Dziady

Technology

12 hours ago

Author

Dziady jsou ve slovanské lidové kultuře svátky mrtvých, jejichž kořeny sahají do předkřesťanské doby.

Konají se zpravidla čtyřikrát do roka, na jaře, v létě, na podzim a v zimě. Jinde se slavily až šestkrát ročně. +more Nejstarší zmínka o těchto svátcích, konkrétní o jejich letní podobě, pochází z ruského Stoglavu z roku 1551. Tyto zvyky, jako pálení ohňů na hrobech u katolických Slovanů zanikly, zatímco pravoslavná církev povolila pohřební hostiny i při chrámech. V Polsku se jako dziad označuje i duch domu. Nazývají se také djady nebo dědy, což je slovo které označuje mrtvé předky bez ohledu na jejich pohlaví a stáří. Mezi další názvy patří navský, rusalčin nebo mavskij velikden.

Podzimní dziady se konají 26. +more října pravoslavného kalendáře na svátek svatého Demetria Soluňského, podle toho se také nazývají dmitrovské dziady. Provází je velký úklid a příprava množství jídla, aby byly duchové předků přilákáni do domu. Pokrmy které byly zanechány předkům se druhý den ráno rozdávaly chudým. Zimní dziady se slaví podobný způsobem a to v sobotu před masopustní nedělí. Jarní dziady, nazývané též radunica, se slaví úterý po první velikonoční neděli. Uklízí se hroby, ženy u nich odříkávají žalozpěvy a muži koulejí svěcená vejce po hrobech. Pokud je přítomen kněz slouží panychidu. Poté je rozprostřen po stole ubrus a jídlo rozděleno mezi živé a předky. Podobně se slaví i letní dziady sobotu před letnicemi.

V Bulharsku slavnosti mrtvých probíhají podobným způsobem a nazývají se zadušnice nebo spomeni. Nejvýznamnější je jejich letní datum, významné je ale i podzimní, nazývané stopanova gozba „hospodářovy hody“. +more Stopan či stopanin je duch předka, který chrání dům kde přebývá.