Důl Jiří

Důl Jiří (Georgschacht) byl černouhelný hlubinný důl v Moravské Ostravě, ve východní části ulice Cihelní, poblíž křižovatky s Mariánskohorskou ulicí. Těžba uhlí zde probíhala v létech 1898 až 1927. Pojmenován byl údajně na památku Georga (Jiřího) Plankeho, člena správní rady společnosti KFNB. V současné době je zachována památkově chráněná těžní budova (Cihelní 74).

Historie

Důl založila společnost Výhradně privilegovaná Severní dráha Ferdinandova (SDF) v roce 1870. Pro nepříznivé hydrogeologické poměry a vysoké náklady bylo hloubení jámy zastaveno v roce 1875 a obnoveno v období 1895 až 1898. +more Důl měl dvě centrální jámy, těžní a výdušnou, které stály těsně u sebe.

Na těžní jámě byl roku 1895 instalován parní těžní vrátkový stroj. V roce 1902 byl nový parní stroj o výkonu 200 HP poháněný stlačeným vzduchem a v roce 1926 byl v rámci modernizace dolů SDF instalován elektrický těžní stroj o výkonu 3 000 HP, který byl vyroben ve Vítkovicích, elektrická část byla od firmy Siemens Bratislava.

Na větrní jámě v roce 1897 byl zabudován parní ventilátor Guibal a v roce 1914 elektrický ventilátor soustavy Diennendahl ze strojíren knížete Salmy v Blansku.

V roce 1927 byl spojen v rámci centralizace s dolem František v jeden závod František. Spolu s dolem Jindřich sloužil jako pomocný důl pro potřeby větrání vyšších pater jižního dobývacího pole, mimořádnou jízdu a dopravování materiálu do dolu. +more Od roku 1949 probíhala postupná likvidace a předávání objektů různým uživatelům.

Zasypání obou jam proběhlo v roce 1952 odvalovým kamenem a uzavřením železobetonovým povalem. Byla provedena likvidace technického zařízení a těžních jam. +more Zbývající povrchové objekty byly předány podniku Báňské stavby.

Současný stav

V roce 1998 byly zbourány zbývající budovy větrné jámy a křídla těžní budovy. Budova byla prohlášená kulturní památkou Ministerstvem kultury ČR 24. +more května 1995. Zachována je těžní budova s průčelím se štukovou výzdobou s florálními motivy, lampovna a hornické koupele.

Těžba uhlí

Dobývání uhlí ze slojového pásma spodních hrušovských vrstev do hloubky 380 m, pilířováním se základkou (hlavně) nebo na zával (výjimečně), v 11 slojích o mocnosti 60 až 160 cm, úklon slojí 0° až 90°.

Údaje o dole Jiří

Ubytování

Pro ubytování havířů byla hornická kolonie Jiřská (Jirská kolonie) vzdálená asi 150 m od dolu Jiří.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Matěj Miloš, Klát Jaroslav, Korbelářová Irena. Kulturní památky Ostravsko-karvinského revíru, Ostrava,2009, s. +more 126 až 130 * Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku, 2. část, Ostrava, 2002, s. 183 až 184.

Související články

Doly Severní dráhy Ferdinandovy

Externí odkazy

[url=http://podzemi.solvayovylomy.cz/histhor/lokality/okr/27.htm]Historie hornictví[/url]

Kategorie:Moravská Ostrava a Přívoz Jiří Jiří Kategorie:Ohrožené kulturní památky v Moravskoslezském kraji