Edita Anglická

Edita Anglická (cca 910 /mezi 905-912/ - 29. ledna 946 Magdeburg) byla jednou z mnoha dcer anglického krále Eduarda I. a díky sňatku také saská vévodkyně, východofranská královna a také královna Svaté říše římské.

Z Anglie na kontinent

V rámci utužení vztahů mezi saským a anglickým dvorem Jindřich I. +more Ptáčník někdy v průběhu roku 929 rozhodl o vhodné ženitbě svého syna Oty. Král Ethelstan vyslal do Kolína pod biskupským dohledem hned dvě své sestry, Editu (Eadgifa) a Ecgvinu (Aelgifa), aby měl Ota na výběr. Na podzim 929 byla v Quedlinburgu uzavřena svatba Oty s Editou. Mladší sestra Aelgifa (zv. též Adivea) byla provdána podle autora Světové kroniky Ethelwerda za „jakéhosi krále při Jupiterských horách“ (míněny jsou Alpy). Gandersheimská jeptiška Hrotsvita, autorka básně Gesta Odonis jmenuje mladší sestru Edity jako Adivu. V roce 1953 přišel numismatik Pavel Radoměrský s hypotézou, že při svatbě byl přítomen také český kníže Václav, který měl odvést mladší sestru Edith Elfgifu (Aldgithu) do Čech jako nevěstu pro svého synovce Boleslava II. Tato hypotéza má mezeru hlavně v tom, že v době svatby Oty I. zřejmě nebyl Boleslav II. ani na světě. Pravděpodobnější je, že byla provdána za saského šlechtice.

Edita po svatbě získala jako jitřní dar město Magdeburg, kde se mladí manželé také usadili. Manželství bylo pravděpodobně šťastné. +more Královna věnovala Otovi "nepřetržitou péči" a někdy mu také "troubila do uší" svá přání. Porodila Otovi dvě děti - syna Liudolfa (* 930) a dceru Liutgard (*931).

Po smrti Jindřicha Ptáčníka byl Ota korunován a 7. srpna 936 byla v Cáchách mohučským arcibiskupem korunována i Edita. +more Dle dobových svědectví mladá královna neměla úplně nejlepší vztahy se svou ambiciózní tchyní Matyldou. Ve sporu, který Matylda měla kvůli financím s oběma syny, se však Edita překvapivě postavila za svou, zřejmě o pouhých deset let starší tchyni. Podle jeptišky Roswithy z Gandersheimu byla Edita "nejlepší ze všech žen".

Zemřela v jednatřiceti letech a byla pochována v kostele kláštera svatého Mořice, který roku 937 sama založila.

Reference

Literatura

Věra Blažková, František Kavka, Hans Altman: Dvanáct římských i českých královen korunovaných v Cáchách, Libri Aquenses, Praha 2004, . * Kurt-Ulrich Jäschke: From famous empresses to unspectacular Queens - The Roman-German empire to Margaret of Brabant, countess of Luxemburg and queen of the Romans (d. +more 1311), in: Anne J. Duggan a kolektiv: Queens and Queenship in Medieval Europe - Proceedings of a conference held at King's College London, April 1995, Boydell Press, Woodbridge 1997, str. 75-108.

Externí odkazy

Kategorie:Wessexové Kategorie:Saské vévodkyně Kategorie:Manželky panovníků Svaté říše římské Kategorie:Zakladatelé klášterů Kategorie:Pohřbení v katedrále v Magdeburgu Kategorie:Narození 10. +more století Kategorie:Úmrtí 29. ledna Kategorie:Úmrtí 946 Kategorie:Ženy Kategorie:Úmrtí v Magdeburgu.