Důl Václav (Poruba)

Historie

V roce 1881 z iniciativy finančních domů, francouzské Union Générale a Rakouské zemské banky, vzniká Oesterreichische Alpine Montan Gesellschaft neboli Rakouská alpinská montánní společnost (RAMS), která sdružila postupně několik desítek důlních a železárenských podniků, především v Rakousích a Štýrsku, a náležela k největším podnikatelským subjektům v habsburské monarchii. Součástí RAMS byla firma Innské hlavní těžířstvo v jehož majetku byly propůjčky v Porubě (Orlová). +more V roce 1899 důlní pole mělo rozlohu 180,7 ha a do roku 1927 se rozrostlo na 473,7 ha.

Vznik dolu Alpine / Václav

V roce 1899 byl založen Důl č. I, podle pořadí zakládání těžebních podniků. +more Později byl přejmenován podle společnosti na Alpine (Alpineschacht), lidově označován jako Alpinka nebo Václavka. Důlní pole bylo otevřeno dvěma jámami. V roce 1899 jámou těžní, do hloubky 340 m, po úroveň 3. patra, a jámou č. 2 větrní v roce 1903, která byla vyhloubena také na úroveň 3. patra.

V roce 1926 odkoupil majetek od společnosti RAMS, včetně dolu Alpinka, československý stát. V následujícím roce byl důl přejmenován na Václav. +more V roce 1938 přešlo vlastnické právo na brněnskou Čs. zbrojovku a. s. a v roce 1942 na Severní dráhu Ferdinandovu.

V roce 1945 byla uvalena národní správa a od 1. 1. +more 1946 se stává součástí národního podniku Ostravsko-karvinské doly. Pod novým vlastníkem byla zahájena velká rekonstrukce dolu Václav a Evžen, připravovovaná již za 2. sv. války. Při rekonstrukci se počítalo se sloučením obou závodů s převedením centra těžby na důl Václav. Prohlubování a rozšíření průřezu jámy Václav 1 se začalo už v roce 1945 a zůstalo nedokončeno těsně nad rovni plánovaného 7. patra. Organizačnímu spojení s dolem Evžen došlo v roce 1955. Oba doly byly propojeny překopem (8. patro nově prohloubené jámy Evžen).

V tomto roce byla k dolu Václav přičleněna západní část důlního pole dolu Doubrava, včetně větrní jámy Eleonora 3, která pak dostala označení Václav III.

Sloučením dolů Václav a Evžen se na oba podniky přenesl i název Čs. pionýr, který byl používán od roku 1952 pro důl Evžen, důl Václav se stal závodem č. 2.

V rámci útlumu těžby uhlí a likvidace neefektivních provozů byla těžba uhlí na dole Václav v roce 1967 urychleně ukončena. Těžní věž byla demolována, technické zařízení odstraněno. +more Jámy byly zasypány v roce 1973.

Strojní a technické vybavení

Důl Alpine / Václav

Těžní jáma byla v roce 1902 vybavena parním těžním strojem systém Gutehoffnungshütte, vyrobeným v roce 1901 strojírnou Andritz ve Vídni.

Na větrní jámě byl instalován elektrický ventilátor typu Geissler o výkonu 300 m³/min, vyrobený v roce 1901 firmou Breitfeld Daněk z Prahy.

V roce 1902 byla zahájená těžba kamenného uhlí a postavena elektrická ústředna, která v dalším období byla společná pro důl a koksovnu. Elektrárna a kotelna byly odděleny v samostatných budovách. +more Kotelna měla plochu 940 m² v níž byly 4 kotly typu Garbe.

Údaje z roku 1938 uvádějí 1 kotel soustavy Breitfeld-Daněk a 3 kotly soustavy Burkhardt o celkové otopné ploše 1450 m². Kotly Burkhardt byly vytápěny koksárenským plynem. +more Teplota vyrobené páry byla 350 °C, tlak 15 atm. Komín u kotelny byl vysoký 70 m a v ukončení nahoře měl průměr 2,5 m. Jako palivo se používal uhelný prach a kaly. Elektrárna byla vystrojena dvěma parními turbínami dodanými firmami První brněnská strojírenská společnost z roku 1908 (montáž 1909) s alternátorem firmy Siemens-Schuckert výkon 650 kW. Druhá turbína byla dodána firmou Bergmann, Berlín, z roku 1912 včetně alternátoru s výkonem 650 kW. K pohonu turbín se uvádí: pára čerstvá (350 °C) a pára smíšená o teplotě 320 °C a tlaku 14 atm. Kondenzační zařízení dodala firma Škoda Plzeň. Původně dřevěnou 17,5 m vysokou chladicí věží obdélníkového půdorysu protékalo 700 m³/hod. chladicí vody, dodala firma Overhoff v roce 1908 a přestavěna byla v roce 1920. Elektrárna mimo jiné dodávala elektrický proud k osvětlování kolonií, úřednických bytů i cizích domů.

V roce 1908 bylo postaveno prádlo soustavy Baum s výkonem 80 tun za hodinu, třídírna soustavy Škoda o výkonu 60 tun za hodinu.

V letech 1918-1923 probíhala první rekonstrukce dolu. Těžní jáma dosáhla hloubky 580 m. +more Na tehdejší větrní jámě byla postavena těžní věž, strojovna a parní stroj systém Radovanovic a v roce 1923 byla přeměněna na jámu těžní a vtažnou. Těžní jáma byla vybavena ventilátory a přeměněna na jámu výdušnou. Současně byl postaven turbokompresor stlačeného vzduchu s výkonem 10 000 m³/minutu, tlak 6 atm. V roce 1929 byly ještě 2 záložní kompresory. Dvoustupňový kompresor Riedler s výkonem 2 500 m³/hodinu, poháněný dvojčitým parním strojem a záložní dvoustupňový kompresor s výkonem 1440 m³/hod. , poháněný jednoválcovým parním strojem. Oba pro tlak vzduchu 6 atm.

