Děrná páska

5- a 8-stopá děrná páska Děrná páska je historické paměťové médium. Používala se v dálnopisech a též v terminálech, kde nahradila děrný štítek.

Většinou se jednalo o papírový nosič. Avšak jako nosič dat pro řízení činnosti pořizovačů dat se používala trvanlivější kovová. +more Dálnopisná páska byla pětistopá (pět stop pro záznam dat [velké otvory] a vodicí stopa [malé otvory - na obrázku čtvrtá řada od spodu]). Páska pro pořízení dat do počítače byla osmistopá (viz obrázek). Kontrola bezchybného děrování byla mimo jiné prováděna pomocí liché nebo sudé parity, tzn. , že veškeré znaky měly buď lichý nebo sudý počet děrovaných otvorů.

Čtení děrné pásky probíhalo buď mechanicky nebo opticky.

U mechanického principu byla pod děrnou páskou kovová plocha a nad děrnou páskou byly umístěny kovové kartáčky, které klouzaly po povrchu pásky. Pak byl spuštěn pohyb pásky a v místech, kde měla páska dírku došlo k vodivému propojení kartáčků s podkladem, což vydalo elektrický impulz.

U optického principu byla páska prosvětlována tenkým paprskem světla a v místech, kde byly dírky, došlo k světelnému impulzu na snímací ploše pod páskou, což vydalo elektrický impulz.

Oba způsoby čtení byly náchylné k chybám.

U mechanického principu docházelo k opotřebení kartáčků, které pak při vyšší rychlosti pohybu pásky nestačily reagovat a signál oznamující dírku v pásce byl někdy vynechán.

U optického principu se zase stávalo, že méně kvalitní papír pásky propouštěl světlo i v místech, kde nebyla dírka a tím byl vydán falešný signál o poloze dírky na pásce.

Ještě v 80. letech 20. +more století děrné pásky běžně sloužily k dálkovému přenosu binárních dat pomocí dálnopisu a ke vkládání dat do sálových počítačů. mezinárodní telegrafní kód na pětistopé děrné pásce Děrná páska, nerozbalená.