Důlní revír Knötel

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Důlní revír Knötel je bývalá hornická oblast v Krušných horách. Nachází se severně od Krupky v místech okolo lanové dráhy na Komáří hůrku v katastrálním území Horní Krupka v okrese Teplice. Býval nejrozsáhlejším revírem krupecké oblasti. Od čtrnáctého století se v něm těžil především cín a později také molybdenit a draselný živec. Odvaly starých dolů jsou vyhledávanými mineralogickými lokalitami. Oblast revíru včetně několik důlních děl je od roku 2013 chráněna jako kulturní památka.

Historické doly

Cínová ložiska jsou v revíru vázána především na ploše uložené greisenové žíly v rulovém plášti granitu. Výjimečně se vyskytovaly také stříbronosné žíly galenitu. +more V době od čtrnáctého do devatenáctého století byly dobývány desítkami drobných dolů, jejichž hloubka dosahovala maximálně třicet až padesát metrů a v terénu se po nich zachovaly zejména odvaly a zabořená ústí štol. Ze sedmnáctého až devatenáctého století je znám např. důl , štola (štola Sedmi spáčů), štola Juda nebo šachta . Ze závěrečné fáze dolování, kdy bývaly štoly delší a jámy hlubší, pochází odvaly a Josef. Důl Regina roku 1813 navštívil Johann Wolfgang von Goethe.

Jedním z nejstarších reliktů po dolování v revíru je propadlina Zwickenpinge (původně snad ) poblíž novodobé štoly Barbora. Pochází z šestnáctého století a má rozměry 50 × 35 metrů. +more Podsedala ji štola . Přibližně sto metrů západně od propadliny se nachází 130 metrů dlouhá povrchová dobývka na Mahlerově žíle.

Novodobé doly

Těžba v revíru byla obnovena během druhé světové války, kdy se kromě cínu začal těžit také molybdenit a draselný živec. Ložisko se dobývalo pomocí čtveřice štol zvaných Prokop, Barbora, Václav a Večerní hvězda až do roku 1956, kdy byla těžba ukončena. +more Štola Prokop byla propojena se štolou Barbora a sloužila především k průzkumu křemeno-molybdenitového pně nad štolou. Štolu Barbora spojuje se štolou Václav strmá úpadnice, která umožnila ruční těžbu draselného živce nad i pod úrovní štoly, ale sloužila také k těžbě rud molybdenu, cínu, wolframu a lithia. Štola Václav z roku 1948 byla hloubena k průzkumu hlubších partií ložiska. Štola Večerní hvězda patřila k historickým dolům a pokusně byla znovu otevřena v letech 1913-1914, 1928 a v roce 1948. V padesátých letech dvacátého století byla pod ústím staré štoly vyhloubena nová. Původně ji pojmenovali Václav II a Naděje, ale později byla přejmenována na Večerní hvězdu. V provozu byla do roku 1953.