Důl Chlebovice

Technology

12 hours ago

Author

Důl Chlebovice byl hlubinným černouhelným dolem, který se nachází severně od vodní nádrže Košice v okrese Frýdek-Místek, v blízkosti silnice D48 (E462), severně od obce Chlebovice.

Historie

Důl Chlebovice vznikl jako součást dolu Staříč s označením Staříč III. Po sloučení dolů Paskov a Staříč v roce 1994 v rámci útlumu těžby černého uhlí na dole Paskov je její označení Důl Paskov, důlní závod Staříč III, lokalita Chlebovice. +more Od 1. ledna 2015 je součástí Důlního závodu 3, který vznikl přejmenováním původního Závodu Důl Paskov.

Důl Chlebovice se nachází v nejjižnější části dobývacího pole Staříč. Dobývací pole o rozloze 18,4 km2 se nacházelo na katastrálních územích obcí Chlebovice, Fryčovice a částečně Staříč a Rychaltice. +more Plocha závodu Chlebovice je rozdělena na dvě důlní pole označovaná jako 3. pole a 4. pole. Obě důlní pole jsou od sebe rozdělena pomyslnou V - Z linií, která je rovnoběžná s oddílovými překopy a současně prochází výdušnou jámou Chlebovice III/5. Severně od této linie je 3. pole a 4. pole jižně. Dobývací prostor 3. pole se nachází v dílčí karbonské chlebovické elevaci, kde karbonské horniny jsou v hloubce 300 až 400 m, kdežto 4. pole má karbonské horniny v hloubce 500 až 600 m. V dobývacím poli se nacházejí sloje petřkovických a hrušovských vrstev ostravského souvrství a lokálně izolovaně jaklovecké vrstvy. Sloje petřkovických vrstev jsou nebezpečné průtržemi uhlí a plynu. Průměrná dobývací mocnost slojí byla v rozmezí 1,34-1,40 m, čistá mocnost 1,10-1,20 m. Důlní vody byly čerpány na důlním závodě Staříč čerpací stanici v hloubce 765 m .

Průzkum v chlebovické lokalitě byl zahájen v letech 1957 až 1960. Výstavba dolu byla zahájená v roce 1962 a hloubení vtažné jámy Staříč III/6 bylo zahájeno v roce 1964. +more K hloubení bylo použito definitivního těžního stroje 2B 6021 s pomocným těžním strojem typu BM 2500/2020-2A a definitivní ocelové těžní věže. V blízkosti vtažné jámy byla hloubena jáma výdušná, která je bez těžního zařízení, kontrola jámy se provádí mobilním havarijním dopravním zařízením. Průměr jam je 7,5 m. Hloubka jámy Staříč III/5 byla 761 m, jámy Staříč III/6 byla 948,25 m, na konečnou hloubku byla prohloubena v roce 1985.

Údaje o dole Staříč III - Chlebovice

název	druh jámy	založení	hloubka [m]	těžba	vytěženo [t]	likvidace	dobývací pole [km2]	poznámka
Staříč III/5 - Chlebovice	výdušná	listopad 1963	761				18,4
Staříč III/6 - Chlebovice	vtažná	červen 1963	948,25				18,4
Zdroj:	Zdroj:	Zdroj:	Zdroj:	Zdroj:	Zdroj:	Zdroj:	Zdroj:	Zdroj:

Přehled nehod na dole Staříč III, lokalita Chlebovice

datum	SÚ	JÚ	Σ	příčina
6. 4. +more 1969	0	0	0	exploze metanu, el. zkrat v degazační stanici na povrchu
30. 12. 1976	43	2	45	Exploze po trhacích pracích
Vysvětlivky: SÚ = smrtelný úraz, JÚ = jiný úraz, Σ = Celkem Zdroj	Vysvětlivky: SÚ = smrtelný úraz, JÚ = jiný úraz, Σ = Celkem Zdroj	Vysvětlivky: SÚ = smrtelný úraz, JÚ = jiný úraz, Σ = Celkem Zdroj	Vysvětlivky: SÚ = smrtelný úraz, JÚ = jiný úraz, Σ = Celkem Zdroj	Vysvětlivky: SÚ = smrtelný úraz, JÚ = jiný úraz, Σ = Celkem Zdroj

Těžbu uhlí značně ovlivnila havárie 30. prosince 1976. V době havárie bylo v činnosti pět pracovišť s celkovým počtem 225 havířů. Těžba probíhala v porubu 084 321 ve sloji 22f o mocnosti 1,3-1,9 m s úklonem 40-30°, délka porubu asi 80 m, těženo z pole. Druhý porub 088331/2 ve sloji 22c o mocnosti 0,75-0,80 m s úklonem 20-30°, délka porubu asi 80 m , těženo z pole. Byla ražena úpadní prorážka 0888330/3 s úklonem díla 18-27°, ve sloji o proměnlivé mocnosti 0,4-1,77 m. A dvě pásové dělicí třídy 084 5320 (svrchní lávka) a 084 5327/1 (spodní lávka) ve sloji 22f. K neštěstí došlo mezi 17,07-17,08 hodiny. V 17,12 hodin bylo podáno první hlášení a bezprostředně po hlášení byla spuštěna merkaptanová havarijní signalizace na závodě 3 a následně i do oblasti důlního pole závodu 2. V kritickém období pracovalo v podzemí 225 osob. V 18,15 hodin prokazatelně vyfáralo 130 osob a v 19,15 bylo na povrchu 161 osob a pro ověření a upřesnění evidence bylo zjištěno, že 45 osob bylo pohřešovaných. Zásahu se zúčastnily jednotky HBZS v Ostravě-Radvanicích a HBZS v Orlové-Lazích. První záchranáři fárali již v 17,50 hodin. Do 22 hodiny bylo nasazeno v postižené oblasti 149 záchranářů a na povrchu připraveno dalších 71. Postupně byly překonávány zátarasy, které musely být odstraněny, překonány menší závaly a vyprošťovány oběti nehody. Poslední postižený byl vyvezen na povrch 1. ledna 1977 ve 2,15 hodin, to je po 33 hodinách od vzniku nehody.