Dům U Zlatého slona

Bývalý Dům U Zlatého slona, také Cukrovský nebo Laschův, je novobarokní stavba čp. 609/9 v Praze 1 na Starém Městě, postavená roku 1905 na nároží Staroměstského náměstí, Dlouhé třídy a Týnské uličky.

Od roku 1958 je dům chráněn jako kulturní památka

Historie

První písemně doložený majitel domu byl k roku 1357 Franca Rokczaner, další majitel Cuncz Longus (česky Kunc Dlouhý) už své přízvisko zvolil podle ulice, nadále nazývané Dlouhá. Označení domu U slonů nebo U slona se původně vztahovalo na sousední dům čp. +more 610/I na rohu Týnské uličky, s nímž byl spojen v jeden, roku 1427 je zmíněn v kronice Bartoška z Drahonic. O rok později byl obyvatel (či majitel. ) domu, husitský hejtman Hynek z Kolštejna, nalezen mrtev poté, co ho lotr Makowec zabil a svrhl z okna na dvůr. Od středověku byl v domě hostinec.

Dům prošel přestavbou renesanční, ze které se až do jeho zboření zachovala sgrafita a barokní portál do náměstí.

Roku 1629 dům koupila Kateřina Ludmila Dvořecká, rozená hraběnka Šliková a po ní se vystřídali další majitelé. Václav Josef hrabě Cukr z Tamfeldu (1687-1729) zdědil dům po své matce a společně s manželkou Marií Annou z Trauttmansdorffu-Weinsbergu († 1731) dal roku 1719 dům přestavět a fasádu upravit na pozdně barokní; do štítu průčelí dal vsadit alianční erb svůj a své manželky. +more Dvojice oválných znakových štítů byla přenesena na oblouk arkády dnešního domu. Po nich dům zdědil jejich syn Jan Erasmus Cukr z Tamfeldu († 1781), majitel zámku v Újezdu Svatého Kříže a poslední mužský potomek svého rodu.

Dům v 19. století obýval židovský obchodník Mojžíš Koppelmann Lasch s manželkou Barborou, kteří zemřeli bez potomků. +more Tak dům přešel do majetku židovské obce a od ní byl roku 1902 prodán městu Praze.

Přes protesty Klubu Za starou Prahu byl roku 1904 zbořen v rámci asanace staré Prahy. Při bourání byla nalezena kamenná gotická žebra kleneb, štít a malované trámy stropů, jež zdokumentovaly fotografie Jindřicha Eckerta pro Památkový sbor hl. +more m. Prahy.

Mezi léty 1958-1993 část prostor a dvůr užíval Pohřební ústav hl. m. +more Prahy a v přízemí byla restaurace nejnižší, tj. IV. cenové skupiny. Po roce 1968 se sem kromě stálých hostů z řad zaměstnanců Pohřební služby stahovali disidenti a další nemajetní hosté, kteří hostinec nazývali U rakviček.

Popis

Třípatrový dům se čtvrtým patrem v mansardové střeše je novostavbou od stavitele Františka Schlaffera z roku 1905. Stojí na trojúhelné parcele mezi Staroměstským náměstím, Dlouhou třídou a Týnskou uličkou. +more Díky své situaci a arkýři vysunutému do nároží na dvou obloucích arkád je výraznou dominantou v dálkových pohledech z Dlouhé třídy, Dušní i Kozí ulice. Přesahuje tak uliční čáru, stanovenou plánem asanace.

Z hlediska stylu architektury je dům eklektickou kombinací prvků barokních a renesančních. Barokní je fasáda i socha atlanta nesoucí arkýř - volná replika barokní sochy Platzerovy z portiku Nové mincovny v Celetné 36. +more Renesanční jsou zbytky fresek na boční fasádě do Malého náměstí. Arkýř se podobá nedalekému arkýři domu U Zlatého rohu čp. 4/I, fresky.

Fasáda do Staroměstského náměstí je svou štukovou dekorací přizpůsobena sousednímu domu U černé koule, čp. 610/I. +more Hlavní průčelí do Dlouhé třídy je devítiosé s lodžií na střední ose a se dvěma poli nástěnných maleb na fasádě druhého patra: první zobrazuje hejtmana Hynka z Kolštejna v souboji s útočníky. Na druhém je vymalován příchod Jiřího z Poděbrad k volbě králem na Staroměstskou radnici, uprostřed je vyobrazen jeho rodový znak pánů z Kunštátu a Poděbrad.

Dům byl projektován jako činžovní s restaurací v nároží a svým účelům tak slouží dosud.

Situaci po dokončení novostavby zachytila fotografie z Bellmannova ateliéru z roku 1906.

Galerie

20190204 OldTownView 3831 (47463529451). jpg|Situace v Dlouhé třídě 050 Staroměstské Náměstí, convent Paulí i casa de la Creu d'Or. +morejpg|Situace do Staroměstského náměstí Dům U Zlatého slona. jpg|Arkýř Maskaron pod lodžií domu U Zlatého slona. jpg|thumb|Maskaron - dívčí hlava Freska U Zlatého slona. jpg|Freska:Jiří z Poděbrad českým králem Freska 2. z domu U Zlatého slona. jpg|Freska:Poslední boj Hynka Kolšovského.

Odkazy

Reference

Literatura

TOMEK, Václav Vladivoj:Základy starého místopisu pražského, I. díl: Staré Město pražské, Praha 1866, s. +more 22-23. * VLČEK, Pavel a kol. : Umělecké památky Prahy. Staré Město a Josefov. Praha : Academia, 1996: s. 412-413.

Externí odkazy

U zlatého slona Kategorie:Restaurace v Praze Kategorie:Kulturní památky na Starém Městě (Praha) Kategorie:Stavby na Starém Městě (Praha) Kategorie:Staroměstské náměstí