Důl Hubert

Důl Hubert (Hubertschacht) byl černouhelný hlubinný důl v Hrušově, v těsné blízkosti železnice Přerov-Bohumín a jihovýchodně od soutoku řek Odry a Ostravice. Důl patřil mezi doly Severní dráhy Ferdinandovy v Ostravě.

Historie

Kutací práce

V důlním poli probíhaly od roku 1850 kutací práce. Jáma, která byla vyhloubena, nesla původně název Františka, později starý Hubert. +more Pro výstavbu dolu nebyla použita.

Vznik dolu Hubert

V roce 1854 založila nový důl společnost „Těžířstvo bratří Kleinů“. Jáma sloužila jako těžní a vodní. +more V roce 1855 měla hloubku 25 m a byla zde otevřena sloj o mocnosti 1,58 m. Nad jámou byla postavena nová jámová budova a instalován parní stroj o výkonu 30 HP, který sloužil střídavě k pohonu těžního a vodotěžního stroje. Jáma byla pojmenována podle nejmladšího z bratří Kleinů - Hubert. Téhož roku ji odkoupila Výhradně privilegovaná Severní dráha Ferdinandova (SDF).

V roce 1863 jáma byla hluboká 161,2 m. Jáma byla vybavena parním těžním strojem o výkonu 30 HP. +more V létech 1860 až 1875 bylo v jámě používáno čerpadlo poháněné jednoválcovým ležatým parním strojem o výkonu 250 HP. Těžní věž byla 12 m vysoká a byla dřevěná, lanovnice měly průměr 2,8 m.

V létech 1870 až 1876 proběhla první velká přestavba a modernizace dolu. Hlavní investiční akcí bylo založení nové větrné jámy Hubert v blízkosti jámy těžní. +more Po jejím vyhloubení v roce 1873 byl v ní nainstalován vodotěžný dvojčinný parní stroj o výkonu 400 HP. Uvedením do provozu v roce 1875 těžní jáma už neplnila funkci vodní jámy, tuto funkci převzala nová větrní jáma Hubert větrní. Výdušné oddělení této jámy bylo vybaveno ventilátorem soustavy Rittinger o výkonu 780 až 1118 m3/min. , poháněné stojatým parním strojem. V roce 1876 byl instalován druhý ventilátor.

Větrní jáma byla do hloubky 90 m vyzděna a rozdělená cihlovou příčkou (16 cm) na dva nestejné průřezy. Oddělení s větším průřezem bylo pro odvodňování a nouzově pro jízdu (kontrola potrubí pro odvodňování), menší pro větrání. +moreprůřez 5,8 m2.

V roce 1870 byl instalován u těžní jámy těžní dvouválcový ležmý parní stroj o výkonu 30 HP. Před rokem 1898 byl nahrazen parním těžním strojem o výkonu 300 HP, nejvýkonnějším na dolech SDF. +more Větrní jáma byla vybavena ventilátorem soustavy Guibal - výkon 1230 m3/minutu. Větrní jáma měla ocelovou těžní věž asi od roku 1898 o výšce 19,7 m s lanovnicemi o průměru 3,2 m.

V roce 1902 na větrní jámě byl instalován ventilátor soustavy Hasbach-Hübner o výkonu 3900 m3/minutu.

V roce 1911 byl instalován další ventilátor Guibal soustavy Hasbach z Vítkovických železáren o výkonu 4500 m3/minutu, který byl poháněn elektromotorem o výkonu 140 HP.

V letech 1924 až 1928 prošel důl Hubert komplexní rekonstrukcí a byl plně elektrifikován. Nová těžní věž byla ocelová příhradová nýtovaná, dodavatel byly Vítkovické železárny. +more Těžní věž byla 36 m vysoká, lanovnice měly průměr 4,5 m.

Těžní jáma byla rozšířená ze segmentového na kruhový průřez o průměru 6 m a vyhloubena byla do hloubky 386 m. Nový těžní stroj (1927) byl vyroben ve Vítkovicích a firmou Siemens (elektrická část). +more Elektromotor těžního stroje byl napájen stejnosměrným proudem. Ten dodával měnič Ward-Leonard-Ilgner o výkonu 1500 HP. Maximální rychlost 16 m/sekundu, těžní klece byly třípatrové pro 2 vozíky za sebou, třetí patro bylo pouze pro mužstvo. Pro pohon strojů a zařízení v podzemí byl v provozu elektrický pístový kompresor s výkonem 6600 m3 / hodinu, elektromotor měl výkon 550 kW a druhý s výkonem 10 000 m3 / hodinu, oba dodány Škodou Plzeň a Siemens-Schuckert. K odvodnění dolu bylo k dispozici 5 odstředivých pump a 3 vzduchová čerpadla. Elektrický proud byl přiváděn z elektrické centrály František.

