Elbwarte

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Elbwarte, v českém překladu Labská stráž, je vyhlídkový pavilon, který se nachází na pravém břehu Labe v děčínské čtvrti Děčín II - Nové Město v Ústeckém kraji. Pavilon, vybudovaný na sklonku 19. století, je jedním z vyhlídkových míst v městském lesoparku Kvádrberk na Stoličné hoře na Děčínské výšině. Od roku 2018 je altán pod názvem „Vyhlídkový pavilon Elbwarte“ zapsaný v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky.

Historie

Od poloviny 19. století v oblasti dvojměstí Děčína a Podmokel docházelo k výraznému rozvoji turistického ruchu. +more V neposlední řadě k tomu přispělo budování dopravní infrastruktury, především nových železničních tratí. Již v roce 1851 byl zahájen provoz na trati do Drážďan, a poté následovala výstavba regionálních tratí do Teplic a do České Kamenice. V téže době zahájila činnost i děčínská paroplavba.

Počátky budování a turistického zpřístupňování městského lesoparku na Kvádrberku/Stoličné hoře se datují od šedesátých let 19. století, kdy zde došlo ke zřizování výstupových cest na vrchol hory a nových výletních tras, směřujících do Českého Švýcarska. +more Zároveň byly upravovány vyhlídky a na vhodných místech budovány vyhlídkové altány.

Pohled na Kvádrberk z levého břehu Labe

Iniciátorem řady těchto úprav byl děčínský okrašlovací spolek Anpflanzungs- und Verschönerungsverein. Aktivity spolku byly částečně financovány z provozu výletní restaurace, která stávala na vrcholu Kvádrberku.

V roce 1879 vybudoval spolek na počest jubilea rakouského císařského páru Františka Josefa I. +more a jeho manželky Alžbéty na vrcholové plošině hory tzv. Císařskou vyhlídku - vyhlídkovou terasu s pískovcovým obeliskem, k níž vedla promenádní cesta, zvaná Císařská promenáda. Myšlenku vybudovat výletní pavilon Elbwarte prezentovali představitelé okrašlovacího spolku Gustav Münzberg a Moritz John poprvé v roce 1886. Již v následujícím roce byla dokončena projektová dokumentace. Podklady vypracoval děčínský architekt a stavitel Carl Hönig, který se poté ujal realizace stavby. V roce 1887 byly zahájeny úpravy skalní plošiny, pavilon však byl dokončen až o tři roky později a předán veřejnosti 18. října 1890. V roce 1894 byla stavba poškozena úderem blesku. Následovaly opravy a v roce 1895 byl na kupoli umístěn bleskosvod. Pomníček u cesty na Labskou strážZvelebování Stoličné hory pokračovalo po roce 1894, kdy okrašlovací spolek na jižním úbočí Kvádrberku založil městský lesopark se vzácnými dřevinami. Součástí lesoparku byla také dvě jezírka a tzv. Alpská zahrádka. Výletní místo doplnily ještě další drobné stavby, jako byl například Schubertův pomník nebo Loretánská vyhlídka.

Dalších oprav a rekonstrukce poškozených částí se pavilon dočkal až po 122 letech. Město Děčín v roce 2017 provedlo celkovou rekonstrukci vyhlídkového pavilonu Elbwarte. +more Byla opravena kupole altánu, schody, balustrádové zábradlí a přístupová cesta. Náklady na opravu činily 1,5 milionu korun, z toho částkou 250 000 korun přispěl Ústecký kraj. .

Popis

Část děčínského Nového Města se Stoličnou horou leží na území Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Vyhlídkový pavilon Elbwarte na severní straně vrcholové plošiny Kvádrberku je součástí tzv. +more Císařské cesty, která vede až do Loubské rokle. Pavilon stojí na dvanáct metrů vysoké opěrné zdi. Altán je vysoký 10 metrů, má čtvercový půdorys o rozměrech 4 × 4 metry a je postavený z pískovcových kvádrů. Základem konstrukce jsou čtyři nárožní hranolové pilíře. Obdélné otvory mezi pilíři jsou rámovány edikulami, přičemž v některých z nich se dochovaly dobové nápisy. Na východní straně to je nápis „Entworfen / und erbaut / vom / Vorstandsmitgliede / CARL HÖNIG / d. A. u. V. V. Tetschen“ (Navrženo a postaveno Carlem Hönigem, členem představenstva děčínského A. u. V. V. , tj. zmíněného okrašlovacího spolku). Ve vlysu jižní edikuly je vytesán velkými písmeny nápis ELBWARTE. Na vnitřní straně vlysů se nachází nápis „Den Freunden der Natur, der Anpflanzungs- und Verschönerungsverein Tetschen 1890“ (Přátelům přírody Anpflanzungs- und Verschönerungsverein Děčín, 1890).

Technická zajímavost

Zatímco samotná stavba je z pískovcových kvádrů, na vytvoření kupole a balustrádových kuželek byla použita v dané době zcela nová progresívní technologie - armovaný beton. Použití tohoto materiálu bylo na sklonku 19. +more století na evropském kontinentě teprve v počátcích, z čehož vychází úvaha památkářů, že železobetonová kupole pavilonu byla jednou z prvních, možná dokonce i první stavbou tohoto druhu na českém území.