Echinopsis eyriesii

Echinopsis eyriesii je jihoamerický kulovitý kaktus s velkými nočními květy. Je to nejznámější a nejčastěji pěstovaný kulovitý kaktus. Do Evropy byl dovezen roku 1830 a již v 19. století se široce rozšířil do měšťanských salonů, na pavlače činžáků i za okna vesnických chalup. Svým vzhledem, kdy z tmavězeleného, nevzhledného, často zanedbaného stonku najednou vyraší překrásný květ představuje archetyp kaktusu.

Výskyt

Echinopsis eyriesii patří mezi skupinu nížinných echinopsisů rostoucích v travnatých rovinách Paragauye, Uruguaye a Brazílie. Původní oblast zasahuje Uruguay a přilehlé oblasti Jižní Brazílie a Argentiny. +more Oblast je rovina s nepatrnými pahorky do 200 m n. m. Podnebí je tropické, kontinentální. V zimě v červenci a srpnu je zde zcela sucho. Ve vrcholném létě v prosinci a lednu je krajina zaplavována přívalovými dešti a nasáklá vodou. Roční srážky mohou dosáhnout až 1500 mm a průměrné roční teploty 25 až 30 °C. Pokles teploty k nule je vzácný i když je krajina otevřena jižním studeným větrům pamperos. Zde v travinách a řídkých křovinách rostou echinopsisy spolu se zástupci rodů Notocactus, Gymnocalycium, Frailea, Cleistocactus a dalšími cereusy. Krajina je intenzivně využívána a E. eyriesii je dnes znám jen z nalezišť v západní Uruguayi a vzácně v Argentině.

Popis

Stonek

zpočátku kulovité kaktusy, které později rostou válcovitě. Běžná velikost dosahuje až 12 cm v průměru a výška okolo 0,3 m. +more Prastaré exempláře mohou být vyšší, z přírody je udávána výška až 1,5 m. Tmavozelený stonek je členěn do obvykle 9 -13 ostrohranných přímých žeber. Velké exempláře jich mohou mít až 18. Areoly nesou opadavou šedobílou vlnu. Okrajové trny jsou tenké, 5 až 10 mm dlouhé, mohou i chybět. Středové trny mají tvar krátkých, u báze silných kuželů, jsou hnědočerné. Je jich 4 až 8. Na spodní části se tvoří odnože. Mladé rostliny a odnože mají zpočátku otrnění delší a slabší, kuželovité trny se objevují až později. Kořeny jsou tenké, svazčité.

Květ

je až 25 cm dlouhý a 12 cm široký. Květní trubka má silnější bázi představující základ semeníku, pak se zužuje a je různě prohnutá. +more Je tmavozelená a je porostlá šupinami a tmavošedými až černými chlupy. Na konci se rozšiřuje v nálevkovitou korunu. Spodní vnější okvětní lístky jsou spíše čárkovité a nazelenalé, vnitřní korunní lístky jsou široké a bílé. Po obvodu vnitřku květu je množství tyčinek. Jícen květu není zbarven, prosvítá zelená barva trubky. Přítomnost růžových odstínů v květu ukazuje na hybridizaci. Květ intenzivně voní. Otvírá se po setmění večer. V slunečném počasí příští den vadne, při chladném, deštivém počasí vydrží dva, vzácně tři dny. Plod je až 5 cm dlouhý, zelený, porostlý chlupy a obsahuje velké množství černých semen.

Diferenciální diagnostika

Dalšími, již dávno poměrně často pěstovanými kaktusy rozšířenými u nekaktusářů jsou Echinopsis oxygona a příbuzné druhy E. multiflora a E. +more multiplex a jejich hybridy. Mají stejný protáhlý stonek s ostrými žebry. Liší se delšími trny či přítomností růžové barvy v květu. Mnohdy květům chybí vůně.

V supermarketech je v současnosti nabízen Echinopsis subdenuta, který je podobný malému Echinopsis eyriesii. Liší se světle zelenou barvou pokožky, hrany žeber jsou zaoblené a areoly jsou beztrné, s množstvím bělavé vlny. +more I v pozdním věku zůstává ploše kulovitý.

Hybridizace

Echinopsis eyriesii byl často již v 19. století zahradníky hybridizován s dalšími druhy echinopsisů. +more Později, od 30. let minulého století, byl po objevení příbuzných horských lobivií s nimi hybridizován pro získání velkých a barevných květů. Z těchto modernějších hybridů je populární skupina hybridů pod názvem Paramont. V Brně se šířily další moderní hybridy Franka Reinelta, kalifornského šlechtitele, který vystudoval brněnský Pomologický ústav a později zasílal do brněnské pěstírny kaktusů semena. Dále v Čechách vznikl např. hybrid Zázrak nad Vltavou, který se objevil i v detektivní inscenaci s Milošem Kopeckým.

