Cesko.wiki Elektrárna města Žižkova
Author
Albert FloresElektrárna města Žižkova je zaniklá uhelná elektrárna, která se nacházela východně od Tachovského náměstí mezi ulicí Hartigova a bývalou železniční tratí. Po ukončení provozu byly stavby adaptovány pro jiné účely.
Historie
Sedm let po otevření Edisonovy první veřejné elektrárny v New Yorku František Křižík naprojektoval a 1. prosince 1889 zprovoznil na Žižkově jednu z prvních městských elektráren a zároveň zavedl do žižkovských ulic jedno z prvních veřejných elektrických osvětlení v Čechách. +more Elektrárna byla dokončena za necelých 9 měsíců, když o záměru výstavby rozhodlo zastupitelstvo města 27. února 1889. Křižíkovy obloukové lampy a Edisonovy žárovky byly umístěny na silných stožárech ve výšce třetího patra (cca 14 m). Žárovky zde však byly pouze jako nouzové osvětlení pro případ, kdyby obloukovka zhasla; v tom případě automatický přepínač rozsvítil žárovku.
Na stejnosměrnou elektrickou síť o napětí 120 a 240 V (někdy uváděno 60-110 V) se brzy připojily první obchody a domácnosti. První rok bylo v ulicích rozmístěno 16 obloukových lamp a 600 žárovek, z nich většina v obchodech a domácnostech. +more Za rok se zvýšil počet obloukovek na 250, počet žárovek na 300 v ulicích a přes 1200 žárovek u soukromých odběratelů.
Zpočátku měla elektrárna pouze jeden parní stroj o výkonu 60 HP, který přes lanový převod poháněl dvě dynama. Stroje byly v provozu pouze ve večerních hodinách, v noci bylo osvětlení zajištěno napájením z akumulátoru o kapacitě 375 Ah. +more Od roku 1898 již elektrárna pracovala v nepřetžitém režimu, což bylo umožněno zrovnoměrněním odběru v průběhu dne vlivem zavádění elektrických spotřebičů u živnostníků a v továrnách. V roce 1910 elektřinu vyráběly dva parní stroje o výkonech 200 HP a jeden 500 HP a počet dynam se zvýšil o osm.
V roce 1912 byly v budově elektrárny instalovány usměrňovače za účelem přeměny střídavého proudu z holešovické elektrárny na stejnosměrný. Elektrárna byla v provozu až do roku 1926, kdy byly technologie odvezeny.
Prvním ředitelem elektrárny byl Pavel Bauše, od roku 1895 až do svého jmenování řádným profesorem ČVUT v roce 1920 Emil Navrátil.
Po skončení provozu Východní část areálu byla přestavěna na tržnici, ve které v současnosti sídlí hudební klub.
Odkazy
Reference
Literatura
Národní listy. Ročník 29, číslo 333. +more 2. 12. 1889, s. 2. Praha: Julius Grégr. ISSN 1214-1240. [url=http://www. digitalniknihovna. cz/nkp/view/uuid:fa05b3ca-435d-11dd-b505-00145e5790ea. page=uuid:8794c1c0-37b9-11e7-ad2f-005056827e51]Dostupné online[/url].
Související články
Externí odkazy
Orientační plán Prahy a obcí sousedních. [url=http://chartae-antiquae. +morecz/cs/maps/23058]Mapový list č. 12[/url]. Vydáno v říjnu 1910. Měřítko 1:5000. Reprodukce Unie v Praze. Nákladem obce pražské. Nakreslil Stavební úřad odbor II. Vlastník: Národní technické muzeum. * [url=http://podzemi. solvayovylomy. cz/techpam/elziz/elziz. htm]Elektrárna města Žižkova[/url]. In: Solvayovylomy. cz. Technické památky. Vladislav Konvička, 04/2010 * [url=https://www. ceskatelevize. cz/porady/10116288835-z-metropole/220411058230004/cast/746338/]Elektrárna Žižkov[/url]. Česká televize. Z metropole. Premiéra 25. 1. 2020. iVysílání. * Komínová databáze. [url=http://koda. kominari. cz/. action=karta&cislo=10262]Městská elektrárna, Tachovské nám. , Praha 3-Žižkov[/url]. lenkaseli, 19. 8. 2015.
Kategorie:Stavby na Žižkově Kategorie:Zaniklé průmyslové stavby v Praze Žižkov Kategorie:Elektrárny v Praze Kategorie:Postaveno v Česku 1889 Kategorie:Zaniklo 1926