Eduard Nápravník

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Eduard Nápravník (7. června 1839, Bílina – 10. listopadu 1916, Petrohrad) byl český hudební skladatel a dirigent, působící především v Rusku. Po studiích v Praze a Lipsku odešel do Petrohradu, kde se stal dirigentem a skladatelem ve Státním divadle. Spolupracoval s významnými umělci své doby, jako například s básníkem Fjodorem Dostoevským nebo skladatelem Nikolajem Rimským-Korsakovem. Jako skladatel byl Nápravník představitelem romantické hudby a jeho tvorba zahrnovala opery, symfonie, sbory a komorní hudbu. Jeho nejznámější dílem je opera Dubrovský, která byla uvedena v Mariinském divadle v Petrohradu. Přestože operu sepsal v ruštině, přitom sám nedovládl tímto jazykem. Nápravník získal mnoho ocenění a titulů za svůj přínos v oblasti hudby. Byl ředitelem Mariinského divadla a Přímořského divadla v Petrohradu, kde se zasloužil o rozvoj ruské opery a baletu. Eduard Nápravník je považován za jednoho z nejvýznamnějších hudebních skladatelů a dirigentů 19. století. Jeho dílo mělo velký vliv na ruskou hudbu a stal se tak jedním z předchůdců velkých ruských hudebních mistrů, jako byli Petr Iljič Čajkovskij a Alexandr Skrjabin.

Eduard (Francevič) Nápravník (rusky Эдуард Францевич Направник; 24. srpna 1839, Býšť - 23. listopadu 1916, Petrohrad) byl český dirigent a hudební skladatel působící v Petrohradě.

...

Život

Eduard Nápravník se narodil v rodině učitele v Býšti u Hradce Králové. Již v mládí projevil výrazný hudební talent a tak od roku 1850 žil u svého strýce v Pardubicích, kde se učil hře na klavír a varhany. +more Po smrti rodičů v roce 1853 začal na radu svého příbuzného studovat reálné gymnázium a varhanickou školu v Praze. Jeho učiteli byli K. F. Pietsche a F. Blažek. Protože se na varhanické škole tehdy nevyučoval klavír, studoval ještě klavír v Hudebním ústavu Petra Maydla. V této škole se také již v sedmnácti letech stal učitelem. Během své pedagogické činnosti se Eduard Nápravník účastnil veškerého hudebního života v Praze a začal komponovat. Kompozici a instrumentaci studoval soukromě u Jana Bedřicha Kittla.

V roce 1861 obdržel nabídku stát se kapelníkem v soukromém orchestru knížete Nikolaje B. Jusupova v Petrohradě. +more Po dvouletém působení v knížecím orchestru náhodně zaskočil za klavíristu carského Mariinského divadla a již v roce 1862, ve svých 23 letech, se stává varhaníkem a pomocníkem kapelníka Mariinského divadla. Tímto kapelníkem, který způsobil zásadní zlom v Nápravníkově životě byl otec skladatele Anatolije Konstantinoviče Ljadova.

Jako dirigent carského divadla debutoval v roce 1864 nastudováním Mozartova Dona Giovanniho. V roce 1867 byl potvrzen jako druhý kapelník a za necelé dva roky, tedy ve svých 30 letech, byl jmenován prvním kapelníkem. +more Jeho působení v čele tohoto orchestru se podle svědectví současníků stalo vrcholnou érou v hudebních dějinách carské opery.

Za svého padesátiletého působení v Mariinském divadle nastudoval a uvedl 80 premiér, z toho 45 oper ruských. Měl pověst znamenitého dirigenta a ruští skladatelé si jeho práce vysoce cenili. +more Prokázal vynikající vkus při výběru novinek k nastudování. Pod jeho vedením divadlo uvádělo díla, která se záhy stala součástí světového repertoáru. Uvedl na scénu opery Dargomyžského, Musorgského, Rimského-Korsakova i Čajkovského. P. I. Čajkovskij se stal jeho důvěrným přítelem. Nápravník uvedl na scénu všechny jeho opery. Opera Panna Orleánská je dedikována přímo Nápravníkovi a Nápravník řídil i premiéru slavné Symfonie č. 6, „Patetické“. Snažil se zde dostat na scénu i české opery (Prodaná nevěsta, Dalibor), ale ty u ruského obecenstva neměly velký úspěch.

