Dějiny šly krajem

Technology

12 hours ago

Author

Dějiny šly krajem je kniha neznámého autora, která byla napsána v roce 1936. Kniha pojednává o dějinách Československa od roku 1918 až do doby jejího vydání. Autor se zaměřuje na politické události, společenské změny a ekonomický vývoj v této době. Kniha poskytuje čtenářům komplexní pohled na významné události, jako je vznik republiky, hospodářská krize v 30. letech, Mnichovská dohoda a okupace Československa nacistickým Německem. Důležitým tématem, které autor zkoumá, je také vztah mezi Čechy a Slovenskem a jejich snaha o udržení jednoty. Kniha je doplněna mapami, grafy a obrázky, které pomáhají vizualizovat dějinné události a jejich vliv na vývoj země. Dějiny šly krajem jsou považovány za důležitý zdroj informací o nedávné historii Československa a jejich vliv na současnou politickou situaci.

Dějiny šly krajem je kniha Jaroslava Krčála připomínající hrdinství lidí z Jaroměřic nad Rokytnou a jejich okolí při odporu proti nacismu. Knížka přibližuje skutečný příběh, jenž se udál v polovině roku 1944, a to mimo Jaroměřice nad Rokytnou samé zejména v Boňově, vyšla v roce 1947, reprintem pak roku 2007.

Příběh

Počátkem května 1944 seskočili poblíž Kramolína za Mohelnem tři parašutisté zpravodajské skupiny Lenka-jih - spelter z Anglie; byli to Jaroslav Kotásek, Jan Vavrda a Rudolf Novotný. Ihned na počátku byli vyzrazeni, neboť jednomu z nich se nepodařilo skrýt stopy po přistání. +more Třebaže pronásledováni, podařilo se jim směřovat k cíli své cesty.

Dne 6. +more května 1944 před půlnocí dorazili na náves v Boňově. Tam se jich ujali František Durda a František Pelán. Po několikadenním pobytu jim boňovští pomocníci pomohli k hájovně na Vostrém přemístit zavazadla - krátkovlnnou vysílačku -, prostředek zpravodajské činnosti parašutistů. Hájovna hajného Vitouše byla místním ohniskem protinacistickému odporu. Tam pak parašutisté umístili vysílačku a pokusili se o spojení do Anglie. O parašutistech se však dozvěděl pomahač gestapa Vojvoda-Jizera.

Gestapo nějaký čas skupinu monitorovalo. V půli června se podařilo zjistit, že zpravodajská skupina byla vyzrazena Jizerou a že je sledována. +more Němci jednali rychle. Dne 17. června oddíly SS, Schutzpolizei a gestapa, které přijely od Třebíče přes Jaroměřice, obklíčily za tmy kolem druhé hodiny ranní hájovnu na Vostrém i Boňov. Jejich akce měla začít se svítáním, ale i oni na sebe nechali upozornit. Dvěma parašutistům a hajnému Vitoušovi se podařilo uniknout, Kotásek padl. Strastiplnou cestou se Vitoušovi podařilo Němcům lesem uniknout a pomocí dalších místních vlastenců (např. radkovického hajného Procházky, rolníka Zahrádky a hlavně jaroměřického kováře Procházky) přečkal zbytek německé okupace pod jinou identitou.

Dne 23. +more června 1944 zinscenovali Němci na jaroměřické radnici soud s trojicí boňovských rolníků, kteří parašutistům pomohli. Pro výstrahu se procesu povinně zúčastnili všichni starostové Jaroměřicka, vedoucí hasičských sborů a někteří úředníci. Dusnou atmosféru emotivně osvěžil nejstarší obžalovaný, jak píše Krčál:.

Nad trojicí byl vynesen trest smrti a hned příští den byli v Praze popraveni. Na jejich památku a k udržování historické paměti byla +more_červenec'>13. července 1947 na jaroměřické radnici odhalena pamětní deska navržená Josefem Kapinusem a provedená Ladislavem Brtnickým. Je na ní tento text:.

Závěr knihy uvádí v kapitole označené Zemřeli, aby národ žil seznam lidí z Jaroměřic a okolí, kteří zahynuli během nacistické okupace.