Dům U Křížku (Kadaň)

Dům U Křížku (čp. 329) je historický dům na Sedleckém předměstí v ulici Jiráskova (dříve Josefská), v Kadani.

Dějiny domu a jeho majitelé

Dům U Křížku je jedním z mnoha prastarých domů Sedleckého předměstí, které bylo pro svůj vesnický charakter též nazýváno Víska. Ulice nesla až do druhé poloviny 19. +more století jméno Zözel. Poté se od roku 1881 jmenovala Josefská podle císaře Josefa II. a do roku 1945 Sternbergerova, a sice na počest kadaňského purkmistra J. M. Sternbergera (†1822). Vznikla před západním městským opevněním, které mělo ve své vnější hradbě mezi Vodní a Svatou bránou celkem šest obranných bašt čili věží, tzv. Zözelbasteien, přičemž ta hlavní, tzv. Sedlecká bašta, stála přímo naproti domu U Křížku a zbořena byla teprve kolem roku 1990. Dům U Křížku vlastnil na přelomu 19. a 20. století Josef Hoßner, jehož manželka Anna zde provozovala kramářskou živnost. Kromě toho v tomto předměstském domě působil i švec Josef Langer, jenž byl zároveň zelinářem a obchodníkem s kořením. Zhruba v letech 1916 až 1927 se jako majitelka domu U Křížku uvádí Theresia Gubová, pocházející z prastaré měšťanské rodiny, v Kadani doložené již v 16. století. Její příbuzný Alfred Guba byl například ředitelem zdejší dívčí měšťanské školy. K roku 1944 se u ní v podnájmu připomíná Emilie Hermannová. Protější dům čp. 546 vedle Sedlecké bašty, dnes také zbořený, patřil židovské rodině Klauberových, která obchodovala s dobytkem. Ve dvacátých letech 20. století v domě U Křížku také krátce žila v podnájmu židovská rodina Hauptmannových původem z polské Varšavy, totiž manželé Chaim a Hinka se synem Jakobem. Obě tyto rodiny byly pronásledovány během druhé světové války nacisty a mnoho z pronásledovaných se stalo oběťmi holokaustu. Jako například Albine Klauberová z domu čp. 546, jež byla roku 1942 zavražděna v koncentračním táboře Treblinka.

Domovní znamení

Ve výklenku původně klasicistní fasády domu U Křížku, opatřeném prosklenými dvířky, je umístěn malý dřevěný kříž s porcelánovým Kristem, který může pocházet ještě z 19. nebo počátku 20. +more století. Je to jedno z mála domovních znamení na Sedleckém předměstí. Ukřižovaný Kristus, základní křesťanské znamení, byl často umisťován na domovní fasády jako zhmotnělá modlitba majitelů o Boží požehnání a ochranu před neštěstím.

Zajímavost

Název Sedlecké předměstí prošel v průběhu historie vývojem. Od středověku byla tato čtvrť nazývána jako Ves nebo Víska, německy Dörfel či Dörflein. +more Od 15. století je však pro zástavbu před hradbami, tudíž pro nynější Jiráskovu ulici, doložen název Czoczel či Czeczel. Německojazyční vlastivědci neumějí toto slovo přeložit a připouštějí, že může mít dávný slovanský původ, například může být odvozené ze slova čeček či čuček, což může znamenat čekaná nebo hlídka. V prvorepublikových časech se mezi českou menšinou ujalo vysvětlení, že Víska byla kdysi slovanskou osadou, která se po založení královského města stala jedním z jeho předměstí, pojmenované Sedlec (německy Zözel). na hradebním parkánu mezi Sedleckou baštou a tzv. Ptačími domky byla již v roce 1756 zřízena střelnice. Kadaňští ostrostřelci, rekrutující se z řad místních měšťanů, obdrželi v roce 1810 vlastní prapor a roku 1845 si tu vystavěli vlastní restauraci nazvanou Střelnice. I nyní zůstává důležitým centrem kadaňského kulturního a spolkového života.

Odkazy

Literatura

U Křížku