Pěstování

Echinopsis eyriesii má mezi kaktusy výjimečné postavení. Byl často pěstován a nabízen zahradnickými firmami. +more Snadno se pěstuje a množí odnožemi. Má fascinující velké vonné noční květy a tak jsou milovníci rostlin ochotni se o něj starat po celý rok pro jeden nebo pár magických večerů s kouzlem exotiky. Tak již v roce 1929 mohl Oskar Smrž (Kniha o kaktusech, 1929) napsat: “Bývá to obyčejně druh E. Eyriesii, . který bývá v domácnostech pěstován a vedle hojivé aloe, mořské cibule, fuchsie a pelargonie je populární květinou, za okny bytů na periferii měst nebo na venkově zhusta vídanou. “ nebo Jan Těšitel (Pěstování kaktusů a rostlin tučnolistých, 1930): “. zvláště E. eyriesii jsou velice známé a tam, kde snad pouze jediný kaktus za okny pěstovaný, určitě bývá tento. “ O více než půl století později Rudolf Slaba (Kaktusy, 1994) konstatuje: “Echinopsis eyriesii je v kultuře pravděpodobně nejrozšířenější kaktus. “ nebo Stanislav Peleška (Zelení ježci, 1989) : “Téměř všichni kaktusáři nacházeli své první pichlavé přátele právě mezi echinopsisy. Darovaným odnožím se dobře daří a svádějí k následování. “ Na Slovensku Alexander Urbán píše (Čarovné tŕne, 1972) : “E. eyriesii (Turp. ) Zucc. Je to náš nejrozšířenější kaktus. “ V současné době je nabídka kaktusů pro veřejnost v květinářstvích a supermarketech druhově velmi pestrá. Právě vhledem k roztříštěnosti v zastoupení ostatních druhů a díky svému rozšíření z minulosti mezi pěstiteli i nekaktusáři je Echinopsis eyriesii nejspíš i nadále nejrozšířenější druh kulovitého kaktusu u nás.

Do Evropy jej dovezl pěstitel A. Eyries roku 1830. +more Jako typový druh nového rodu Echinopsis jej roku 1837 popsal Joseph Gerhard Zuccarini. Od té doby byl často pěstován a nabízen zahradnickými firmami. Byl široce pěstován a nabízen zahradníky již ve 2. polovině minulého století a byl také často hybridizován s příbuznými druhy. V poslední době byla opět dovezena druhově čistá semena z nalezišť.

Echinopsis eyriesii je kaktus mimořádně odolný k pěstitelským chybám a snadno se množící odnožemi. Díky tomu se stal široce pěstovaným. +more Jediné, co jej zahubí je mráz. Přesto je vhodné mu poskytnou přiměřené podmínky, za kterých bohatě kvete. Přes léto je možné umístění ve volné kultuře, na balkoně, v zahradě. Místo může být i částečně zastíněné. Zálivka má být bohatší (v rámci kaktusů) a doporučuje se přihnojování. Přezimování zcela suché, při 8 až 15 °C. Množí se obvykle odnožemi, ale je vhodné vybírat k množení málo odnožující jedince, kteří ochotněji kvetou.

Echinopsis eyriesii zejména hybridizovaný s nějakou lobivií, která mu dává mohutný kořenový systém, je používán jako podnož pro roubování choulostivých kaktusů. V Československu byla vyvinuta metoda roubování již malých semenáčků na echinopsis. +more Jako podnož v 30. letech sehrál významnou úlohu při hybridizaci astrofyt.

Galerie

Soubor:Echinopsis_eyriesii_BlKakteenT72. jpg| Echinopsis eyriesii Kresba z roku 1904. +more Soubor:Echinopsis_sp. _c-3266_-_04. jpg| Echinopsis eyriesii Typický tvar stonku. Soubor:ZTS_F297_Echinopsis_eyriesii. JPG| Echinopsis eyriesii Detail žeber a otrnění s poupaty. Soubor:Echinopsis oxygona 9206 cr. jpg| Echinopsis eyriesii Detail zeleného jícnu květu. Soubor:Echinopsis araliana Khanon Xo6 Select203. jpg| Hybridní Echinopsis eyriesii s obrovským květem. Soubor:Echinopsis oxygona (4). jpg|Echinopsis oxygona Typické rostliny. Soubor:Echinopsis_spec,_flourishing. jpg| Echinopsis oxygona Vysoký prastarý exemplář. Soubor:Echinopsis subdenudala (3103262815). jpg| Echinopsis subdenudata Větší trs ve volné kultuře.

Odkazy

Reference

Literatura

Ullmann J.: Echinopsis není jen podnož k roubování, Kaktusy, r. XXV, č. 5, 6, 1989, ISSN 0862-4372 * Schutz B.: Kvetoucí Echinopsis, Kaktusy, r. XVI, č. 6, 1980,

Externí odkazy

[url=http://exoticke-rostliny. atlasrostlin. +morecz/echinopsis-eyriesii]Echinopsis eyriesii[/url] * [url=http://www. cactuspedia. info/schede/ECHINOPSIS_HYBRID/Echinopsis_hybrid/Echinopsis_pink_nr1/echinopsis_hybrid_pink_nr1. htm]Cactuspedia Echinopsis hybridy[/url] * [url=http://www. cactuspedia. info/schede/ECHINOPSIS/Echinopsis_subdenudata/Echinopsis_subdenudata/Echinopsis_subdenudata. htm]Cactuspedia Echinopsis subdenudata[/url] * [url=http://www. cact. cz/noviny/2010/11/ABC_18. htm]Rod Echinopsis[/url].

Kategorie:Kaktusovité Kategorie:Flóra Brazílie Kategorie:Flóra jihu Jižní Ameriky