Cesko.wiki Elektronická válka
Author
Albert FloresRadioelektronický boj, elektronický boj, nebo elektronická válka je druh bojové činnosti vykonávaný výlučně elektronickým vybavením a proti protivníkovu elektronickému vybavení. Zde se rozumí komunikační vybavení - radiostanice, rušiče, radary, a datové sítě (internet) - a řídící elektronika výzbroje (zejména senzory řízených střel).
Elektronika dokáže enormně zvýšit účinnost stávajících zbraňových systémů, a to tak, že armáda vyzbrojená stejnými zbraněmi jako protivník, ale bez odpovídajících elektronických systémů může protivníkovy armádě poměrně snadno podlehnout. Ale i když jsou elektronické systémy obrovskou výhodou, jako všechny takové systémy s sebou přinášejí i zranitelná místa a vyžadují promyšlená opatření.
Cíle
Elektronickou válku lze dělit podle způsobu činnosti na aktivní a pasivní. Za pasivní činnost lze považovat takovou, která se podle mezinárodního práva nepovažuje za akt agrese a lze ji provozovat i v mírovém období.
Pasivní radioelektronický boj
Odchytit a vyhodnotit jednak informace vysílané protivníkem (SIGINT - signal intelligence), jednak zjistit rozmístění protivníkových komunikačních středisek, řídících systémů, navigačních zařízení a radarů. * Minimalizovat nepřátelské působení na vlastní elektronické vybavení (EPM - electronic protective measures), například používáním směrových antén, rozprostřeného spektra, kryptografie, přísnou disciplínou obsluhy. +more * Informační přetěžování (vysílání jakoby pro vlastní účely velkého množství matoucích informací).
Aktivní radioelektronický boj
Narušování protivníkovy radiokomunikační nebo radiolokační činnosti (rušení signálu atd. ). +more * Znefunkčnění protivníkova elektronického vybavení. * Rušení kontroly protivníka nad jeho zbraňovými systémy. * Získání kontroly nad protivníkovými elektronickými systémy: ** Bojové řízené střely ** Velitelské systémy ** Informační systémy (databáze, internetové portály, bankovní účty).
Historie
Už v první světové válce se vyskytly případy odposlouchávání telefonického a telegrafního spojení nepřítele, vesměs nepříliš sofistikované, přímým napojením na dráty. Formy radioelektronického boje v dnešní podobě se rychle vyvinuly v druhé světové válce, například Britové z letadel vypouštěli oblaka hliníkových proužků, které dokázaly oslepit nebo alespoň zmást německé pozemní radiolokátory i elektroniku radiolokátorů německých nočních stíhacích letadel (kódová jména Window, Chaff a Dübel). +more Novějším příkladem, kdy strana se slabšími zbraněmi dosáhla vítězství nad cílem nevybaveným prostředky REB je námořní bitva u Latakie z roku 1973.
Současnost
Přestože zrušit funkci satelitní navigace lze poměrně jednoduše prostou rušičkou a britské Sea Harriery používaly ve válce o Falklandy (1982) opět improvizované rozmetače hliníkových proužků, jsou systémy pro vedení radioelektronického boje vesměs vysoce sofistikované (například podstrčit protivníkovu zařízení falešnou lokaci GPS je velmi náročné) a používají nákladné prostředky - nejen komunikační centrály, ale i speciální letadla, lodě a vozidla.