Těžní věž větrní jámy měřila od ohlubně po osu lanovnic 22 m, lanovnice měly průměr 4 m, dosah do hloubky 500 m jednoetážovou klecí, dodáno firmou Wagner, Blro, Kruz, Gratz. Parní těžní stroj Andritz (tlak páry 10 atm. +more) a rychlost 10 m/s.

Těžní věž těžní jámy měřila od ohlubně po osy lanovnic 34,25 m, lanovnice měly průměr 5 m, dosah do hloubky 800 m dvouetážovou klecí, dodavatel Vítkovické železárny. Těžní klec dvouetážová pro 2 vozíky, rychlost pro těžbu 14 m/s.

Důlní voda v roce 1928 se čerpala dvěma elektrickými pístovými čerpadly s výkonem 600 l/min. na třetím patře, na pátém patře dvěma elektrickými odstředivými čerpadly s výkonem 500 l/min. +more a na šestém patře dvojčitým pístovým čerpadlem na vzduchový pohon o výkonu 350 l/min.

Pro vodorovnou dopravu sloužily v dole 4 benzolové lokomotivy Deutz s výkonem 14 HP a 22 HP, na třetím patře byla lanová dráha 1 450 m dlouhá, poháněná vzduchovým pohonem o výkonu 30 HP.

V letech 1905-1907 probíhala výstavba 3 km železniční vlečky, která procházela sesuvným terénem. Z důvodu vystavění mnoha opěrných zdí se stavba trati protáhla na dva roky. +more V roce 1927 k posunu na seřadišti sloužila jedna benzolová lokomotiva Deutz s výkonem 22 HP a jedno elektrické posunovadlo o výkonu 8 HP.

Koksovna

Součástí dolu Václav byla koksovna, její výstavba započala v březnu 1908, do provozu byla uvedená v červnu 1909 skupina 40 regenerativních pecí typ Oto-Hoffmann, které byly nepřetržitě v chodu do října 1921. Při modernizaci v roce 1920 až 1921 byla zde postavená nová skupina 40 koksových pecí typu KOPPERS s příslušným vytlačovacím, obsazovacím a pěchovacím zařízením. +more Současně byla postaven 120 m dlouhý most s řetězovou dráhou pro dopravu praného koksového uhlí z prádla do železobetonového zásobníku (věže) o objemu 500 tun. Veškeré zařízení zahájilo provoz v roce 1923. Objem kosové pece byl 950 kg suchého uhlí, koksovací doba 24 až 25 hodin. Koksárenský plyn se spaloval pod trubkovými kotly v kotelně.

V roce 1918 na příkaz ministerstva vojenství se zde vyráběla čpavková voda pro továrnu na síran amonný. V roce 1924 firma Dr. +more Otto & Corp. , Dahlhausen, postavila továrnu na benzol s parním turbínovým odsavačem plynu soustavy Jaeger a v továrně na síran amonný, odpařovač soustavy Koeppers o výkonu 200 m³ čpavkové vody za hodinu. Mimo koks se vyráběla čpavková voda, síran amonný, dehet, smola a benzol. Vyrobený benzol se mimo jiné používal v závodních důlních lokomotivách.

V roce 1946 pro zastaralé zařízení byla koksovna zrušena.

Současný stav

Stavební objekty byly po zrušení dolu Václav z větší části využívány ke komerčním účelům. Z původních staveb byla snaha dochovat kotelnu s komínem, strojovnu a správní budovu. +more Objekty byly v roce 1996 prohlášeny kulturní památkou, ministerstvem kultury ČR bylo rozhodnutí revidováno a částečně v roce 2010 prohlášení zrušeno. Kulturní památkou je nyní pouze správní budova. Budova strojovny u zasypané jámy č. 1 je využívána právnickou osobou ke komerčním účelům. Strojovna z hrázděného zdiva (ocelová konstrukce vyzděná cihlami) Správní budova v roce 2023 Zasypaná jáma č. 1.

Těžba uhlí

Za dobu svého trvání Důl Václav (Alpineschacht) dobýval uhlí ze slojí v porubských a jakloveckých vrstvách ostravského souvrství z hloubky cca 580 m . Nejvyšší těžba byla v době okupace v letech 1940-44 a potom v letech 1958-1966. +more Uhlí bylo dobýváno z polostrmých (šikmých) a strmých slojí o dobývací mocnosti 0,6 - 5 m. Nejbohatší byla východní část se strmě uloženými slojemi v partiích orlovské vrásy. Způsob těžby byl stěnování a piliřování se zakládkou nebo na zával . K dispozici v roce 1927 mimo jiné byly dva pojízdné řetězové šramací stroje firmy Mavor & Coulson-Universal a Eickhoff a 24 sloupových šramaček typu Demag-Duisburg, Flottmann a Vítkovice.

Údaje o dolu Alpine / Václav

Ubytování

Pro ubytování havířů postavil důl v dělnických koloniích v letech 1900 - 1921 celkem 36 domů.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Matěj Miloš, Klát Jaroslav, Korbelářová Irena. Kulturní památky Ostravsko-karvinského revíru, Ostrava, 2009, s. 83 až 86 * Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru, Anagram 2003

Externí odkazy

[url=http://www.zdarbuh.cz/reviry/okd/dul-vaclav-jama-alpinka-v-orlove/]http://www.zdarbuh.cz/reviry/okd/dul-vaclav-jama-alpinka-v-orlove/ 23.1.2015[/url]

Václav Kategorie:OKD Václav Žofie