Cesko.wiki Důkaz rozborem případů
Author
Albert FloresDůkaz rozborem případů (anglicky case breakdown analysis) je metoda používaná ve forenzní vědě a kriminalistice k systematickému zkoumání a analyzování případů. Jedná se o proces, ve kterém je případ rozložen na jednotlivé části a důkladně zkoumán a analyzován každý dílčí prvek. Cílem je identifikovat klíčové důkazy a informace, které mohou pomoci vyřešit případ nebo nalézt pachatele. Důkaz rozborem případů má několik fází, kterými projde každý případ. Na začátku je provedena předběžná analýza, během které jsou shromážděny dostupné informace a důkazy. Poté následuje detailní rozborem, kdy jsou jednotlivé dílčí prvky případu pečlivě prozkoumány a analyzovány. Důkazy jsou porovnávány a vyhodnocovány, aby bylo možné identifikovat vzorce, spojitosti nebo nedostatky. Další fáze zahrnuje konstrukci a testování hypotéz a teorií, které se týkají případu. To může zahrnovat vytvoření modelu či scénáře událostí, který je pak porovnáván s dostupnými důkazy. Pokud jsou nalezeny rozpory mezi hypotézou a důkazy, je třeba je dále zkoumat a hledat další informace. Poslední fáze důkazu rozborem případů zahrnuje prezentaci výsledků a závěrů. Získané informace musí být srozumitelně a přesvědčivě prezentovány soudci, porotě, advokátům nebo jiným odborným osobám. Je důležité, aby všechny fáze byly prováděny pečlivě a objektivně, aby byly zajištěny spravedlivé soudní řízení.
Důkaz rozborem případů neboli dokonalá indukce nebo důkaz hrubou silou je metoda matematického důkazu založená na tom, že dokazované tvrzení se rozpadne na konečný počet dílčích případů a důkaz je podán zvlášť pro každý z těchto dílčích případů. Důkaz tedy sestává ze dvou fází: # Dokáže se, že seznam dílčích případů je vyčerpávající, tedy že každá instance tvrzení se dá zahrnout aspoň do jednoho z nich. # Pro každý z dílčích případů se zvlášť provede důkaz tvrzení.
Příklad: Dokažme tvrzení :Je-li číslo m třetí mocninou nějakého přirozeného čísla, pak se neliší o víc než o jednu od nějakého přirozeného násobku devíti.
Označme jako n přirozené číslo, jehož je m třetí mocninou. Každé n je buď a) samo násobkem tří, nebo b) je o jednu vyšší než nějaký přirozený násobek tří, nebo konečně c) je o jednu nižší než nějaký přirozený násobek tří. +more Tyto tři kategorie odpovídají třem možným zbytkům po dělení přirozeného čísla třemi, tedy 0, 1 a 2, takže pokrývají všechny možnosti. Pro každou z těchto tří kategorií n zvlášť dokážeme uvedené tvrzení. :a) Je-li n násobkem tří, lze ho napsat jako 3p, a pak n3 = 27p3, což je přímo dělitelné devíti. :b) Je-li n = 3p + 1, tak podle binomické věty n3 = 27p3 + 27p2 + 9p + 1, což je o jednu vyšší než násobek devíti 27p3 + 27p2 + 9p. :c) Je-li n = 3p − 1, tak podobně n3 = 27p3 − 27p2 + 9p − 1, což je o jednu menší než násobek devíti. Protože tvrzení platí pro všechny možné tři typy n, z nichž m mohlo vzniknout umocněním na třetí, musí platit obecně, a tím je dokázáno.
Kategorie:Druhy matematických důkazů Kategorie:Metody řešení problémů