Eduard Brzorád (1820–1898)

Technology

12 hours ago

Author

Eduard Brzorád (1820–1898) byl český stavitel a architekt působící zejména v Čechách a na Moravě v průběhu druhé poloviny 19. století. Narodil se v Nymburce a v mládí se vyučil zámečníkem. Poté studoval na pražské stavovské škole a vyučil se také štukatérem. Po absolvování studií se Brzorád začal angažovat převážně v oblasti stavebních a rekonstrukčních prací na historických objektech a kostelích. Jeho práce zahrnovaly například obnovu Karlštejna, kláštera v Banšké Bystrici a Pražského hradu. Byl také autorem několika novostaveb a úprav. Brzorádova tvorba byla ovlivněna historizmem a romantismem, čímž se přizpůsobil tehdejším módním trendům. Měl také blízko k českému vlastenectví a projevoval to ve svém díle. Během své kariéry spolupracoval s mnoha dalšími významnými osobnostmi českého kulturního života. Po dlouhé a úspěšné kariéře zemřel Eduard Brzorád v roce 1898 v Praze. Jeho práce zanechaly významnou stopu v české architektuře druhé poloviny 19. století a dodnes jsou mnohé z jeho realizací považovány za významné kulturní památky.

Eduard Ferdinand Brzorád (31. ledna 1820 Lochkov - 4. dubna 1898 Německý Brod) byl advokát a notář, okresní starosta v Německém (Havlíčkově) Brodě, nositel rytířského řádu Františka Josefa.

Život

Eduard Brzorád (1820-1898) se narodil 31. ledna 1820 v Lochkově u Prahy. +more Jeho otcem byl státní rada, majitel statku Josef Brzorád (1777-1857) a matkou Anna rozená Delorme. Studoval staroměstské Akademické gymnázium v Klementinu. Jeho třídním učitelem byl Josef Jungmann, spolužáky František Ladislav Rieger či Leopold Hasner von Artha, pozdější ministr a premiér Předlitavska, který se roku 1848 na pozvání svého přítele Dr. Brzoráda s manželkou uchýlil před pražskými nepokoji na Lochkov. Práva studoval v Praze a doktorát získal ve Vídni.

Advokát a notář

Od roku 1849 byl advokátem v Německém Brodě, od roku 1850 kurátorem špitálu v Chotěboři. Od 1851 byl notářem pro České království. +more Byl také přispěvatelem Sboru ke zřízení českého národního divadla či Společnosti Wlastenského musea w Čechách.

V letech 1855-1856 našel u advokáta Brzoráda v době finanční nouze útočiště obrozenecký archivář Jan Hulakovský. V roce 1863 byl Brzorád členem komitétu pro zřízení odboru Jednoty hospodářské pro kraj čáslavský. +more Blízkým přítelem mu byl poslanec zemského sněmu a přední německobrodský občan a soused Vojtěch Weidenhoffer.

Okresní starosta

Roku 1865 se stal prvním okresním starostou nově zřízeného okresního zastupitelstva německobrodského okresu. Národní listy pak přinesly podrobnou zprávu o jeho prvním jednání. +more Okresním starostou zůstal až do smrti. Po něm pak po dvě tříletá období byl okresním starostou jeho syn, též JUDr. Eduard Brzorád.

Roku 1866 radní Eduard Brzorád a starosta Ferdinand Menšík obdrželi nejvyšší uznání Jeho c. k. +more Veličenstva za loajálnost a činy během okupace Pruskem.

Roku 1867 byl kandidátem do zemského sněmu.

Okresní školní rada

Roku 1869 se Brzorád postavil za nové Hasnerovy školské zákony a v okresním zastupitelstvu prosadil volby do školské rady, jejímž členem byl zvolen. Roku 1870 kandidoval do říšské rady, ale nebyl zvolen. +more Roku 1874 byl okresním hejtmanem označen za "důležitou a pevnou oporu státní správy v okrese" a vyznamenán rytířským křížem Františka Josefa. Podle zprávy okresního hejtmana v Německém Brodě Julia Sagassera z roku 1874 se tamní okresní starosta Eduard Brzorád dokázal postavit celozemskému bojkotu a s pomocí ještě jednoho člena okresního výboru prosadil volby do okresní školní rady, sám byl zvolen, a jak se hejtman vyjádřil, velmi prospěšně v ní od té doby působí, ačkoliv musel již od počátku čelit četným tiskovým útokům, pomluvám a nactiutrhání. Svým vlivem nepřipustil, aby okresní zastupitelstvo učinilo demonstrativní politická prohlášení, která by nutně vedla k rozpuštění sboru nebo k jeho nepotvrzení ve funkci.

V 70. letech 19. +more století byl členem pražské pobočky Německého alpského spolku (Deutscher Alpenverein). Také byl správním výboru Pokračovací školy průmyslové a dobrodincem premostrátského a městského reálného a vyššího gymnázia v Německém Brodě.

Osobní život

Jeho přítelem ze studií byl též historik a politik Josef Alexander Helfert, se kterým si dopisoval. Přátelil se i s jeho sestrou Marií Annou. +more Eduardova sestra Anna (1833-1865), která za bratrem z Lochkova ráda jezdila, byla zase důvěrnou přítelkyní Kateřiny Fügnerové. Sestra jejího manžela Jindřicha Fügnera byla Helfertovou manželkou.

1852 se Eduard Brzorád oženil s dcerou význačného statkáře a poslance říšského sněmu Eduarda šlechtice von Krziwanek.

Byl otcem mladočecha JUDr. Eduarda Brzoráda mladšího (1857-1903), tchánem signatáře Pittsburské dohody a redaktora JUDr. +more Hynka Dostála či okresního hejtmana a dvorního rady Alexia Komerse, dědou ministra obchodu JUDr. Jaroslava Kratochvíla. Jeho strýcem byl JUDr. et PhDr. Jan Filip Brzorád (1765-1851), zemský advokát, člen Národního výboru roku 1848, bratranci pak okresní starosta a zemský poslanec Josef Brzorád (1810-1899) či nymburský purkmistr a hostitel Boženy Němcové Antonín Brzorád (1809-1877). Jeho švagrem byl říšský i zemský poslanec Karl baron von Kutschera, synovcem vrchní finanční rada Emanuel Prziborski (1859-1921).

Zemřel v Německém Brodě 4. dubna 1898, pohřben byl vedle své manželky na svatovojtěšském hřbitově. +more V nekrologu, uveřejněném v časopise Osvěta v roce 1904 po předčasném úmrtí jeho syna, o něm zaznělo: „byl muž neobyčejného vzdělání, ale žil v názorech oné doby, jež měla za to, že humanismus vylučuje »úzkoprsé« národní třídění. “.

Dílo

Ueber die Gemeinschaftlichkeit der Beweismittel im Österreichischen Civilprocesse Vom Hrn. Dr. +more Eduard Brzorad in Des Juristen einer Zeitschrift vorzüglich für die Praxis des gesammten österreichischen Rechtes, Jahrgang 1847.