní, střední a západní Evropy, především pro ty, ve kterých se ve větší míře pěstují kaštanovníky. +more Ztráty na produkci plodů mohou představovat 60-80 % a při opakovaném silném napadení může patogen ojediněle způsobit i úhyn stromů. Další rozšiřování žlabatky v Evropě je pravděpodobné, většina území, kde se pěstuje kaštanovník, má vhodné klimatické podmínky k jejímu usídlení.
Na území České republiky se kaštanovník setý pěstuje zejména v městských výsadbách, zahradách a parcích a je v těchto místech významnou součástí životního prostředí. V lesních porostech je kaštanovník pěstován ve větším množství hlavně v oblastech Lovosicka, Žehušicka, Slatiňanska a v okolí Luhačovic, na území ČR se nacházejí i 3 kaštanové sady (kaštanky). +more Při zavlečení a usídlení žlabatky v ČR by mohlo dojít ke snížení estetické hodnoty napadených stromů.
Způsob šíření
Hlavní cestou průniku žlabatky Dryocosmus kuriphilus do nových oblastí je dovoz hostitelských rostlin určených k pěstování z území, kde se tento druh vyskytuje. Rizikovým materiálem jsou mladé rostliny kaštanovníku, rouby apod. +more Na kratší vzdálenosti se žlabatka šíří přeletem dospělých samic v období jejich letu, tj. od konce května do konce července. Že je tento způsob šíření rovněž významný, dokládá rychlost postupu tohoto druhu v zamořených oblastech, literární prameny se v údajích o rychlosti šíření liší v rozmezí 8-25 km za rok.
Ochrana rostlin
Agrotechnická opatření
V menších sadech může být populace žlabatky omezována prořezáváním a likvidací napadených výhonů před vylíhnutím dospělců.
Chemická ochrana
Zkoumají se možnosti insekticidního ošetření, vhodné přípravky pro účinnou ochranu však nejsou dostupné. Perzistentní insekticidy sice vykazují účinnost proti mladým larvám a dospělcům, mají ale vážné nežádoucí dopady na životní prostředí.
Rezistentní odrůdy
Již po druhé světové válce byly v Japonsku vyšlechtěny odrůdy vykazující určitý stupeň rezistence vůči žlabatce, nové populace žlabatky ale tuto rezistenci překonaly. Využití rezistentního šlechtění se ale nadále jeví jako perspektivní možnost ochrany.
Biologický boj
V oblastech původního rozšíření účinně omezuje populace žlabatky řada přirozených nepřátel, zejména parazitických blanokřídlých (chalcidky), z nichž některé druhy se jeví jako vhodné pro metodu masového vypouštění. Čínský druh krásenky Torymus sinensis byl jako organismus pro biologickou ochranu již introdukován do Japonska a Koreje, kde se jeho masové vypouštění ukázalo jako úspěšná metoda ochrany. +more Využití organismů pro biologickou ochranu v evropských podmínkách je však stále předmětem výzkumu.
Fytosanitární opatření
Žlabatka Dryocosmus kuriphilus (EPPO kód: DRYCKU) byla v roce 2003 zařazena do Seznamu karanténních škodlivých organismů EPPO A2. V důsledku zavlečení škůdce na území Evropské unie (EU) vydala Evropská komise v červnu 2006 rozhodnutí 2006/464/ES o dočasných nouzových opatřeních proti zavlékání žlabatky Dryocosmus kuriphilus do EU a proti jejímu rozšiřování na tomto území, které je závazné pro členské státy EU. +more Tato úprava byla provedena i v české fytosanitární legislativě, a to rozhodnutím SRS, nařizujícím mimořádná rostlinolékařská opatření proti zavlékání nebo rozšiřování žlabatky na území České republiky, č. j. SRS 026238/2006.
Všechny dodávky rostlin nebo částí rostlin rodu Castanea spp. , určených k pěstování, s výjimkou semen a plodů (dále jen hostitelské rostliny), v rámci EU musí být při přemísťování na území ČR a ostatních členských států EU opatřeny rostlinolékařským pasem potvrzujícím, že hostitelské rostliny byly na území EU trvale pěstovány v místě produkce ve členském státě EU, kde není znám výskyt žlabatky Dryocosmus kuriphilus, či v místě produkce v oblasti prosté této žlabatky, vymezené úředním orgánem ochrany rostlin příslušného členského státu EU podle příslušných mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření. +more Obdobné požadavky se vztahují i na zásilky hostitelských rostlin dovážených ze třetích zemí, které musí být podrobeny ve vstupním místě dovozní rostlinolékařské kontrole a musí být opatřeny rostlinolékařským osvědčením, potvrzujícím v kolonce „dodatkové prohlášení“ obdobné garance, jaké jsou stanoveny pro vnitřní trh EU, tj. že rostliny pocházejí z místa produkce ze země, kde není znám výskyt žlabatky, či z oblasti prosté žlabatky, vymezené k tomu příslušným úředním orgánem třetí země podle příslušných mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://photos. eppo. +moreorg/index. php/image/2436-drycku-02/images/383-dryocosmus-kuriphilus-drycku-]fotogalerie EPPO[/url] * [url=http://www. ndrs. org. uk/article. php. id=023035]Dryocosmus kuriphilus jako možný vektor houbové choroby Cryphonectria parasitica[/url] * [url=http://www. youtube. com/watch. v=wFS4LTw746I]Dryocosmus kuriphilus, video. [/url] * [url=http://www. bulletinofinsectology. org/pdfarticles/vol64-2011-275-278santi. pdf]New association between Dryocosmus kuriphilus and Torymus flavipes in chestnut trees in the Bologna area (Italy), Fabrizio SANTI, Stefano MAINI[/url].
Kategorie:Choroby a škůdci rostlin Kategorie:Fytofágní hmyz Kategorie:Žlabatkovití