Důl Liczyrzepa

Technology

12 hours ago

Author

Důl Liczyrzepa je jedním z nejznámějších dolů v polském Karkonosze a je součástí Bílého Kamene. Je to nejmladší důl v oblasti a byl otevřen v roce 1952. Hlavním cílem dolu byla těžba rud a cínových nerostů, ale také pyritu, křemene a železných rud. Důl Liczyrzepa měl velký význam pro rozvoj hornictví v oblasti. Díky němu byla umožněna modernizace technologií a zvýšení těžební kapacity. V roce 1966 byla zprovozněna nová výtěžná šachta Liczyrzepa II, která výrazně zvýšila produkci. Důl byl zároveň důležitým pracovištěm. Zaměstnával až 700 horníků a stal se jedním z největších zaměstnavatelů v regionu. Avšak v průběhu let se provoz dolu zhoršoval kvůli stárnutí technologií a neefektivitě části zařízení. V roce 1997 byla těžba na dole zastavena a o dva roky později byl úplně uzavřen. Po jeho uzavření začal proces postupného zatopení dolu vodou, který trval až do roku 2008. Důl Liczyrzepa se postupně stal populárním turistickým cílem. Velká část jeho areálu byla zpřístupněna veřejnosti a dnes je možné si prohlédnout jeho těžební věže, budovy a technická zařízení. Důl je také spojen s turistickou trasou Karkonosze. V roce 2016 bylo otevřeno nové muzeum Dolního Slezska, které se zaměřuje na historii dolu a hornictví v regionu. V muzeu mohou návštěvníci získat podrobné informace o těžebních technikách, životě horníků a významu dolu pro region.

Důl Liczyrzepa (Rübezahl) byl rudným dolem v Kowarech v okrese Krkonoše (polsky Powiat karkonoski) v Dolnoslezském vojvodství v Polsku, ve kterém byl těžen fluorit a uranová ruda.

Poloha

Důl Liczyrzepa se nacházel v Krkonoších na severovýchodních svazích Kowarského hřebenu (Kowarski Grzbiet), v údolí Kružnického potoka (Kuźniczy potok) a Jelení strouhy (Jelenia Struga), na severozápadním svahu vrchu Sulica, v horní části Kowary. Ložisko bylo tvořeno krystalickými břidlicemi různých druhů, krystalickými vápenci a rulami. +more Ve fluoritové žíle ze nacházely omezená hnízda uranové rudy.

Historie

Po objevení křemičito-fluoritového zrudnění na severozápadním svahu vrchu Sulica byl založen důl Rübezahl pro těžbu fluoritu. Fluorit byl důležitým tavidlem v měděných hutích v Ciechanovicích. +more Fluorit byl těžen asi do roku 1860. K fluoritové žíle vedla štola č. 7 zaražená na jihovýchodní straně svahu kopce Sulica v nadmořské výšce asi 700 m. Délka štoly byla 1600 m (včetně chodníků). Druhá štola č. 8 byla zaražena o 35 m níže v délce 125 m. K ložisku byla vyhloubena jáma č. 2. V dole Rübezahl pracovalo kolem 60 horníků.

Uran byl objeven v roce 1911. Po druhé světové válce v letech 1948-1955 probíhala těžba uranové rudy v dole Liczyrzepa. +more V tomto období byla jámy č. 2 prohloubena do hloubky 240 m a ložisko otevřeno v úrovních - 115, - 155 a - 235 m. Z úrovně štoly č. 7 byla hloubena k povrchu šachtice č. 1 a z jihozápadní strany štola č. 9 v délce 212 m. V nadmořské výšce 649 m z jihozápadní strany byla ražena štola č. 20 v délce 650 m. Celkem do roku 1954 bylo vyraženo na 7581 m hlavních vodorovných dobývek a 456 m svislých. Bylo vytěženo na 47 570 m3 hlušiny, která byla uložena na odvalech. Odvaly byly částečně využity a srovnány. Po roce 1954 byla ponechána pouze štola č. 9 s objekty na povrchu. Objekty byly využívány jako sklady výbušnin pro uranový důl Oblast 1 - Důl Podgórze. Štola č. 20. byla využívána ke školení důlních záchranářů.

V současné době pod názvem Sztolnie Kowary jsou využívány v délce 1200 m jako turistická atrakce. Přístupné jsou štoly č 9. +more 9a, 7 a 8 od 29. dubna 2000. Na pozemní trase se nachází 13 stanovišť s dozimetry.