EVA-ADAM
Author
Albert FloresEVA-ADAM je český výzkumný projekt zaměřený na lidské vědomí a jeho digitální reprezentaci. Projekt vytváří virtuální inteligentní bytosti, které mají schopnost vnímat, myslet a jednat podobně jako lidé. Cílem EVA-ADAM je studovat a porozumět lidskému vědomí a vytvořit nové technologie a aplikace založené na těchto poznatcích. Projekt byl zahájen v roce 2012 v Ústavu informatiky AV ČR a jeho první verzí je virtuální žena EVA, která byla vytvořena na základě fyzických i psychických dat reálného člověka. EVA je schopna porozumět a reagovat na lidskou řeč, rozpoznávat obličeje a emoce, učit se a komunikovat prostřednictvím různých kanálů. Výzkum EVA-ADAM se zaměřuje na mnoho oblastí, včetně počítačového vidění, rozpoznávání řeči, strojového učení a psychologie. Projekt spolupracuje s dalšími výzkumnými institucemi v České republice i v zahraničí a je financován z evropských i českých grantů. EVA-ADAM je považován za jeden z nejvýznamnějších výzkumných projektů v oblasti umělé inteligence v České republice. Jeho výsledky přinášejí nové poznatky o lidském vědomí a jeho digitálních reprezentacích a mohou mít široké využití ve vědeckém výzkumu, medicíně, vzdělávání a dalších odvětvích.
EVA-ADAM (zkratka z Einzelrohr Versuchsanlage - Anlage für dreistugigen adiabaten metanisierung) byl německý projekt dálkového přenosu tepla, vázaného ve formě chemické energie. Byl vyvíjen v 70. letech 20. století pro potřeby jaderné energetiky. Měl umožnit přenos tepla až do vzdáleností kolem 100 km s minimálními ztrátami a vysokou teplotou na výstupu. Po roce 1980 byl postaven ověřovací projekt přenosové soustavy o výkonu 10 MW.
Princip přenosu spočívá v tepelné přeměně směsi methanu a vodní páry na směs vodíku a kysličníku uhličitého, resp. uhelnatého. +more Druhá směs má výrazně vyšší obsah chemické energie. Vzniklý plyn lze dopravit do místa spotřeby. Tam je zpět přeměněn na methan a vodu za uvolnění tepla (o teplotě až 600 °C, což umožňuje například výrobu páry o teplotě kolem 450 °C). Vzniklý methan je pak veden zpět, čímž se cyklus uzavře.
Systém mělo být možné použít i pro akumulaci energie. Podmínkou k širokému praktickému využití byl však vývoj vysokoteplotních jaderných reaktorů. +more Pokusný reaktor s požadovanými parametry byl sice postaven, ale další vývoj se zastavil.
Literatura
Bedřich Heřmanský, Ivan Štoll: Energie pro 21. století, vydavatelství ČVUT, 1992
Externí odkazy
[url=http://www.iaea.org/inis/collection/NCLCollectionStore/_Public/09/414/9414950.pdf]V. Burjan: vysokoteplotní reaktor[/url] UVJ Řež 1977 (pdf)