Důl Václav (Kladno)

Technology

12 hours ago

Author

Důl Václav je historický uhelný důl nacházející se v Kladně, který patřil mezi největší těžební podniky v Československu. Byl založen na začátku 20. století a od dob svého vzniku až do uzavření v roce 1997 se stal jedním z významných symbolů hornického průmyslu v regionu. Důl prošel během své existence mnoha modernizacemi a rozšiřováním, což umožňovalo zvýšení těžby a využití nových technologií. Václavský důl byl také jedním z prvních dolů v Čechách, který zavedl tzv. Švarcův brázdný systém těžby, který byl později masivně využíván v dalších uhelných dolech. Těžba uhelného uhlí v dole Václav představovala významný zdroj zaměstnanosti pro obyvatele Kladna a okolí. Důl zaměstnával tisíce horníků a byl jedním z hlavních zaměstnavatelů v regionu. Častým problémem však byly nebezpečné podmínky v podzemí, které vedly k mnoha nehodám a úrazům. Přesto se horníci dokázali organizovat a bojovat za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Po uzavření dolu v roce 1997 byl postupně zahájen proces rekultivace dolových prostorů a bývalé areály byly využívány pro jiné účely. V současnosti se zde nacházejí například sportovní areály, parky a průmyslové objekty. Důl Václav je tak připomínkou důležitého období v historii Kladna a připomíná hornickou tradici regionu.

Důl Václav byl černouhelný hlubinný důl v katastrálním území Kladno v kladensko-rakovnické uhelné pánvi. Důl byl vybudován společností Pražské doly u Kladna a později provozován Pražskou železářskou společností (dále PŽS). Důl byl provozován v letech 1847-1889.

Historie

Hloubení jámy bylo zahájeno v září 1847 společností Pražské doly u Kladna. Jáma byla pojmenována podle společníka Pražských dolů majitele ostrova Žofín a Pražských mlýnů v Praze Václava Novotného. +more Jáma byla hloubena asi 320 m severně od nálezné jámy Kateřina Josefa v Kočehlavech na území pozdější Vojtěšské huti. Její profil byl obdélníkový o rozměrech 6,1 × 2,4 m do hloubky 159,9 m. v hloubce 122 byla zastižena hlavní kladenská sloj o mocnosti 5,9 m. Těžba na dole byla ukončena v roce 1882 a do roku 1889 byla provozována jako větrní jáma dolu Layer v Kladně. Po ukončení provozu byla jáma zasypána a těžní budova zbourána, ostatní objekty byly využity Vojtěšskou hutí. V roce 2002 byla jáma doplněna popílkovou zakládkou a byl postaven uzavírací ohlubňový poval s kontrolními a dosypávacím otvorem.

Na dole Václav je doloženo první využití koní v podzemí na Kladensku. Prameny uvádí rok 1849 nebo 1852.

Větrání dolu zabezpečovala větrná jáma Václav umístěna v jižní části dobývacího pole. Větrná jáma z roku 1865 se nacházela asi 235 m jižně od těžní jámy Václav, její hloubka byla asi 70 m a činnost ukončila spolu s ukončení činností dolu Václav.

Koksovna

Na nádvoří dolu byly postaveny koksovací pece, které zpracovávaly vytěžené uhlí dolu, později z dolu Prokop. Vytvořený koks byl používán k tavbě železa ve Vojtěšské huti. +more V období 1852-1854 bylo v činnosti šest schaumburských koksovacích pecí se vsázkou 8 t a výtěžností 45 %. V roce 1854 na jejich místě bylo postaveno třináct nových schaumburských koksovacích pecí. Mimo tento typ pecí byly v činnosti ještě tzv. belgické pece. V letech 1852-1855 jich bylo dvacet a v období 1856-1859 třicet dva belgických pecí.