Kromě svého působení v opeře řídil koncerty Carské ruské hudební společnosti, Červeného kříže a Vlastenecké společnosti. V roce 1898 získal dědičný šlechtický titul, byl vyznamenán zlatou medailí a k příležitosti padesátého výročí své umělecké činnosti v Rusku byl jmenován zasloužilým umělcem carských divadel.

V Rusku se i oženil. Vzal si zpěvačku carské opery Olgu Šreděrovou a děti již byly vychovány rusky. +more V Rusku je dodnes jeho dílo živé. Jeho opera Dubrovskij na text A. S. Puškina je trvalou součástí národního repertoáru.

Jeho život poznamenala řada tragických událostí. Těžko se smiřoval s úmrtím manželky i synovou sebevraždou. +more Důsledkem vysokého pracovního zatížení bylo neurologické onemocnění ramene, které mu postupně znemožnilo dirigování. Posledním představením byla vlastní opera Francesca da Rimini v prosinci roku 1914.

Operace byly neúspěšné a na jejich následky také Eduard Nápravník zemřel. Jako den úmrtí bylo zpravidla uváděno datum +more_listopad'>10. listopadu. Ve skutečnosti zemřel 23. listopadu 1916 ve věku 77 let.

Dílo

Před odchodem do Ruska komponoval skladby v typickém předsmetanovském duchu, tematicky pod vlivem snah národního obrození. Kromě několika chrámových skladeb to byly zejména písňové cykly na vlastenecké texty, sbory a řada klavírních skladeb.

V Rusku začal komponovat opery ve stylu Glinky a Čajkovského, které měly u ruského obecenstva velký úspěch. K dramatu A. +more K. Tolstého Don Žuan napsal dramatickou kantátu pro sóla, sbor a orchestr. Zkomponoval čtyři symfonie a řadu orchestrálních skladeb, koncerty pro klavír a pro housle a orchestr a velké množství komorních skladeb.

Opery

Nižegorodci (1868/69 Petrohrad) * Harold (1886 Petrohrad) * Dubrovskij (1895 Petrohrad) * Francesca da Rimini (1902 Petrohrad) * Salambo (nedokončeno)

Orchestrální díla

Balady pro sóla a orchestr: Vojvoda, Kazak a Tamara (podle Lermontova) * Čtyři symfonie: (1860-1879) * Slavnostní předehra * Národní tance a pochody * Koncert a fantazie na ruské téma pro klavír a orchestr * Koncert pro klavír a orchestr a-moll, op. 27 * Fantazie a suita pro housle a orchestr

Komorní hudba

Tři smyčcové kvartety (1873-78) * Dva smyčcové kvintety (1897) * Klavírní kvartet a dvě klavírní tria * Houslové a klavírní sonáty * Dvě suity pro violoncello a klavír * Drobné skladby pro smyčcové nástroje a klavír

Odkazy

Reference

Literatura

Československý hudební slovník osob a institucí II. (M-Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20070914053137/http://www. byst. cz/view. php. cisloclanku=2005072020]Podrobný životopis do Nápravníkova odjezdu do Ruska[/url] * [url=http://www. rvb. ru/pushkin/01text/06prose/01prose/0865. htm]Dubrovskij Originální text A. S. Puškina[/url] * [url=http://www. cduniverse. com/productinfo. asp. pid=6923897&cart=507940789]Zvukové ukázky[/url] * Mezinárodní hudební festival Eduarda Nápravníka [url=http://www. napravnikfestival. cz/aktuality. html]http://www. napravnikfestival. cz[/url].

Kategorie:Čeští dirigenti Kategorie:Čeští hudební pedagogové Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Skladatelé romantismu Kategorie:Absolventi Varhanické školy v Praze Kategorie:Hudebníci z Prahy Kategorie:Narození v roce 1839 Kategorie:Narození 24. +more srpna Kategorie:Narození v Býšti Kategorie:Úmrtí v roce 1916 Kategorie:Úmrtí 23. listopadu Kategorie:Úmrtí v Petrohradu Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení v Petrohradu.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top