Větrní jáma byla v roce 1924 byla vybavena elektrickým těžním strojem s měničem Ward-Leonard od firmy Siemens-Schuckert (byl v provozu do konce činnosti výdušné jámy). Těžní klec byla dvoupatrová pro jeden vozík v patře. +more Jáma měla konečnou hloubku 474,5 m.

V roce 1945 byl důl Hubert znárodněn a 1. ledna 1946 začleněn do Ostravsko-karvinských dolů n. +more p. v Ostravě a byl přejmenován na důl Stachanov.

V roce 1958 v těžním pomocném oddělení byl instalován nový elektrický bubnový těžní stroj (550 kW) s měničem Ward-Leonard z Leninových závodů v Plzni.

V létech 1961 až 1970 proběhla společná rekonstrukce dolů Vítězný únor (František), Eduard Urx (Anselm) a Stachanov (Hubert). 1. +more ledna 1964 tyto doly byly spojeny v jeden důlní podnik Důl Vítězný únor, n. p. Důl Stachanov (Hubert) se stal závodem č. 3 a od 1. července 1966 byla těžba uhlí převedena novým překopem na skipovou jámu Vítězný únor 2 v Ostravě-Přívozu.

K 1. lednu 1974 byl závod 3 organizačně zrušen, důlní pole bylo rozděleno na dvě části. +more Jedna byla přidělena dolu Vítězný únor a druhá dolu Eduard Urx. Areál samostatného dolu Stachanov sloužil jako pomocný pro důl Vítězný únor.

V roce 1992 v rámci útlumu těžby uhlí byly jámy bývalého dolu Hubert / Stachanov zasypány a ukončeny železobetonovým povalem.

Velkoprůměrový vrt VPV 3

V roce 1966 byl ve východní části důlního pole založen velkoprůměrový vrt VPV 3 pro plánované odvětrání východní části dolu Stachanov. Vrt do hloubky 295,9 m měl průměr 3,6 m a do hloubky 380 m pokračoval průměrem 1,45 m. +more V roce 1968, po dlouhé přestávce, během vrtání došlo ke zborcení boků vrtu a v roce 1970 byl vrt zlikvidován.

Současný stav

Důl Hubert

V roce 1992 byly zbourány obě jámové budovy a těžní věže. Jako kulturní památky zůstaly zachovány bývalé objekty dílen a strojovny s dvěma pístovými kompresory Škoda a Siemens. +more Na základě žádosti vlastníka věci, státního podniku DIAMO, vydalo Ministerstvo kultury ČR rozhodnutí č. j. MK 8363/2009 OPP ze dne 6. 10. 2009, jímž zrušilo prohlášení za kulturní památku areál hlubinného dolu Hubert / Stachanov, jehož součástí byl pístový kompresor, strojovna a mechanické dílny.

Údaje o dole Hubert / Stachanov

Ubytování

Pro ubytování havířů byla postavena hornická kolonie Hubert v Hrušově. Dělnická kolonie U jámy Hubertovy vznikla v roce 1871 a měla 44 přízemních domů. +more Další byly přistavovány kolem roku 1901. Tyto domy byly v letech 1961-64 postupně rekonstruovány. Část domů byla zničena v důsledku poddolování, část při povodni v roce 1997.

Další kolonie ve správě dolu Hubert byla ve Vrbici pro havíře výdušné jámy Vrbice.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Matěj Miloš, Klát Jaroslav, Korbelářová Irena. Kulturní památky Ostravsko-karvinského revíru, Ostrava, 2009, s. +more 83 až 86 * Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku, 2. část, Ostrava, 2002, s. 186 až 190 * Ostravsko-karvinský uhelný revír, Ostrava, 1929,s. 63 až 64.

Externí odkazy

[url=http://www.zdarbuh.cz/reviry/okd/dul-hubert-stachanov-v-ostrave/]Zdař Bůh/[/url] * [url=http://podzemi.solvayovylomy.cz/histhor/lokality/okr/15.htm]Historie hornictví[/url]

Kategorie:Hrušov (Ostrava) Hubert Hubert