Ebonit
Author
Albert FloresEbonit je umělá hmota, která vzniká vulkanizací směsi balzamové gumy s přídavkem sloučeniny síry. Tento proces způsobuje sítnatění gumy a vytváření pevné, elastické a odolné látky. Ebonit se poprvé začal vyrábět v 19. století a brzy se stal populárním materiálem pro výrobu různých produktů, včetně elektrických izolátorů, knoflíků, stolních hraček a hudebních nástrojů. V současnosti se výroba ebonitu poněkud snížila kvůli rozvoji modernějších materiálů, ale stále se používá ve specifických oblastech, například v elektrotechnice a ve vědeckém průmyslu. Díky své pevnosti, odolnosti vůči chemikáliím a elektrické nevodivosti je ebonit ceněný a využívá se tam, kde je vyžadována tato kombinace vlastností.
Ebonitové desky v automobilu Citroen Ebonitový náramek, Švédsko, 60. léta 19. století Plnicí pero ASA Maya 2 Hokejový puk z poloviny 20. století Ebonit neboli tvrdá pryž je umělá hmota, jejíž výrobu vynalezli bratři Charles a Nelson Goodyearovi. Tato hmota byla s velkým úspěchem předvedena roku 1851 na Great Exhibition v Londýně jako náhražka drahého ebenového dřeva.
Hmota byla vyráběna z přírodního nebo umělého kaučuku procesem vulkanizace, která probíhá delší čas než v případě běžné pryže. Delší čas vede k dokonalému nasycení vazeb kaučuku se sírou. +more Množství síry, které obsahuje, se může značně lišit, ale obvykle je relativně vysoké (30-40 %).
Vlastnosti
Je to velmi tvrdý elektrický izolant černé barvy s možností vyleštění do vysokého lesku. Vykazuje odolnost vůči chemikáliím. +more Relativní permitivita εr je 2,5 až 5.
Použití
Od 60. let 19. +more století se experimentovalo s různými možnostmi využití ebonitu jako náhražky ebenového dřeva nebo trvanlivého plastu, který dobře odolává otřesům, například v dopravních prostředcích. Jeho tepelně izolačních vlastností se využívalo při montáži součástek elektrických přístrojů; vyráběla se z něj černá pouzdra olověných akumulátorů, přístrojové desky nebo držadla pák v autech, dále například sportovní potřeby jako bowlingové koule nebo hokejové puky, náústky saxofonu či dýmky nebo pianové klávesy. Estetické kvality i pružnosti ebonitu se využívalo i ve šperkařství.